Zhoubné nádorové bujení neboli rakovina je zákeřné onemocnění, které postihuje osoby stále mladšího věku. Spolu s kardiovaskulárními chorobami je jednou z nějčastějších příčin úmrtí ve světě i v české republice. Nejčastěji se u žen vyskytuje rakovina prsu , vaječníků a dělohy , u mužů je na prvních místech rakovina tlustého střeva, prostaty aj..
Imunitní systém je nastaven tak, aby cizorodé antigeny a vlastní poškozené buňky rozeznal a likvidoval. Nádorové buňky se tvoří u každého člověka, ale imunitní systém je schopen tyto buňy rozpoznat a zničit.. Při vzniku nádoru tato schopnost mizí. K nekontrolovanému množení nádorových buněk a vzniku nádoru dochází za podmínek zatím blíže ne zcela známých, kdy dochází k tomu, že buňky imunitního systému nereagují na nádorové buňky jako na cizí, ale tolerují je jako buňky tělu vlastní, neútočí proti nim a tím dochází k rozvinutí nádorového procesu..
Přičiny vzniku rakoviny jsou pravděpodobně multifaktoriální m.j. zde patří dědičné faktory, životní styl, stres, stravovací návyky , kouření, alkohol, faktory prostředí aj.
Každý člověk je při oznámení diagnosy zhoubného nádoru otřesen s představou blížící se smrti. V dnešní době je ale mnoho nádorů vyléčitelných (leukémie, lymfomy, nádory zárodečných tkání aj.) nebo alespoň léčitelných s dobrou progosou na přežití.
Důležitá je včasná diagnostika, kdy jsou nádory operabilní nebo nejsou ještě rozsáhlé, pacient je v dobré fyzické kondici a je schopen zvládat další adjuvantní terapii (podávání cytostatik – chemoterapie, nebo ozařování nádoru – aktinoterapie).Při pozdním záchytu jsou již možnosti léčby a vyhlídky do budoucna omezené.
Bohužel často se v naší ordinaci setkáváme při vyšetření našich pacientů s nádory již v pokročilém stadiu, kdy pacienti přicházejí pro některé zdánlivě nesouvisející problémy jako např. bolesti v zádech, kašel, poruchy trávení apod. Laboratorním vyšetřením zjistíme, že zdravotní stav je velmi vážný, při dalším cíleném vyšetření se objeví zhoubný nádor nezřídka již v pokročilém stavu s metastazami.
Léčba zhoubných nádorů je v současné době prováděna ve většině případů třemi základními postupy.
1) operativní odstranění nádoru – závisející na lokalizaci,typu a velikosti nádoru
2) „chemoterapie“ – neboli cytostatická léčba – má za cíl zničit nádorové buňky , které jsou citlivější na podávané léky než ostatní buňky postiženého organismu.(somatické buňky)
3) aktinoterapie – buďto ozáření nádoru, který je neoperovatelný, nebo ozáření po operaci k odstranění možných zbytků nádorových buněk v okolí nádoru.
Každý z těcho postupů má svoje indikační spektrum a svá omezení , kdy lze nebo nelze použít.
Nejvíce nepříjemnou a nejvíce obav vyvolává léčba cytostatiky (chemoterapie). Tato léčba má množství vedlejších účinků neboť tyto léky jsou obecně toxické a aby léčba mohla být účinná, musí být tyto léky podávány často ve velkých dávkách. Čím je toxicita pro nádorové buňky větší a čím je menší pro ostatní somatické buňky, tím je lék vhodnější k léčbě. Bohužel většina současných cytostatik výrazně poškozuje vlastní buňky organismu a z nich nejvíce buňky nově se tvořící. Značným problémem je touto léčbou způsobený útlum imunitního sytému, který je odpovědný za obranu organismu proti infekci, ale má dohled i nad vyhledáváním a ničením nádorových buněk. Jeho likvidace má mnohdy za následek nebezpečné infekční komplikace.
V posledních letech se z těchto důvodů dokonce na mnoha pracovištích ve světě zvažuje zda cytostatická léčba (chemoterapie) je v současné době tou nejlepší z možných eventualit při likvidaci zhoubných nádorů, protože její nežádoucí účinky mnohdy převažují nad celkovou úspěšností léčby. Zkoušejí se jiné léčebné postupy zaměřené zejména na podporu protinádorové imunity, či na snahu metabolickou cestou ztížit nádoru jeho bujení blokováním jeho enzymatických systémů, navozením tzv programovaného zániku nádorových buněk (apoptosa), potlačením tvorby nových cév v nádoru (angiogenese) aj.
Jedním z vedlejších účinků chemoterapie jak bylo zmíněno je poškození imunitního systému, který není schopen účinně reagovat na potenciální infekce. Z tohoto důvodu je často nemožné celou plánovanou léčbu cytostatiky dokončit – pacient je zcela vyčerpán, slabý, nebezpečí vzniku infekčního onemocnění, které by mohlo vzhledem k uvedeným skutečnostem mít tragické následky, je značné.
Proto je nutné, aby pacient byl před záčátkem léčby (zejména chemoterapie) v co nejlepší fyzické kondici. Bohužel zejména u starších lidí, kteří jsou nádorovým onemocněním postiženi nejčastěji, je stav výživy již vesměs velmi špatný. Účinnost metabolismu již není zdaleka tak výkonná jako v mládí, střevní enzymy již nejsou produkovány v dostatečném množství, takže vstřebatelnost živin je oslabená. Obsah živin v dnešních potravinách je rovněž menší než např. před 40 lety. Obsah pesticidů, insecticidů, různých hnojiv a aditiv blokuje využitelnost obsažených vitamínú a dalších živin z potravy. Víme také, že starší člověk nemá takovou chuť k jídlu a nesní takové množství jídla jako člověk v plném rozkvětu sil. Přitom nutriční nároky jsou obdobné, pouze energetické hodnota je nižší vzhledem k menší fyzické aktivitě starších lidí.
Dalo by se říct, že vzhledem k menší účinnosti metabolismu staršího člověka potřebuje dodat více živin. Většina starších lidí je ve stavu podvýživy. Nádorové onemocnění takové lidi proto nachází zcela nepřipravené a nechopné se účinně postavit závažné chorobě.
Na našem pracovišti se snažíme tyto negativní faktory odstranit.
Léčba má následující cíl.
1) Zmenšit nežádoucí vedlejší účinky cytostatické léčby na minimum.
2) Zlepšit nutriční stav pacienta, jeho metabolismus a tím i jeho fyz kondici a výkonnnost, aby mohl absolvovat bez rizika celou léčbu cytostatiky
3) Podpořit imunitní systém ke snížení rizika nežadoucích infekčních komplikací.
4) Po ukončení cytostatické léčby restaurovat imunitní systém a celkový zdravotní stav pacienta do optimálního stavu
5) V případech, kdy nelze provádět nebo pacient odmítá klasickou léčbu (většinou se jedná o chemoterapii nebo aktinoterapii), podáváme intenzivní imunoterapii na podporu imunitního systému s celkovým detoxikačním a regeneračním režimem.
U pacientů jsou prováděny podrobné laboratorní testy v průběhu i po ukončení léčby a jsou dále sledováni na našem pracovišti. V případě podezření na recidivu nádoru nebo výskyt metastáz jsou podniknuta další opatření. Tyto kontroly vyloučí v pozdější době nepříjemné překvapení v podobě záchytu již pokročilého nádoru nebo rozsáhlých metastáz.
Pro osoby se zvýšeným rizikem nádorového onemocnění máme připraven program prevence vniku nádorového onemocnění
largo-clinic 2001