Příloha č. 5 k výměru MF ČR č. 01/2012

Příloha č. 4 k výměru MF ČR č. 01/2010 ve znění výměru 05/2010 a 01/2011; Příloha č. 4 k výměru MF ČR č. 01/2009, Příloha č. 5 k výměru MF ČR č. 01/2008; Příloha č. 8 k výměru MF ČR č. 01/2007; Příloha č. 6 k výměru MF ČR č. 01/2006, 01/2005 ve znění výměru č. 03/2005; Příloha č. 5 k výměru MF ČR č. 01/2004 ve znění výměru MF ČR č. 02/2004; č. 01/2003; Příloha č. 3 k výměru MF ČR č. 01/2002; Příloha č. 4 k výměru MF ČR č. 01/2001

(verze platná do roku 2000 je zde)

URČENÉ PODMÍNKY V ŽELEZNIČNÍ VEŘEJNÉ VNITROSTÁTNÍ PRAVIDELNÉ OSOBNÍ DOPRAVĚ

I. Obecné podmínky

  1. Regulaci formou věcně usměrňovaných cen podléhají ceny (jízdné) v 1. a 2. vozové třídě všech kategorií vlaků osobní přepravy (osobní vlaky, spěšné vlaky, rychlíky, expresy, InterCity, EuroCity, EuroNight, SuperCity atd.) a dále ceny (příplatky) uplatňované k jízdnému pro vlaky vyšší kvality (či jiné kategorie), pokud jsou uplatňovány v paušální výši.
  2. Věcné usměrňování cen a určené podmínky platí pro dopravce1 provozující železniční veřejnou vnitrostátní pravidelnou osobní dopravu včetně peážní přepravy.
  3. Podmínky, za nichž se výkony veřejné vnitrostátní železniční pravidelné přepravy poskytují, upravuje zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonú a vyhláška č. 296/2010 Sb., o postupech pro sestavení finančního modelu a určení maximální výše kompenzace. a vyhláška č. 36/2001 241/2005 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné drážní osobní dopravě a o vymezení souběžné veřejné osobní dopravy, ve znění vyhlášky č. 141/2003 Sb.
  4. Regulace formou věcně usměrňovaných cen se nevztahuje na ceny za rezervaci místa a ceny za použití lůžka a lehátka.
  5. Jízdné se sjedná v závislosti na tarifní vzdálenosti vyplývající z jízdního řádu, na příslušné vozové třídě a na druhu jízdného.
  6. V cenách jízdného je zahrnuta daň z přidané hodnoty ve výši 14 % 10%  9%5%.
  7. Dopravci provozující železniční veřejnou vnitrostátní pravidelnou osobní dopravu jsou podle §13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, povinni zpřístupnit na viditelném místě informaci o ceně včetně určených podmínek formou ceníku, vývěsky nebo jiným přiměřeným způsobem.

II. Druhy jízdného

(1) Obyčejné jízdné bez komerčních slev je cena za přepravu cestujících ve všech vlacích osobní přepravy v 1. nebo 2. vozové třídě, kteří neuplatňuji nárok na zvláštní jízdné.

(2) Zvláštní jízdné je cena za přepravu osob uvedených v bodech 3 , 4, 5 a 6 a bezplatná přeprava.

(3) Zvláštní jízdné ve výši maximálně 50 % obyčejného jízdného je cena za přepravu

  1. dětí od 6 do 15 let v 1. a 2. vozové třídě podle podmínek v části IV. článek 2.1 bod 2.,
  2. rodičů nebo soudem určených opatrovníků (dále jen "rodiče")(zákonných zástupců) navštěvujících děti umístěné v ústavech sociální péče a obdobných zařízeních ve 2. vozové třídě podle podmínek v části IV, čl. 2.3 bod 1 čl. 2.4 bod 1,
  3. důchodců ve 2. vozové třídě osobních vlaků podle podmínek v části IV. čl. 2.56.

(4) Zvláštní jízdné ve výši maximálně 25 % obyčejného jízdného je cena za přepravu

  1. zdravotně postižených občanů - držitelů průkazu ZTP a ZTP/P ve 2. vozové třídě 2
  2. rodičů (zákonných zástupců) navštěvujících děti umístěné v ústavech sociální péče a obdobných zařízeních ve 2. vozové třídě podle podmínek stanovených v části IV. článku 2.34 bod 3.

(5) Zvláštní jízdné ve výši maximálně 37,5 % obyčejného jízdného je cena za přepravu žáků škol do věku 15 let ve 2. vozové třídě podle podmínek stanovených v části IV. článku 2.2.

