zakoupila obec strážovská již v roce 1826 ve Vídni. Přivezl ji koňmi Josef Denk čp.62- U Suků. Stříkačka byla bez nasávacího zařízení (čerpadel) s vodními nádržemi na boku. Voda byla do nich dávána lejtami a požárními košíky. Od zdroje vody ke stříkačce utvořili lidé dva živé řetězy. Jeden v košících vodu podával do nádrže a druhý řetěz lidí prázdné košíky vracel zpět. Tato vozová stříkačka stála 312 zlatých.

Stříkačka

byla prvně využita při obrovském požáru ve Strážově dne 12. května 1828. Podle pamětníků vyšlehl oheň ze stavení čp. 45 a zničil 78 čísel. Terezii Lasnerové překypělo na plotně máslo a vzňalo se. Ve chvíli stálo celé stavení v plamenech. Protože toho dne byla nad Strážovem prudká bouře, rozšířil se oheň bleskurychle na všechny strany. Vzhledem k tomu, že kromě radnice a školy byla všechna stavení ze dřeva, padly ohni za oběť skoro dvě třetiny Strážova. Vyhořela i městská radnice z roku 1806. V ní shořely skoro všechny spisy a památky se starým městským archivem. Stříkačka, dříve umístěná v radnici, musela být umístěna v čp. 67 a pak v čp. 66.

1841

1. července vypukl mezi druhou a třetí hodinou noční oheň ve stodole selské usedlosti čp. 115 U Robochů a během necelých třech hodin zničil celou tuto usedlost, sousední čp. 142 U Cajsů, čp. 125 pekaře a hostinského V. Denka a čp. 116 pekaře Matěje Nového.

1852

5. prosince vypukl druhý velký požár ve Strážově. Vyšel po jedné hodině odpolední z kovárny Jana Denka v čp. 136. Zachvátil a zničil celý střed města. Vyhořelo 21 obytných stavení: čp. 72, 73, 74, 75, 76, 105, 106, 107, 109, 110, 112, 113, 114, 115, 122, 125, 128, 132, 136, 142, 164 a dále 15 stodol a 10 chlévů. Pohořelých rodin bylo 45. Dům čp. 128 Řehoře Škacha už nebyl postaven a pozemek byl odprodán k sousednímu čp. 136 na zahrádku.

Protipožární pojištění

se vžívalo jen zvolna, i když v létech 1828 a 1852 lehly popelem vždy velké části města. V roce 1856 bylo ze 185 domů pojištěno jen 65.

Druhou vozovou stříkačku

zakoupila obec roku 1865 od Jana Božka, mechanika z Klatov za 425 zlatých po požáru hospody čp. 125 U Truhlářů. Oheň vypukl o svatbě Josefa Škacha čp. 76, který se přiženil do čp. 25 U Lenerů (u Perlavky). Židé, Leopold Stádler , obchodník čp. 142 a Moric Singer, obchodník čp. 199, zapůjčili obci na stříkačku 300 zlatých na 5% úrok na 5 let. Zbytek byl zaplacen z obecního jmění.

Zakládání sborů dobrovolných hasičů

V 19. století vlastenečtí řemeslníci, učitelé a pracující lidé vyvolali nové hnutí - dobrovolné hasičství na spolkovém základě. Zakládání sborů dobrovolných hasičů spadá do let po roce 1850. První hasičský sbor vůbec, placený, měly od r. 1853 Praha a Plzeň. První dobrovolný sbor hasičský byl založen ve Velvarech r. 1864. Nejvyšší vzrůst hasičských sborů je zaznamenán v roce 1874. Tehdy i ve Strážově z řad členů Měšťanské besedy vyšel podnět k založení sboru dobrovolných hasičů ve Strážově. Dne 8. 11. 1874 podal jednatel Měšťanské besedy učitel Václav Bouzek obecnímu zastupitelstvu písemný návrh na zřízení hasičského sboru.

   

Dne 21. března 1875 se usneslo obecní zastupitelstvo jednomyslně dáti místnímu hasičskému sboru, dojde-li k jeho založení, do vínku 150 zlatých rakouské měny k zakoupení nebo doplnění hasičského nářadí a potřebné dříví ke zřízení cvičební budovy - leziště. A tak již 23. března 1875 byly zadány vysokému c.k. místodržitelství v Praze stanovy hasičského sboru ke schválení. Výměrem téhož úřadu ze dne 12.dubna 1875 č. 18.101 byly zadané stanovy schváleny.

Toho dne byla zvolena první správní rada:

předseda:                   Soukup Antonín, měšťan a ekonom,Strážov čp. 108

pokladník:                   Bouberle Josef , stavitel , Strážov č. 3

                                       Haas Václav, truhlář, čp. 186

V neděli 9. května 1875 bylo konáno první cvičení, které řídil klatovský cvičitel Josef Hess. Dne 20.6. 1875 konal sbor již první veřejnou zkoušku za přítomnosti klatovského velitele V. Kobla, několika členů sboru klatovského a pak dobro-volných hasičů z Janovic.

Sotva založený sbor si získal prvního uznání při požáru dne 9. července 1875, když uhájil hořící budovu č. X-191 náležející Izáku Brumlovi – nyní U Hněvko-vských.