ÚDRŽBA A ÚPRAVA SRSTI KNÍRAČE

Plemeno knírač patří mezi drsnosrstá plemena, která se musí zpravidla upravovat, a to v souladu se standardem schváleným Mezinárodní kynologickou federací ( FCI - La Fédération Cynologique Internationale). Srst dospělého jedince tvoří jednak drátovitě tvrdé vnější chlupy - pesíky, označované jako srst krycí, a jednak krátké jemnější chlupy - podsrstí, označované jako podsada. Srst knírače má být hustá, a čím je tvrdší, tím je lépe hodnocena. Dále má být přilehlá, nikoliv tzv. otevřená, kdy chlupy odstávají od těla. Pigmentace má odpovídat barevnému rázu. Její výstavní délka má být v rozmezí 2 - 4 cm, aby bylo možno správně posoudit všechny výše uvedené požadavky na její kvalitu. Tvrdou srst po těle doplňuje bohatý dlouhý vous na tlamě, obočí lehce zastiňující oči a ochlupení nohou tvoří žádoucí dojem sloupců. Srst má být tvrdá všude tam, kde to psu nezpůsobuje při úpravě bolest (např. na hlavě, jemných předních partiích krku, partie břicha, vnitřích ploch stehen, kolem konečníku apod.). Nežádoucí je srst měkká až hedvábná, vlnitá, stočená nebo kudrnatá, rovněž tak tzv. kozí vous, tj. vous teriérský, pouze na dolní čelisti. Z typu osrstění vyplývá, že knírač patří mezi plemena, která se upravují. Tak jako u jiných upravovaných plemen, i zde existuje jistá představa střihu. Ta během cca století zaznamenává stálý vývoj. V zásadě by neměla ovlivnit standardem předpokládaný vzhled plemene.

Proto, když jste si pořídili knírače, musíte brát v úvahu jeho údržbu srsti, a to po celý jeho život. Základem je veškerá péče od štěněcího věku, tj. i strava, která má význam na růst zdravého kvalitního osrstění. Následně pak vlastní údržba srsti. Zahrnuje v sobě především běžnou každodenní péči, se kterou můžete začít hned v prvních měsících. Své štěňátko pouze kartáčujete kartáčem s vlasem z přírodních tvrdších materiálů, nejlépe kartáčem rýžovým, který dobře proniká do porostu a napomáhá postupné výměně línající měkčí štěněcí srsti za srst tvrdou, charakteristickou pro dospělého jedince tohoto plemene. Při spontánnějším línání štěněcí srsti již můžete použít k vyčesávání trimovacího nože nebo pilky na železo. Stačí její půlka, kterou si můžeme zpoloviny obalit, či jinak upravit, abyste se nezranili a neudělali si puchýře. Pilku držíte tak, aby její zuby směřovaly k vaší ruce. Trimovacím nožem - pilkou v kolmé poloze k srsti pročesáváte srst ve směru růstu chlupů. Tedy od týlního hrbolku, po zadní polovině krku k hranici tvořené proti sobě rostoucími chlupy po jeho stranách, přes celá záda až k ocasu, včetně boků, plecí až po lokte a vnějších stran stehen až po hranici, kterou tvoří proti sobě stojící chlupy vnější a vnitřní strany stehna od ocásku po hýždě. Také pravidelně používáte hřeben, přestože v tomto věku spíše symbolicky. Štěně si na něj alespoň přivyká.

K velké klasické úpravě přistupujete po ukončení výměny štěněcí srsti. To znamená, že jemnou štěněcí srst nahradí srst tvrdá. Anebo pod přestárlou, měkkou, dlouhou, nevyčesávanou a dosud držící štěněcí srstí se objeví také srst tvrdá. K této výměně dochází nejdříve kolem šestého měsíce věku štěněte. Nezkušeným doporučujeme obrátit se na odborníka, který by jim alespoň poprvé psa odborně upravil a případně vysvětlil, jak si počínat dál samostatně. Při jakýchkoliv pochybnostech se obraťte na svého chovatele, anebo jsou tu pro vás poradci chovu a jiní zkušení chovatelé, kteří vás neodmítnou.

