Na webu ČNB byly před vyhlášením ve Sbírce uveřejněny materiály k vyhlášce implementující Basel II Jak ČNB upozorňuje, jde o znění odeslané k vyhlášení ve Sbírce zákonů, nelze tudíž vyloučit případné provedení autorské korektury v redakci Sbírky. Nabytím účinnosti vyhlášky dne 1.7.2007 bude do právního řádu České republiky implementován nový kapitálový koncept - tzv. Basel II, promítnutý do práva Evropských společenství v následujících směrnicích: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění Směrnice 2000/12/ES), Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění Směrnice 93/6/EHS) Nabytím účinnosti vyhlášky bude také do právního řádu České republiky zapracována Směrnice Komise 2007/18/ES ze dne 27. března 2007, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, pokud jde o vyloučení nebo zahrnutí některých institucí z oblasti působnosti uvedené směrnice nebo do oblasti působnosti uvedené směrnice a o zacházení s expozicemi vůči mezinárodním rozvojovým bankám. V textu vyhlášky je zohledněn aktuální stav přístupu České národní banky k jednotlivým oblastem národní diskrece. Vyhláška provádí zákon č. 120/2007 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti se stanovením kapitálových požadavků na banky, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníky s cennými papíry a na instituce elektronických peněz, který je uveřejněn v částce č. 44/2007 Sb. (zákon, který novelizuje zákon o bankách, zákon o spořitelních a úvěrních družstvech, zákon o podnikání na kapitálovém trhu a zákon o platebním styku). Celý text vyhlášky je na adrese: http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_dohled/vyhlaska_basel_II/index.html   Poškození investoři do vytunelovaných CS fondů se mohou domáhat svého nároku v adhézním řízení podle § 43 trestního řádu: § 43                   (1) Ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda (poškozený), má právo činit návrhy na doplnění dokazování, nahlížet do spisů (§ 65), zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání a před skončením řízení se k věci vyjádřit.                   (2) Za poškozeného se nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem.                   (3) Poškozený, který má podle zákona proti obviněnému nárok na náhradu škody, jež mu byla trestným činem způsobena, je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit tuto škodu. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování (§ 206 odst. 2). Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody uplatňuje.                   (4) Poškozený se může rovněž výslovným prohlášením sděleným orgánu činnému v trestním řízení vzdát procesních práv, které mu tento zákon jako poškozenému přiznává.   Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR, jč. 5 Tz 199/2001: Podle § 43 odst. 2 tr. ř. poškozený, který má podle zákona proti obviněnému nárok na náhradu škody, je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit tuto škodu. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování ( § 206 odst. 2 ). Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody uplatňuje. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. odsuzuje-li soud obžalovaného pro trestný čin, kterým způsobil jinému majetkovou škodu, uloží mu zpravidla v rozsudku, aby ji poškozenému nahradil, jestliže byl nárok včas uplatněn ( § 44 odst. 2 ). Poškozený může uplatnit v trestním řízení pouze nárok na náhradu majetkové škody. Takovou škodou je jen škoda, kterou lze vyjádřit v penězích. Vznik majetkové škody musí být v příčinné souvislosti se skutkem, pro který je obviněný stíhán a který je uveden v žalobním návrhu a posléze ve výroku odsuzujícího rozsudku. Ke škodě způsobené trestným činem patří též vlastní příslušenství nároku na náhradu škody, jako jsou úroky z prodlení (srov. č. III/1967 