(6) Zvláštní jízdné ve výši maximálně 75 % obyčejného jízdného je cena za přepravu žáků a studentů škol ve věku od 15 let do 26 let ve 2. vozové třídě podle podmínek stanovených v části IV. článku 2.2.

III. Bezplatná přeprava

Bezplatně se přepravují:

  1. děti do 6 let v 1. a 2. vozové třídě podle podmínek v části IV. článek 2.1 bod 1.,

    důchodci-držitelé průkazů uvedených v části IV. článku 2.4(5) ve 2. vozové třídě

  2. představitelé státní moci a některých státních orgánů a soudci, podle jiného zvláštního právního předpisu 3 v l. a 2. vozové třídě podle podmínek uvedených v části IV. článku 2.6.,
  3. průvodci osob těžce postižených na zdraví, držitelů průkazu ZTP/P podle jiného zvláštního právního předpisu2 ve 2. vozové třídě.

IV. Určené podmínky

Článek 1

Jízdenky

l. Jednoduchá jízdenka v době své platnosti opravňuje k jedné jízdě po uvedené trati. Není-li na jízdence uveden směr jízdy, platí směrem nejkratším v zaplacené vozové třídě.

2. Zpáteční jízdenka v době své platnosti opravňuje držitele k jedné cestě směrem "TAM" a k jedné cestě směrem "ZPĚT" po stejné přepravní cestě, ve stejné vozové třídě, stejnou kategorií vlaku. Není-li na jízdence uveden směr, platí směrem nejkratším.

3. Jízdenka jednoduchá, vydaná na tarifní vzdálenost do 50 km včetně, platí do 6.00 hodin dne následujícího po dni vyznačeném na jízdence, který je prvním dnem platnosti.

4. Jízdenka jednoduchá, vydaná na tarifní vzdálenost nad 50 km, platí do 24.00 hodin dne následujícího po dni vyznačeném na jízdence, který je prvním dnem platnosti.

5. Jízdenka platí pouze, je-li jízda nastoupena v den vyznačený jako první den platnosti jízdenky a ukončena nejpozději vlakem, který podle jízdního řádu dojede do cílové stanice před koncem platnosti jízdenky nebo před koncem platnosti průkazu, k němuž byla jízdenka za zvláštní jízdné vydána.

6. Jízdenka platná pro tarifní vzdálenost do 100 km včetně pro každý směr jízdy neumožňuje přerušit jízdu. Při jízdě na tarifní vzdálenost nad 100 km je možno po ujetí této vzdálenosti přerušit jízdu libovolně často. Doba platnosti jízdenky se přerušením jízdy neprodlužuje.

7. Jízdné se určí za skutečnou přepravní vzdálenost na tratích, na nichž se jízda koná.

8. Nekoná-li se jízda souvisle, např. na části přepravní cesty použije cestující jiný dopravní prostředek (např. v systému integrované dopravy), resp. spoj jiného dopravce, určí se celkové jízdné jako součet jízdného ze součtu kilometrů za jednotlivé úseky tratí příslušného dopravce, tj. do a ze styčného bodu jednotlivých dopravců.

9. 8. Projíždí-li cestující některý úsek trati dvakrát, určí se jízdné zvlášť za úsek z nástupní stanice do stanice, z níž projíždí podruhé stejnou trať, a zvlášť za úsek z této stanice do stanice cílové. Celkové jízdné se určí jako součet jízdného za oba úseky. Projíždí-li vlaky některým traťovým úsekem dvakrát z provozních důvodů na straně dopravce, započte se tato vzdálenost pouze jednou. Je-li jízda konána po více úsecích (tratích) obsluhovaných různými dopravci, stanoví se celkové jízdné (z nástupní do cílové stanice) součtem jízdného za jednotlivé úseky (lomené jízdné) příslušných dopravců. Tarifní kilometrová vzdálenost jednotlivých úseků (tratí) příslušných dopravců se uvede na jízdence.

10. 9. Výše sdruženého jízdného, kdy cestující použije na části trati 1. vozovou třídu a na části trati 2. vozovou třídu, se určí tak, že k ceně jízdného pro 2. vozovou třídu za celou trať se připočte rozdíl mezi jízdným za 1. vozovou třídu a za 2. vozovou třídu pro úsek trati, ve kterém cestující použije 1. vozovou třídu.