KLASICKÁ ÚPRAVA SRSTI KNÍRAČE

Základem její kvality je tzv. trimování. Je to vlastně vyškubávání přezrálé srsti, které se nemohou naši dnešní knírači zbavit sami tak, jako jejich předci žijící ve volné přírodě. A to přirozeným otěrem způsobeným např. prodíráním skrz porost. Je to tedy nezbytná pomoc pro zdravý vývoj srsti. Trimovánín odstraníte pouštějící přezrálé krycí chlupy a pouštějící chlupy podsady. Tím nemohou přetrvávat v cibulkách chlupů. Tak je nevysilují, což je předpoklad pro růst zdravého, silného a tedy tvrdého a dobře pigmentovaného krycího chlupu.

Dnes již asi nikdo vlastní trimování neprovádí tradičním zdlouhavým a namáhavým způsobem tak, že přezrálé chlupy vyškubává prsty pomocí palce a ukazováčku. Vy si můžete trimování usnadnit již zmínými - trimovacím nožem nebo pilkou na železo. Ještě upozornění. Na trhu jsou k dostání trimovací nože s vsazenou, výměnnou žiletkou. Nejsou vhodné k vlastnímu trimování, protože chlupy spíše seřezávají. Tím staré chlupy přetrvávají a vadí zdravému růstu nových chlupů a ztrácejí tak požadovanou kvalitu. Navíc mají ostré špičky hrotů, kterými můžete snadno svého psa zranit. Výjimku tvoří trimovací nůž, který se nedávno objevil na trhu. Tvarově je to asi 15 cm dlouhé kalené železo, z profilu prohnuté. Trimovací část má probroušené zuby ve dvojím provedení jejich hustoty a jež jsou v kořeni ostré. Rukojeť je potažená těsně přiléhajícím pružným umělohmotným materiálem. Uplatní se jako trimovací nůž, při vyčesávání přestárlých chlupů a je neocenitelným pomocníkem při dotváření plynulých přechodů, neboť umožňuje i krácení nevhodně přečnívajících chlupů, aniž byste svého psa zranili. Vlastní trimování provádíte následovně. Mezi plochu nože (pilky) a palec v kolmé poloze k srsti uchopíte vždy slabý chomáč chlupů a vyškubnete jej. Začínáte zase od temene hlavy ve směru růstu srsti a všude tam, kde jste dříve vyčesávali vaše štěňátko (plocha 1 a 2). Po vytrimování na psu zbyde měkká podsada. Pokud je příliš bohatá, také ji bez násilí vyškubete. Většinou by měla prosvítat barva pokožky psa.

Takto otrimovaného psa můžete ostříhat. K tomu vám výrobci nabízejí široký sortiment speciálních ručních, sponových i elektrických nůžek. Při stříhání postupujete proti srsti. V zásadě se nestříhá vous a obočí, chlupy na dolní části předních nohou od tlapek k loktům, chlupy na dolní části zadních nohou od tlapky k horní hranici paty. Nyní přistoupíte k doúpravě nestříhaných partií. Vous ohraničují vnější koutky očí, spojnice asi 1 cm za kouty tlamy a vlastí plocha celé spodní čelisti, jejíž hranici tvoří zase spojnice 1 cm za koutky tlamy. Obočí přirozeně prodlužuje rovinu temene hlavy. Šířkou zasahuje přibližně do poloviny očí. Lehce zastiňuje oči. Můžete začistit stop. Zarovnáním okrajů ucha obyčejnými nůžkami a šetrným vytrháním dlouhých chlupů ze zvukovodů máte hotovou doúpravu hlavy. Chlupy na předních nohách po zastřižení mají vzbudit dojem rovných sloupků. Věnujte pozornost zastřižení přechodů na loktech, které mohou vzbudit dojem nestandardních vybočených loktů. Také chlupy zadních nohou přistřihněte do tvaru a dbejte na ladný přechod. Vlastní tlapky zespoda vystříhejte a nakonec obstřihněte kolem prstů, aby tvořily žádanou tzv. kočičí tlapku. Ostříháte plochy označené číslicemi 1, 2 a 3).