Sb. rozh. tr.). Rozhodnutí soudu v adhezním řízení o povinnosti obviněného nahradit poškozenému škodu způsobenou trestným činem předpokládá, že byly zjištěny všechny podstatné okolnosti pro stanovení výše škody. Povinnost zjistit skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí ( § 2 odst. 5 tr. ř. ), platí samozřejmě i pro adhezní řízení jako součást trestního řízení. Předmětem dokazování jsou vedle skutku zejména též okolnosti umožňující stanovení následku a výše škody způsobené trestným činem ( § 89 odst. 1 písm. e/ tr. ř. ). Orgány činné v trestním řízení jsou povinny zjistit přesnou výši škody způsobené trestným činem a pokud to není možné, zjistit aspoň výši škody, kterou obviněný nejméně způsobil trestným činem. Soud, který rozhoduje v adhezním řízení o nároku na náhradu škody, je povinen odůvodnit výrok o náhradě škody podle § 125 tr. ř.    Bližší informace by měla poskytnout: POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY Útvar pro odhalováni korupce a závažné hospodářské trestné činnosti služby kriminální policie a vyšetřování PRAHA tel. Policie ČR - spojovatelka: 974 821 111     Investiční společnost INVESCOM, a.s. před krachem Česká národní banka, sekce regulace a dohledu nad kapitálovým trhem, právní nástupkyně Komise pro cenné papíry, dne 28.6.2006 udělila nucenému správci poté, co prohrál spor s ČSOB o 35 mil. Kč, předchozí souhlas k podání návrhu na konkurz společnosti INVESCOM, a.s., investiční společnost podle ustanovení § 109 odst. 10 písm. b) zák. č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Pokud dojde k prohlášení konkurzu, přichází pro podílníky vytunelovaného podílového fondu EUROCOM v úvahu přihlášení pohledávky podle zákona o konkurzu a vyrovnání a uplatnění nároku na náhradu z Garančního fondu podle ustanovení § 76 odst. 3 zák. č. 189/2004 Sb. , o kolektivním investování, a § 128 a násl. zák. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Podílníci podílového fondu EUROCOM, kteří podle zákona měli být vypořádáni již v květnu 2002, si budou muset ještě počkat: Garanční fond nemá dost peněz. Kromě toho ČNB schválila převod obhospodařování zrušeného(!) PF EUROCOM na společnost J&T Asset Management. Proč podílníky už dávno nevyplatil nucený správce, ví snad jen odbor kolektivního investování KCP/ČNB. Laik žasne, odborník se diví. Investiční společnost J&T Asset Management informovala o tom, že od konce letošního července obhospodařuje fond kolektivního investování EUROCOM, otevřený podílový fond (fond pod názvem INVESCOM, a.s., investiční společnost – EUROCOM, otevřený podílový fond původně obhospodařován investiční společností INVESCOM). “Investiční společnost nyní protokolárně přebírá majetek a dokumentaci fondu. Úkolem investiční společnosti je dokončit likvidaci fondu, dokončit proces vypořádání jeho pohledávek a závazků a následně vyplatit podílníky”, uvedla J&T Asset Management na svých internetových stránkách.   tisková zpráva 20.června 2006     Obchodníci s cennými papíry stále čekají na spuštění Centrálního depozitáře   Obchodníci s cennými papíry sdružení v Asociaci pro kapitálový trh (AKAT) jsou znepokojeni tím, že řízení pro udělení licence centrálního depozitáře již několik měsíců stagnuje a není zřejmé, kdy centrální depozitář zahájí svoji činnost. Vytvoření centrálního depozitáře je podle AKAT pro tuzemský kapitálový trh nezbytné. Další zdržení prodlužuje období, kdy kapitálový trh v oblasti evidence a vypořádání cenných papírů přešlapuje na místě.   „Spuštění centrálního depozitáře je pro účastníky kapitálového trhu velmi důležité. Očekáváme od něj především snížení rizik spojených s vypořádáním obchodů a navíc celkově jednodušší a levnější provoz,“ popsal hlavní přínosy nové instituce Filip Záhořík, vedoucí custody sekce AKAT. „Centrální depozitář konečně umožní i vícestupňovou evidenci cenných papírů, která je klíčová pro efektivní správu a vypořádání papírů zahraničních investorů,“ dodal Záhořík.   