11. 10. Výše sdruženého jízdného, kdy cestující použije v několika nesouvislých úsecích trati 1. vozovou třídu a v několika úsecích trati 2. vozovou třídu, se určí tak, že k ceně jízdného pro 2. vozovou třídu za celou trať se připočte rozdíl mezi jízdným za 1. vozovou třídu a za 2. vozovou třídu pro součet vzdáleností všech úseků tratí, ve kterých cestující použije 1. vozovou třídu.

12. 11. Přestoupí-li cestující do vyšší vozové třídy, zvyšuje se jízdné o rozdíl mezi jízdným obou vozových tříd za trať projetou ve vyšší vozové třídě.

13. 12. Cestuje-li cestující do téže cílové stanice nebo do stanice v témže místě buď zcela nebo zčásti po jiné delší trati, než pro kterou jízdenka platí, zvyšuje se jízdné o rozdíl mezi cenou této jízdenky a jízdným za skutečně projetou trať z nástupní do cílové stanice v příslušné vozové třídě a druhu vlaku.

 

Článek 2

Rozsah a podmínky uplatňování zvláštního jízdného

1. Zvláštní jízdné se uplatňuje v dále stanoveném rozsahu a za stanovených podmínek. Způsob prokazování splnění těchto podmínek a kontroly stanoví dopravce.

2. Při jízdě do a ze zahraničí nebo na trati jiného dopravce se nárok na zvláštní jízdné přiznává do a z pohraničního bodu (s výjimkou žákovského jízdného)nebo styčného bodu jednotlivých dopravců.

3. Nárok na zvláštní jízdné lze uplatnit pouze pro jízdy ve 2. vozové třídě s výjimkou přepravy podle článku 2.1 a 2.67.

4. Nelze sdružovat několik různých druhů zvláštního jízdného pro dosaženi vyššího zvýhodnění, kromě případů podle ustanovení bodu 2.23.2. a 2.23.4

5. Cestující s nárokem na zvláštní jízdné, který nastoupí do vlaku ve stanici s obsazenou výdejnou jízdenek bez platné jízdenky, zaplatí v závislosti na věku buď obyčejné jízdné podle ceníku nebo zvláštní jízdné spolu s přirážkou podle smluvních přepravních podmínek (§36 písm. a) zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 23/2000 Sb.). V případě uzavřené výdejny jízdenek dopravce zvláštní jízdné přizná.

6. Cestující, který zaplatil zvláštní jízdné a nemůže svůj nárok prokázat, zaplatí obyčejné jízdné snížené o zvláštní jízdně.

2.1. Zvláštní jízdné pro děti

1. Cestující starší 10 let s platnou jízdenkou má nárok s sebou bezplatně přepravit dvě děti do 6. let (tj. do dne, který předchází dni 6. narozenin), pokud pro ně požaduje pouze jedno místo k sezení. Žádá-li cestující samostatné místo pro druhé dítě, zaplatí za ně i za každé další dítě do 6. roku zvláštní jízdné v 1. a 2. vozové třídě ve výši maximálně 50% obyčejného jízdného. V tomto případě se zvláštní jízdné nevztahuje na ceny (příplatky) za vlaky vyšší kvality.

2. Děti od 6 do 15 let (t.j. do dne, který předchází dni 15. narozenin) mají nárok na přepravu v 1. a 2. vozové třídě za zvláštní jízdné maximálně ve výši 50 % obyčejného jízdného. Děti ve věku od 10 do l5 let prokazují svůj věk (nárok na slevu) na vyžádání dopravce průkazem, který vystaví dopravce, případně jiným průkazem ověřeným razítkem vydavatele, obsahujícím fotografii aktuální podoby, jméno, příjmení a datum narození dítěte. Průkazy se mezi dopravci navzájem uznávají. Věk dítěte je možno prokázat i platným cestovním pasem. Zvláštní jízdné se nevztahuje na ceny (příplatky) uplatňované k jízdnému za použití vlaků vyšší kvality.

2.2. Zvláštní jízdné pro žáky a studenty škol (dále jen "žákovské jízdné")

1. Nárok na žákovské jízdné mají žáci a studenti všech škol v ČR do věku 26 let (dále jen "žáci"), kteří plní povinnou školní docházku nebo se soustavně připravují na budoucí povolání ve střední, vyšší odborné, vysoké nebo speciální škole v denní nebo prezenční formě studia43) a využívají železniční veřejnou vnitrostátní pravidelnou osobní dopravu k dojíždění z místa bydlištětrvalého pobytu nebo trvalého bydliště žáka jiného, než je uvedeno v jeho osobním dokladu, jestliže lze tuto skutečnost prokázat předložením rozhodnutí soudu upravujícím poměry péče o dítě nebo jiným úředním potvrzením o skutečném bydlišti, jako je povolení k trvalému pobytu, dlouhodobému pobytu za účelem studia , případně koleje, internátu, domova mládeže,(dále jen "bydliště") do místa sídla školy k účasti na školním vyučování nebo praktickém vyučování, praktické přípravě či praktické výuce a praxi (dále jen "praktické vyučování").