VÝSTAVNÍ DOÚPRAVA SRSTI

Během uvedených týdnů, kdy vám pes zarůstá do požadované délky srsti, si můžete všimnout, že nejprve narůstá podsada. Kolem čtvrtého týdne se můžou objevit první chlupy srsti krycí. V tuto dobu u jedinců s hustou podsadou je nutné začít s vyčesáváním línající staré podsady. Jsou to zbytky podsady po otrimování, které jste ostříhali. Vyčesávání opakujete podle potřeby. U středních kníračů pepř a sůl s kontrastní, celkově tmavší pigmentací a s tmavěšedou, vatovitou podsadou se často objeví ve středovém pruhu zad během 2.- 4. týdne nejprve velmi řídký porost tvrdých krycích chlupů značně přečnívajících narůstající podsadu. Ty zbyly po celkovém vytrimování. Je nutné je vyškubat, aby nepřekáželi v cibulkách při růstu nových krycích chlupů.

Tato doúprava se provádí podle rychlosti zarůstání 3 - 14 dní před výstavou. Výsledkem je 1 cm dlouhá srst na požadovaných, krátce osrstěných partiích. K práci potřebujete nejlépe jedny menší nůžky pro jemnou modelaci a jedny velké ruční nebo i elektrické nůžky na psy, obyčejné nůžky větší a menší. Na některé partie lze použít též nůžky efilační, hlavně u modelace dlouhého osrstění. Pomáháte si hřebenem, pro střihy s bohatším ochlupením je vhodný i drátěný kartáč.

Nakrátko stříháte celé temeno hlavy od týlního hrbolu k hranici obočí, kde vypracujete plynulý přechod přecházející v dlouhé obočí v jedné linii s linií temene. Krátce ostříháte vnější i vnitřní strany ušních boltců a obstřihnete jejich kraje. Líce stříháte celé od ucha směrem ke spojnici mezi očním koutkem až k místu 1 cm za koutkem tlamy. Přecházíte na spodní část hrdla a krku a až na předhrudí. Vodítkem je hrana proti sobě stojících chlupů po stranách krku, zespodu tlamy spojnice 1 cm za jejími koutky a dole na předhrudí spojnice mezi podpaždími předních končetin. Plastické přechody tvoříte v zásadě jen po stranách krku, na pomyslné hranici přední plece a předhrudí a na spojnici mezi podpaždími. Krátce vystříháte břicho od pupíku v šíři ohraničující proti sobě stojící chlupy na slabinách, vnitřní strany zadních končetin až k horní hranici paty. Zadní hranici tvoří proti sobě stojící chlupy na spojnici mezi horní hranicí paty a konečníkem. Nakrátko stříháte také konečník a spodní část ocásku. Od této spojnice mezi konečníkem a horní hranicí paty uděláte pozvolný přechod. Na přední hraně zadní končetiny přechod vypracujete také. Vystříháte chlupy mezi prsty a polštářky tlapek. Nakonec tlapky dole kolem prstů krátce obstřihnete a vypracujete přechod. Tak budou působit dojmem kočičí tlapky. Zarovnáte také chlupy na patách. Nezapomeňte vystříhat podpaždí. Upravit dolní linii hrudníku odstřižením přečnívajících neposlušných chlupů do plynulé křivky. Případně zarovnejte obstřižením slabinu. Zastřihnete chloupky na loktech předních končetin a upravíte jejich dlouhé chlupy do tvaru sloupce. Stejným způsobem, jako u zadních končetin upravíte i tlapky zde. Nezapomeňte na jemné zásahy při úpravě tvaru stopu, lehkého obočí a bohatého vousu, které jako celek mají svou konečnou úpravou zvýraznit ušlechtilou dlouhou linii hlavy. Tato ušlechtilost, která však není na úkor celkovému statnému zjevu plemene, by měla být vaším cílem. Vzhledem k tomu, že u barevného rázu pepř a sůl a černostříbřitého je požadavek tmavší masky, tj. tmavších chlupů v obočí a tmavších vrchních chlupů kníru, varuji před jakýmkoliv zásahem v těchto partiích. Po jejich ostříhání jedinec ztrácí standardem požadovanou masku, neboť tyto chlupy málokdy dorostou!!! Tak by mohl natrvalo ztratit jejich tmavou pigmentaci. Krátce stříhané plochy jsou zakresleny pod číslem 3, přechody pod číslem 2.