Zahájení provozu centrálního depozitáře nyní zdržuje zejména chybějící dohoda na ocenění dat z původní evidence Střediska cenných papírů mezi Univycem a ministerstvem financí. Existenci centrálního depozitáře přitom již více než 2 roky předpokládá zákon o podnikání na kapitálovém trhu. „Dosud však stále provizorně funguje Středisko cenných papírů, které dokonce ani nepodléhá dozoru České národní banky,“ doplnil předseda představenstva AKAT, Martin Fuchs.   V současnosti probíhají přípravy dceřiné společnosti pražské burzy Univyc na zahájení činnosti centrálního depozitáře. Centrální depozitář bude evidovat většinu zaknihovaných cenných papírů vydaných v České republice a může vést pro české subjekty i evidence dalších finančních nástrojů.   Zák. č. 224/2006 Sb. , kterým se mění zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, a zákon č. 15-1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů nabyl účinnosti, viz http://www.sbirka.cz/NOVE/06-224.htm   Kavánek: ČSOB není a nebude otloukánkem V poslední době je ČSOB pod silným mediálním tlakem. Jednou jsme obviňováni za špatný výsledek arbitráže mezi státem a Nomurou, podruhé je zpochybňována správa aktiv IPB, než přešly do ČKA, jindy je napadána strategická aliance banky s Českou poštou. Domníváme se, že opakované mediální osočování souvisí s předvolebními politickými přestřelkami. A protože nechceme být součástí politického boje, snažili jsme se na útoky nereagovat. Dnes Pavel Kavánek vyslal jasný signál: "Naše banka není a nebude otloukánkem volebního boje. Pokládám za svou povinnost vůči našim klientům i zaměstnancům říct to jasně a zřetelně." Plně stojíme za závazky vůči státu, které jsou obsahem Smlouvy a státní záruky o transakci IPB. Také si rozhodně přejeme, aby byly co nejdříve vyřešeny závazky bývalých dlužníků IPB. Samozřejmě nesouhlasíme se "zaručenými informacemi" v některých médiích. Fungujeme jako každá jiná banka, nemáme zájem jakkoliv zasahovat do politiky. „Děláme korektní byznys“, říká Pavel Kavánek   V médiích posledních dní se objevila řada spekulativních úvah na téma, jak ČSOB vypracovávala nový projekt spolupráce s Českou poštou. Pavel Kavánek se k nim vyjádřil na Senior Management Meetingu konaném 24.4.2006.   „ČSOB je z principu apolitická banka – nefinancujeme politické strany. Naše smlouvy s externími dodavateli navíc obsahují klauzuli, která jim zabraňuje angažovat další, třetí strany do našich kontraktů,“ zahájil Pavel Kavánek svůj brífink pro manažery. „Nezapomínejme, že dnes nežijeme se starou distribuční smlouvou s Českou poštou, prodlouženou o dalších 10 let. Došlo k nastavení úplně nové obchodní aliance a její infrastruktury, k formulování nové, expanzivní strategie Poštovní spořitelny. Celý projekt, který ji formuloval, běžel navíc v době, kdy naši experti byli zaměstnáni dalšími projekty: Modrým efektem, ATS apod. Navíc, význam aliančního „poštovního“ projektu výrazně přesahoval běžné bankovní aktivity – logicky máme v bance specialisty na obchod a ne na strategii takových infrastrukturních projektů. Kriticky významným faktorem byl také čas – na dohodu jsme po koncepčních změnách ve vedení pošty měli sotva 14 měsíců. Potřebovali jsme proto extrémně motivované poradce“, vysvětlil Kavánek důvody outsourcingu.   Jak dlouho poradci pracovali a jak byla vyplácena odměna?   Na trhu jsou standardně obvyklé dva přístupy. Buď platíte svému dodavateli paušál, nebo se s ním dohodnete na tzv. success fee, tedy na tom, že dostane zaplaceno v případě úspěchu.  Úspěch byl v tomto případě definován jako přijetí projektu nového obchodního modelu oběma stranami, ČSOB i Českou poštou.   „Abychom dodavatele přiměli k maximálním výkonům, odmítli jsme paušální platby a smlouvu s poradci uzavírali opakovaně, vždy na dva měsíce. To nám umožňovalo v případě nespokojenosti s výkonem poradců odstoupit od další spolupráce s nimi. Pro CAIB (investiční poradce) a pro právníky z kanceláře Jansta, Kostka a spol. to znamenalo, že musejí pracovat po celých 14 měsíců opravdu naplno, pokud chtějí někdy dojít až k výplatě odměny“, doplnil Kavánek.   Jak ocenit poradenství? Je 0,5 % hodnoty kontraktu moc? „Musíme si uvědomit rozsah celého projektu. Spolupráce ČSOB s Českou poštou je složitá a velmi efektivně strukturovaná aliance,“ uvedl Kavánek. Představuje objem tržeb bezmála 60 miliard Kč ve dvanácti letech. Jen na nákladech za přímé služby pošty představuje 17 (a eventuálně i více) miliard Kč. Z tohoto pohledu je odměna poradcům standardní, s trhem srovnatelná. Vždyť představuje jen 0,5 % předpokládané hodnoty celého kontraktu. Například ve světě je běžné, že u tohoto typu smluv činí odměna zhruba 1,2 % hodnoty kontraktu. „Tak velkých a složitých kontraktů, jaký máme s Českou poštou, na našem trhu skutečně asi není mnoho,“ doplnil Kavánek. „Média to možná nechtějí slyšet, ale analytici, investiční bankéři a vy zaměstnanci tomu rozměru budete rozumět. Médiím to nepochopení nakonec rád prominu!“   Pro srovnání – případ Slovenská inkasní reprezentuje objem smlouvy kolem 9 miliard SKK. Náklady na právníky přitom byly přes 400 mil. Kč. Jiné srovnání – náklady státu na právníky v arbitráži s Nomurou (v cause šlo o 40 mld. Kč) už dosáhly kolem 300 milionů Kč. „Jsou to velké peníze. My, když vystupujeme v roli poskytovatele poradenství (poradce), tak ale také chceme platit za podobné složité strukturované poradenství – jako příklad může sloužit např. Mostecká uhelná. Toto jsou srovnání relevantní pro posuzování toho, jakou odměnu ČSOB poradcům vyplácí,“ vysvětlil Kavánek.     Naším cílem je sloužit klientům Soustřeďujeme naše vnitřní síly na obchod, na službu klientovi. Poradce najímáme, abychom využili jejich specifické know-how, abychom neplýtvali naším vlastním časem v kontaktu s neefektivní, protože často alibistickou a byrokratickou státní správou. Pracuje pro nás řada právních firem, několik investičních poradců. A většinou ve stejnou dobu a hned několik najednou, na různých akcích. Výběr mezi poradci na malém českém trhu, kde většina je „vykonfliktována“ přímou spoluprací s konkurencí či s protistranami v obchodních sporech, není bůhví jak velký. V případě výběru právního poradenství ohledně strategické aliance s Českou poštou jsme přihlédli k doporučení investičního poradce CA IB a k předchozím referencím z obdobných kontraktů.   Riziko ve vyjednávání se státem existuje vždy. Například obchodní koncept spolupráce s Českou poštou prošel několika státními institucemi. Vyjadřovalo se k němu Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo informatiky ČR, ÚOHS, Evropská komise, Dozorčí rada České pošty. „Protože tato rizika známe, nechali jsme si hned v počátku vyjednávání vše prověřit našimi auditory, abychom měli tisíciprocentní jistotu, že vše je v pořádku,“ uvedl Pavel Kavánek.     Kavánek se usmívá, když komentuje údajné daňové delikty. „Zrovna v pátek vyšlo v novinách, že jsme 6. největším plátcem daní v ČR. Na daních jsme odvedli přes 2 miliardy korun. Myslíte, že takto se chová ten, kdo chce sát ošidit na daních?“   Akcionáři aktivně sdělujeme vše Smlouvy, které upravují významné mandáty udělené externím poradcům, jsou vždy projednány a kontrolovány na více úrovních, a to jak z hlediska věcného, tak z pohledu účetního a daňového. „Kontrakt s poradci na projekt Česká pošta byl projednán v představenstvu, podroben vnitřnímu auditu (včetně projednání ve Výboru auditu dozorčí rady), ověřen externím auditorem a tedy správně účetně i daňově zohledněn v našich výkazech,“ potvrdil Kavánek. Dodal, že představenstvo nevidí v tomto případě žádný konflikt s obecnými politikami uplatňovanými ve skupině KBC v oblasti zamezení praní špinavých peněz, korupce či zneužívání informací v obchodním styku. Smlouva plně vyhovuje standardům OECD.   „Proč se nikdo z médií nepozastavuje nad smlouvami, které Česká pošta uzavírá, či prodlužuje například se Sazkou, nebo s několika pojišťovnami?“, položil otázku Kavánek. Za mediálními výstupy je podle všech indicií konkrétní komerční zájem, který se netýká přímo „aliance s poštou“. Předvolební situace pak umocňuje mediální krytí, které protivník proti nám mnoha formami inspiruje. „Do předvolebních kampaní se však vtáhnout nenecháme“, uzavřel Kavánek.     Martin Orság, Milan Tománek, Jolana Neterdová   ČSOB odmítá nařčení V českých médiích se objevily články o vyplacení nezvykle vysoké provize externím poradcům, jejichž služby ČSOB využívala v souvislosti s novým obchodním kontraktem s Českou poštou v roce 2004 - 2005. Policie údajně šetří podezření z krácení daně a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Stanovisko banky: "Výši odměny poradcům, kteří pracovali na projektu spolupráce s Českou poštou, je třeba vidět v perspektivě hodnoty a významu celého kontraktu. Smlouva s ČSOB přináší České poště za její služby pro Poštovní spořitelnu během platnosti kontraktu až 17miliard korun. Vzniklá smluvní dokumentace má přes 700 stran právního textu a je jednou z nejsložitějších smluv, které kdy byly v této zemi uzavřeny. Definuje fungování druhé největší retailové banky na českém trhu s 2,1 milionem klientů a to kladlo příslušné nároky na kapacitu, motivaci a kvalifikaci týmu složeného z expertů banky, CAIB a právního poradce," dodal Tománek. „Odměna je obvyklá, tržně zcela konformní, a nikoliv výjimečná, jak je ČSOB podsouváno“, uvedl. O údajném policejním šetření ČSOB ví dosud pouze z tisku. ČSOB konstatuje, že tvrzení zveřejňovaná v médiích vznikla na základě neautentických nebo neúplných dokumentů. Jolana Neterdová   Nomura vs. ČR - Stanovisko k londýnské arbitráži   Páteční zpráva o arbitráži České republiky s Nomurou vyvolala mnoho reakcí a článků v médiích. Milan Tománek k případu uvedl: „Arbitráž je záležitostí mezi Nomurou a ČR. Verdikt se nijak netýká ČSOB, ani našich klientů či akcionářů. ČSOB není účastníkem arbitráže. Z arbitrážního nálezu, který zveřejnil on-line deník Euro.cz, vyplývá, že nebylo shledáno nic negativního na prodeji IPB Československé obchodní bance ani na zárukách státu k ČSOB. Arbitři potvrdili, že se jedná čistě o spor mezi Českým státem a Nomurou.“ Nomura žalovala Českou republiku podle smlouvy o ochraně investic. V londýnské arbitráži se - laicky řečeno - dovolávala toho, že nucená správa v IPB a její následný prodej poškodil její investici. Stejně tak poukazovala na údajně nerovnoprávné zacházení a to i přesto, že IPB nebyla jedinou bankou, které stát neposkytl sanaci v souvislosti s úvěrovou aktivitou po roce 1990. Jolana Neterdová Interní komunikace ČSOB 25.11.2005  10:44  Antimonopolní úřad zastavil vyšetřování ČSOB, KB a ČS Novinky ze serveru Komise pro cenné papíry 22.11.2005 Tisková zpráva - Reakce Komise na včerejší tiskovou zprávu ČAOCP 18.11.2005 Tisková zpráva - Stanovisko Komise k vytěsnění 18.11.2005 Stanovisko č. STAN/13/2005 "K některým otázkám spojeným s vytěsněním" 15.11.2005 Veřejná diskuze - materiál "Stanovisko „Povaha emisních povolenek z hlediska vymezení investičních nástrojů v § 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu“ (návrh) " Upozornění na změnu úrokových sazeb České spořitelny, a.s.: Aktuální úrokové sazby najdete zde. Jak se zbavit minoritních akcionářů? ODS ví jak na to! (ze seriálu "Jak napálit minoritní akcionáře") - DOPORUČUJEME EKONOMICKÉ UKAZATELE - Česko - poslední změna 31/12