2. Žákovské jízdné platí pro jízdu ze stanice54) místně nebo časově nejbližší místu bydlištětrvalého pobytu žáka do stanice místně nebo časově nejbližší místu sídla školy nebo její součásti či místa konání praktického vyučování směrem nejkratším nebo časově nejvýhodnějším a zpět. Místo bydlištětrvalého pobytu, sídlo školy i sídlo praktického vyučování se musí nacházet na území ČR. Žákovské jízdné platí i pro jízdu na části trasy mezi těmito místy. V případě přestupu, není-li možné odbavení jedním dokladem, je žák odbaven každým dopravcem zvlášť, včetně dopravců v pravidelné veřejné vnitrostátní silniční linkové osobní autobusové dopravě.

Žákovské jízdné se za výše uvedených určených podmínek poskytuje v období školního/akademického roku vyznačeného školou na průkazu s výjimkou měsíců července a srpna. Při denním dojíždění je žákovské jízdné přiznáváno pouze v pracovní dny.

Za součást školy se pro účely tohoto výměru považuje i středisko praktického vyučování a pracoviště praktického vyučování podle jiného právního zvláštního předpisu.4 3)

3. Prokazování nároku

K uplatnění nároku vydává dopravce průkaz pro poskytování žákovského jízdného (dále jen "žákovský průkaz"). Žákovské průkazy se mezi dopravci železniční veřejné vnitrostátní pravidelné osobní a veřejné vnitrostátní silniční linkové osobní autobusové dopravy navzájem uznávají.

Žákovský průkaz musí obsahovat jméno a příjmení žáka, datum narození, aktuální fotografii, místo bydliště trvalého pobytu žáka (včetně názvu okresu), název a místo sídla školy, školou (razítkem a podpisem oprávněné osoby) potvrzený údaj o trvání školního/akademického roku, místo sídla školy, razítko s názvem dopravce a podpis oprávněného zaměstnance. Nevyučuje-li škola po všechny dny v týdnu, vyznačí škola tuto skutečnost na žákovském průkazu.

Žákovské jízdné se přiznává v cestovním úseku vyznačeném na žákovském průkazu na všech spojích jednotlivých dopravců. U železničních dopravců pouze ve 2. vozové třídě. Žákovské jízdné se nevztahuje na ceny (příplatky) uplatňované k jízdnému za použití vlaků vyšší kvality. Při použití 1. vozové třídy zaplatí držitel žákovského průkazu v závislosti na věku obyčejné jízdné nebo zvláštní jízdné pro děti do 15 let pro 1. vozovou třídu.

Dojíždí-li žák za účelem praktického vyučování v rámci předepsaných osnov do jiného místa než do místa sídla školy, vydá dopravce po prokázání nároku na žákovské jízdné další žákovský průkaz, ve kterém bude uvedeno a školou potvrzeno období, v němž jej žák bude používat.

V případě ubytování žáka v domově mládeže, internátě nebo koleji může být vydán další žákovský průkaz na základě předložení potvrzení ubytovatele.

4. Ověřování žákovských průkazů

Řádně vyplněný a školou potvrzený žákovský průkaz předkládá žák spolu s fotografií k ověření na místech stanovených ve smluvních přepravních podmínkách vyhlášených dopravcem. Žadatel doloží pravdivost údajů uvedených v žákovském průkazu. V případě, že trvalé bydliště žadatele je jiné, než je uvedeno v jeho osobním dokladu, lze tuto skutečnost prokázat předložením rozhodnutí soudu upravujícího poměry péče o dítě nebo jiným úředním potvrzením o skutečném bydlišti (jako je povolení k trvalému pobytu apod.).

Bližší podmínky pro uplatňování žákovského jízdného stanoví Ministerstvo dopravy v metodickém pokynu a publikuje způsobem umožňujícím dálkový přístup v Přepravním a tarifním věstníku č.  23-24, ročník LX 29-30, ročník LXI (vydávaném Ministerstvem dopravy), který bude distribuován všem Krajským úřadům a dopravcům.