Nutno dodat, že výše uvedené postupy pro doúpravu jsou základní orientací. Vedle získané řemeslné zručnosti pak hlavně záleží na vašem smyslu pro detail. Doúpravou můžete nechat vyniknout nejen exteriérovým přednostem vašeho psa, ale i potlačit drobné nedostatky. Celkovým pojetím lze podtrhnout i jeho osobnost. Velmi vám pomůže, když při různých chovatelských akcích, nejlépe na významnějších výstavách, si budete pečlivě prohlížet úpravu těch, co výborně uspěli. Měla by to být záruka, že jsou kvalitně doupraveni. Navíc si všimnete různých prvků, které by ještě mohly prospět lepšímu konečnému vzhledu vašeho psa. Myslím si, že vám i jejich majitelé rádi vyjdou vstříct se svými zkušenostmi.

TRENDY V ÚPRAVĚ SRSTI KNÍRAČE

Počátkem sedmdesátých let se knírači v Evropě upravovali v zásadně ve výše popsané tzv."klasické úpravě". Takto se úpravují knírači stále. Ponejvíce v Německu, zemi původu plemene, dále Rakousku a u nás. Zmiňuji se také o nové podobě u nás označované jako tzv."teriérská úprava". Vyznačuje se daleko bohatším ochlupením vousu, končetin a hrudníku. V celku působí jedinec mohutněji. Tato úprava se s postupem let objevuje stále častěji na mezinárodních výstavách, a to u všech velikostních a barevných rázů knírače. Jedinci takto upravení bývají nejčastěji z Polska, Itálie, Švýcarska, Holandska a Dánska, vzácněji z Rakouska, Slovenska, Německa a od nás. U nás se “teriérská úprava” uplatňuje nejvíce u rázů malého knírače, ale setkáváme se s ní už ne v takové míře i ostatních velikostních rázů. Pro zajímavost uvádím, že mezi prvními takto upravovanými středními knírači pepř a sůl byl již počátkem sedmdesátých let mezinárodní šampion krásy Adrian von Halwegh ze Švýcarska. Malí knírači se v této úpravě objevují od poloviny osmdesátých let.

Dále se objevují různé mezitypy, čerpající z obou způsobů úpravy. Podstatné je, že na mezinárodních výstavách v zahraničí se posuzují všechny tyto způsoby úpravy rovnocenně. Rozhodující není délka chlupu ponechaných na hlavě, končetinách, hrudníku apod., protože ve standardu se o délce chlupů těchto partií nehovoří. Ale hodnotí se jejich standardem předepsaná kvalita. Srst zde nesmí být měkká a tedy ani vlnitá. Protože knírače sleduji dost dlouho, mohu potvrdit, že i tyto partie s dlouhým ochlupením mohou mít požadovanou kvalitu. Je to otázka údržby, aby tyto partie nezměkly, anebo se pro vysokou kvalitu tvrdosti naopak neolámaly.

Ale pozor! Nelze směšovat všechny úpravy s delším chlupem pod jediný pojem tzv."teriérská úprava". Existuje ještě "americká podoba" této "teriérské úpravy". Požadavky na tvar střihu se v podstatě shodují s evropskou podobou. Celkový dojem je ještě mohutnější výraz jedince. Liší se často především nežádoucí kvalitou srsti partií s delším chlupem. Chlupy jsou zde extrémně měkké a značně vlnité (jakost připomíná ochlupení pudlů). Tyto její vlastnosti umožňují žádaný střih, jehož výsledkem je až extrémní mohutnost jedince, kterou u našich evropských kníračů pro rozdílnou jakost chlupu nelze docílit. Také i ty nejochlupenější podoby evropského střihu jsou v provnání s touto americkou velmi střízlivé.

Tato "teriérská úprava" má jedinou výhodu. Dokáže zakrýt některé drobné nedostatky, nikoliv však stavby těla. Zkušený rozhodčí se v žádném případě nedá oklamat! Všimla jsem si, že zahraniční rozhodčí si každého jedince pečlivě prosahají a v pohybu se většina takto skrytých vad znovu objeví. Vždyť knírače nedělá kníračem pouze jeho úprava!

Typy úpravy:

1. evropská

2. teriérská evropská

3. teriérská americká

TERIÉRSKÁ ÚPRAVA SRSTI KNÍRAČE

KOMPLETNÍ ÚPRAVA SRSTI

K velké kompletní úpravě přistupujete opět až po ukončení výměny štěněcí srsti. Vy si můžete trimování usnadnit již zmíněnou pilkou na železo anebo trimovacím nožem. Jiné trimovací nože opět nedoporučuji.

Otrimované partie následně ostříháte (plocha 1). Pokud by vašemu psovi slušelo větší předhrudí, ponechejte mu chlupy o něco výše, než je hranice na spojnici mezi podpaždími. Dále krátce ostříháte vše, co se stříhá krátce i při doúpravě (plocha 3). Podle potřeby nůžkami opravíte setrimovaný přechod na hrudníku a zadních končetinách (plocha 2).

VÝSTAVNÍ DOÚPRAVA SRSTI

Tato doúprava se provádí podle rychlosti zarůstání 3 - 14 dní před výstavou. Výsledkem je 1 cm dlouhá srst na požadovaných, krátce osrstěných partiích.

Někdo nestříhá temeno hlavy jako u teriérů. Vypracuje jen přechod ke krátce zastřiženým lícím. Dbejte na plynulou linii, kterou by mělo tvořit obočí s temenem. Krátce ostříháte vnější i vnitřní strany ušních boltců a obstřihnete jejich okraje. Líce stříháte celé od horního kořene ucha směrem ke spojnici mezi očním koutkem až k místu 1 cm za koutkem tlamy. Přecházíte na spodní část hrdla a krku a až na předhrudí. Vodítkem je hrana proti sobě stojících chlupů po stranách krku, zespodu tlamy spojnice 1 cm za jejími koutky a dole na předhrudí přímka na úrovni horní hranice podpaždí nad loktem předních končetin. Plastické přechody tvoříte v zásadě jen po stranách krku, na pomyslné hranici přední plece a předhrudí a na spojnici mezi podpaždími. Krátce vystříháte břicho od pupíku v šíři ohraničující proti sobě stojící chlupy na slabinách a směřujete ke konečníku; vznikne zde přibližný tvar oválu. Na zadku se krátce stříhá tzv. zrcátko pod ocáskem a také konečník a spodní část ocásku. Pomyslným vodítkem pro plastický střih zadní končetiny je spojnice mezi konečníkem a horní hranicí paty. Tak jako na zadní hraně, tak i na přední hraně končetiny vymodelujete ladnou křivku a plastický sestřih celé končetiny ze všech stran. Nakonec vystříháte chloupky mezi prsty a polštářky tlapek. Nyní se zaměříte na přední končetinu a hrudník. Nezapomeňte vystříhat podpaždí tak, aby se opticky oddělila přední končetina od hmoty hrudníku. Upravte dolní linii hrudníku odstřižením přečnívajících neposlušných chlupů do elegantní křivky. Zastřihněte chlupy na slabině tak, abyste docílili plynulý přechod linky hrudníku a přední hrany zadní končetiny. Po vystříhání chloupků mezi prsty a polštářků předních končetin, zastřihnete chloupky na loktech. Nakonec upravte jejich dlouhé chlupy do tvaru sloupce. Nezapomeňte na jemné zásahy při úpravě stopu, lehkého obočí a bohatého vousu, které jako celek mají svou konečnou úpravou zvýraznit ušlechtilou dlouhou linii hlavy. Někomu se více líbí vypracovat kratší obočí s vysříhanou pěšinkou uprostřed jako u teriérů. Opět musíte mít na paměti ušlechtilost tohoto plemene. V zásadě stříháte nakrátko plochy označené číslem 3. Plochy označené číslem 2 přibližně označují partie pro vypracování plastických přechodů.