2.23 Zvláštní jízdné pro osoby těžce postižené (držitele průkazek ZTP nebo ZTP/P) a přeprava jejich průvodců

l. Osoby těžce postižené na zdraví, kterým byly v ČR poskytnuty výhody podle jiného právního zvláštního předpisu2 a jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P, mají nárok na přepravu ve 2. vozové třídě za zvláštní jízdné ve výši maximálně 25 % obyčejného jízdného. Zvláštní jízdné se nevztahuje na ceny (příplatky) uplatňované k jízdnému za použití vlaků vyšší kvality.

2. Držitel průkazu ZTP/P má kromě nároku na zvláštní jízdné podle bodu 2.23.1. ještě nárok na:

3. Průvodcem nevidomého může být i vodící pes, který se přepravuje bezplatně i v 1. vozové třídě.

4. Bezplatná přeprava průvodce nebo vodícího psa nevidomých se poskytuje i tehdy, uplatňuje-li držitel průkazu ZTP/P jiné jízdné.

45. Osoba uplatňující nárok na bezplatnou přepravu jako průvodce držitele průkazu opravňujícího k výhodám III. stupně(ZTP/P) nemůže současně uplatňovat nárok na bezplatnou přepravu osoby, jejímž je průvodcem.

56. Při použití 1. vozové třídy se uplatňuje pro zaplatí držitel průkazu ZTP nebo ZTP/P obyčejné jízdné 1. vozové třídy. Průvodce držitele průkazu ZTP/P platí rozdíl mezi obyčejným jízdným 1. a 2. vozové třídy, neplatí příplatek ve vlaku vyšší kvality.

2.34. Zvláštní jízdné pro rodiče (soudem stanovené opatrovníky) k návštěvám zdravotně postižených děti umístěných v ústavech na území České republiky

1. Pro rodiče nebo soudem stanovené opatrovníky (dále jen "rodiče") při jízdách k návštěvám dětí tělesně, mentálně nebo smyslově postižených nebo chronicky nemocných, trvale nebo dlouhodobě (déle než 3 měsíce) umístěných ve zdravotnických, školských, sociálních zařízeních, ústavech (dále jen "ústav") platí ve 2. vozové třídě zvláštní jízdné ve výši 50 % obyčejného jízdného s tím, že zakoupená jízdenka platí současně i pro cestu zpět, pokud je uskutečnění návštěvy potvrzeno na průkazu datem návštěvy, podpisem a razítkem ústavu. Jízda zpět musí být nastoupena nejpozději v následující den po uskutečněné návštěvě. Zvláštní jízdné se nevztahuje na ceny (příplatky) uplatňované k jízdnému za použití vlaků vyšší kvality.

2. Nárok na zvláštní jízdné se přiznává na základě průkazu, který vydává a potvrzuje ústav, ve kterém je dítě umístěno. Za škody vzniklé dopravci neoprávněným vydáním průkazu odpovídá vydávající ústav. Neprokáže-li držitel průkazu svoji totožnost zaměstnancům dopravce, považuje se průkaz za neplatný. Navštěvují-li dítě oba rodiče, musí mít každý z nich svůj průkaz.

23.Pro jednotlivé jízdy je poskytováno ve 2. vozové třídě zvláštní jízdné ve výši maximálně 25 % obyčejného jízdného. Při jízdě z ústavu se poskytuje zvláštní jízdné za podmínky, že je uskutečnění návštěvy potvrzeno na průkazu datem, podpisem a razítkem ústavu. Jízda zpět musí být nastoupena nejpozději v následující den po uskutečněné návštěvě. Zvláštní jízdné se nevztahuje na ceny (příplatky) uplatňované k jízdnému za použití vlaků vyšší kvality.

34. Zvláštní jízdné platí pro jízdu ze stanice nejbližší místu trvalého bydliště rodiče do stanice nejbližší místu ústavu a zpět do původní nástupní stanice směrem nejkratším nebo časově nejvýhodnějším.

45. Nárok na zvláštní jízdné platí pro rodiče i tehdy, jede-li s nimi dítě, k jehož návštěvě je zvláštní jízdné uplatněno.