1 trimovaná a následně stříhaná plocha

PŘÍKLAD MEZITYPU

Při kompletní úpravě se hruď netrimuje a ani nestříhá od pomyslné přímky mezi horní hranicí podpaždí a dolní hranicí slabiny. Jen se zde vypracuje plastický přechod do dlohého ochlupení. Obdobně se postupuje při úpravě předních hran zadních končetin, kde se také pěstují dlouhé chlupy. V podstatě setrimujete přechod do trimovaných a následně ostříhaných vnější ploch stehen a sestříháte jej k vnitřím krátce stříhaným plochám stehen. Na hraně zústane poměrně úzký proužek dlouhých chlupů.

TERIÉRSKÁ ÚPRAVA SRSTI KNÍRAČE

Liší se ve velikosti a časovém sledu postupně trimovaných ploch. S prvním trimováním do krátka začnete ve vyzkoušeném nejzazším časovém termínu plochu 1 a 2. Přibližně po 14 dnech vytrimujete opět plochu 1 a 2. Zbylé partie hlavy (kromě temene), krku, zadečku a úzkého, podlouhlého oválku břicha včetně genitálií podle nákresu krátce ostříháte (plocha 3). Při doúpravě plastické přechody mezi trimovanými plochami a partiemi s dlouhým chlupem (závěs hrudníku a předhrudí, ochlupené končetiny) setrimujete (plocha 2). Kde je třeba utvořit přechod mezi krátce stříhanými plochami a dlouze pěstovanými partiemi, je vhodné je také plasticky setrimovat. Nůžky používejte jen v případě choulostivých míst a tam, kde se důsledně nepožaduje tvrdá srst (plocha 3). Nůžkami ošetříte obočí, stop a uši. Nakonec se věnujete vytvarování bohatého ochlupení vousu, končetin, hrudníku s předhrudím a delšímu zástřihu slabiny. Tlapky vystříháte pouze zespodu. Jinak se ztrácejí ve vzniklých sloupcích chlupů.

Plochy 1 a 2 se doporučuje podle typu srsti takto protrimovávát přibližně ve čtrnáctidenních intervalech, ať z důvodů korekce srsti, nebo z důvodů optimálního vyzrávání srsti na požadovaný termín a nebo pro dlouhodobé udržení vašeho psa v kvalitní srsti. Tímto častým protrimováváním, tj. vyškubáváním přezrálých chlupů dojde k neustálému nahrazování novými, zdravými, a tím kvalitními krycími chlupy. V zásadě nemusíte svého psa stříhat. Upozorňuji, že takto nelze ošetřovat každý typ srsti. Pokud selže doporučovaný postup je nutné otrimovat uváděné plochy 1 a 2 co nejlépe jako u předchozích úprav a následně krátce zastřihnout nůžkama.

Nemáteli u svého psa níže popsaný typ srsti, přistoupíte ke klasickému otrimování a následnému ostříhání opět asi 8 - 13 týdnů před vlastní výstavou. Začínáte trimováním, a to od temene hlavy přes hřbet až k ocásku včetně jeho vrchní části. Po stranách trimujete přibližně po pomyslnou vodorovnou čáru, jež prochází horní hranicí podpaždí, dolním okrajem slabiny a asi v jedné třetině stehna odshora. Pod touto hranicí setrimujete přechod do dlouhého chlupu, který se pěstuje na předních a zadních končetinách a na hrudi. Otrimované partie následně ostříháte. Veškeré ostatní hranice pro celkové ostříhání, které jsou nad pomyslnou vodorovnou hranicí jsou shodné s partiemi vymezenými u pouze trimované formy, tj. úprava hlavy, temene, krku,předhrudí, hrudníku, břicha, slabin, zadku, končetin a tlapek mu odpovídá.

V rozmezí 3 - 14 dnů před výstavou dle výše vymezených ploch pečlivě svého psa doupravíte.

1 trimovaná a případně následně stříhaná plocha

NA ZÁVĚR

Je tu ještě jedna možnost, jak udržet po celý rok vašeho psa v kvalitní srsti, ať už pro vaši radost anebo pro časté chovatelské akce. To zjistíte už při běžné údržbě štěněte, když pravidelně vyčesáváte a od půl roku věku začnete s protrimováváním. Vodítkem u dospělých jedinců může být abnormálně hustá, rovná podsada a u barvy pepř a sůl mívá světle šedý pigment s nádechem okru. V celkové pigmentaci vykazují světlý, maximálně střední odstín pepř a sůl. Jedinci, které nelze takto upravovat, bývají u rázu pepř a sůl celkově tmavší pigmentace. Jejich podsada kromě tmavého odstínu šedi má strukturu velmi jemné až žmoulavé vaty a je řídká. U barvy černostříbřité, černé a bílé je vodítkem struktura a hustota podsady.

Další možností je pouhé otrimování s doúpravou. Je to pro ta zvířata, která pro typ srsti nelze průběžně protrimovávat. To znamená, že ponecháte svého psa pouze ve zbývající podsadě. A následně provedete doúpravu ostatních partií. Postupně línající ponechanou podsadu podle potřeby průběžně vyčesáváte. Je to velmi vhodné řešení pro zimní měsíce. Vašemu psu není zima a zároveň vypadá úpravně on i váš byt. Tento způsob lze uplatnit i pro chovatelské akce zvláště u zvířat ustájených venku. Jen si musíte vyzkoušet, jak dlouho před předpokládaným termínem akce je vhodné psa otrimovat, aby měl požadovanou délku a kvalitu srsti. V průběhu zarůstání se dle potřeby vyčesáváním pomocí nože - pilky odstraňuje stará srst.

Běžná celková úprava se provádí 2 - 4krát do roka, a to podle rychlosti zarůstání. Není například vhodné zcela ostříhat vašeho psa na letní měsíce. Jeho srst působí termoregulačně, a tak se zbytečně jeho organismus nezatěžuje vyrovnáváním s vysokými letními teplotami. Pokud naopak v zimních měsících musíte svého psa připravit na nějaký termín chovatelské akce, je nutné počítat s jeho vhodným ustájením, aby vám neprochladl. Také musíte počítat s tím, že dík zvýšenému výdeji energie na teplotu organismu úměrně zvýšíte denní dávku jídla. S tím může souviset i prodloužení doby zarůstání oproti teplým měsícům. Doba zarůstání může být delší i v důsledku hárání vaší feny. Rozhodnete-li se k jejímu krytí, je nutné naplánovat velkou úpravu nejméně čtyři týdny před předpokládaným termínem krytí. V této době organismus feny veškerou energii vynakládá na teplo a růst nové srsti, což by bylo na úkor zdravého a plnéno vývoje plodů. Z těchto důvodů velkou úpravu neprovádíte u feny ani po celou dobu kojení štěňat. Doúprava by jí však neměla ublížit.

Také byste měli průběžně po celý rok svému psovi udržovat krátké chlupy mezi prsty a zespodu tlapek. Mohou se zde tvořit chuchvalce, které až filcovatí a tak způsobují oděrky. Tyto otevřené rány jsou branou jejich různých onemocnění. Zmíněné chuchvalce způsobují i rozevření prstů, tj. otevřenou nestandardní tlapku. Nezapomeňte udržovat krátké drápy. Hlavně u psů držených v bytě se dostatečně neobrušují. Jejich neúměrná délka může způsobit zborcení klenby prstů. I polštářky tlapek ocení vaší péči nějakým vhodným krémem. Zvláště v zimních měsících jsou dobrou ochranou před vlhkem a chemickými posypy komunikací. K pravidelné údržbě patří šetrné vytrhávání chloupků ze zvukovodů.

Uvedené postupy pro údržbu a úpravu vašeho psa snad budou dostatečným vodítkem, abyste docílili typického vzhledu knírače. A to nejen pro předvedení na různých chovatelských akcí, ale hlavně pro jeho celoroční údržbu. Ta je nutná, jak pro zdravý růst srsti, tak pro charakteristický vzhled plemene, pro který jste si knírače vybrali.

SRST TAKÉ DĚLÁ KNÍRAČE - pár dobrých rad, obrázků, fotek a návodů, kterak na kníračí srst.

Webdesig © Kateřina Čechová - 2000-06-25 - dorothea@pvtnet.cz