 

2.45. Zvláštní jízdné pro důchodce - účastníky odboje

I. Důchodci, kteří jsou držiteli platného průkazu vydaného

mají nárok na bezplatnou přepravu ve 2. vozové třídě. Zvláštní jízdné se nevztahuje na ceny (příplatky) uplatňované k jízdnému za použití vlaků vyšší kvality. Průkazy vydané Ústředním výborem Českého svazu bojovníků za svobodu, Konfederací politických vězňů České republiky, Sdružením bývalých politických vězňů České republiky a Ústřední radou Svazu PTP-VTNP musí být nejpozději do 31.března 2005 opatřeny kontrolní známkou pro běžný rok.

2. Nárok na bezplatnou přepravu nevzniká při jízdách do a ze zaměstnáni nebo při služebních cestách.

3. Při použití 1. vozové třídy se uplatňuje obyčejné jízdné 1. vozové třídy.

2.56. Zvláštní jízdné pro důchodce

1. Osoby .s trvalým bydlištěm na území České republiky pobírající důchod

na základě důchodového výměru a ženy od dosaženého věku 57 let, které nepobírají žádný důchod a nemají trvalý pracovní poměr, starobní nebo plný invalidní invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a osoby starší 60 let pobírající vdovský, vdovecký důchod nebo měsíčně opakující se peněžité dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti mají nárok na zvláštní jízdné ve 2. vozové třídě osobních vlaků ve výši maximálně 50 % obyčejného jízdného. Zvláštní jízdné se nevztahuje na ceny (příplatky) uplatňované k jízdnému za použití vlaků vyšší kvality.

2. Dopravce stanoví lhůtu, po které invalidní důchodce prokáže znovu svůj nárok na zvláštní jízdné. Maximální cena prolongační známky je 20 Kč.

2.67. Přeprava představitelů státní moci a některých státních orgánu a soudců

1. Představitelé státní moci a některých státních orgánů a soudci, o nichž tak stanoví jiný zvláštní předpis3, mají nárok na bezplatnou přepravu v 1. a 2. vozové třídě všech vlaků osobní přepravy bezplatné používání všech vlaků osobní přepravy v 1. a 2. vozové třídě.

VYSVĚTLIVKY:

POJMY:

Dopravce1 - fyzická nebo právnická osoba, která provádí přepravu osob a věcí pro cizí potřebu

Peážní přeprava - vnitrostátní přeprava, u které část přepravní cesty vede přes území sousedního státu

Pohraniční bod - tarifní bod na rozhraní dvou železničních správ, ležící na státní hranici

Přerušení jízdy - vystoupení cestujícího z vlaku ve stanici na cestě a pokračování v jízdě v době platnosti ,jízdenky

Styčný bod - tarifní bod na rozhraní dvou tratí, obsluhovaných různými dopravci

Stanice - místo s výpravním oprávněním pro osobní dopravupřepravu

Stanice - stanice i zastávka v železniční veřejné vnitrostátní pravidelné osobní dopravě a veřejné vnitrostátní silniční linkové osobní autobusové dopravě ve smyslu vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu

Tarifní vzdálenost - vzdálenost rozhodná pro určení jízdného nebo dovozného, t.j. vzdálenost vypočtená za příslušnou trať příslušnou tratí podle kilometrických údajů v jízdním řádu provozovatele dráhy

Vlak vyšší kvality - vlak kategorie Expres, IC, EC, EN, SC

Železniční veřejná vnitrostátní pravidelná osobní doprava - vnitrostátní veřejná drážní osobní doprava na dráze celostátní a na dráze regionální ve smyslu vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu v platném znění.

ZKRATKY:

EC - EuroCity (vlak vyšší kvality, zařazený do mezinárodní sítě, složený z vozů 1 a 2. vozové třídy, se skupinovým řazením vozů)

EN - EuroNight (vlak vyšší kvality zařazený do mezinárodní sítě, složený z lůžkových a lehátkových vozů 1. a 2. třídy a vozů 1. a 2. třídy na sezení, se skupinovým řazením vozů)

IC - InterCity (vlak vyšší kvality, složený z vozů 1. a 2. vozové třídy, se skupinovým řazením vozů)

SC - SuperCity (vlak vyšší kvality s výrazně zkrácenou jízdní dobou, složený z vozů 1. a 2. pouze 1. vozové třídy , s možností telefonního spojení a nabídkou dalších služeb).

ZTP - průkaz pro osobu zvlášť těžce postiženou na zdraví

ZTP/P - průkaz pro osobu zvlášť těžce postiženou na zdraví, jejíž stav vyžaduje doprovod


1Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.

2 Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.

2 Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

3 Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních, středních a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů

3) Zákon č. 561/2004 Sb., o soustavě základních, středních a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

54) . § 2 písm. d) vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu.