Translokace nesoucí bcl-2 onkogen.
Výše uvedené translokace jsou možnými variantami translokace nesoucí onkogen bcl-2, mají stejný klinický význam.
t(14;18)(q32;q21) ) G- banding (obrázek vlevo) - poděkování Jean-Lucu Laiovi and Alainu Vanderhaegenovi; and R- banding (obrázek vpravo).
|
Nemoc
|
B- buněčný NHL (většinou); zřídka u ALL nebo chronických lymfoproliferativních onemocnění (např. CLL ) |
|
Fenotyp/ buněčný původ
|
B lymfocyt; k translokaci dochází v pre- B cell stádiu |
|
Epidemio-logie |
lze detekovat u 80 až 90 % folikulárních lymfomů , 30% difuzních velkobuněčných lymfomů (někdy souvisi s pre-folikulárním typem), zřídka jiné lymfoproliferativní onemocnění
|
|
Prognóza |
lymfomy z malých buněk s rozštěpenými jádry mají pomalou progresi a medián přežití je asi 10 let a více; velkobuněčné lymfomy patří mezi agresivní lymfomy s horší prognózou; detekce translokace t(14;18) sama o sobě nemá prognostický význam. Horší prognźa pacientů s DLCL souvisí s expresí proteinu bcl-2.
|
Cytogene-tická morfologie translokaci t(14;18) lze detekovat pomocí G-bandingu, t(2;18)( p11;q21) a t(18;22(q21;q11) jsou málo časté varianty Další anomálie u 90% případů; komplex změny karyotypu jsou časté; v sestupném pořdí, +7, del(6q), +12, + X, + 18, +5, +8, + der(18), + 21 se nachází u 25 až 10% případů; +X a del(6q) jsou častější u low grade NHL, +7,+8, +der(18), a také t(8;14)(q24;q32) se nachází často u vysoce maligních NHL Geny a Proteiny Gen IgH Místo 14q32 DNA/RNA IGH je složen z genů IGHV, IGHD segmentů, IGHJ segmentů a IGHC genů. Protein IGH kóduje težké imunoglobulinové řetězce. Které jsou výsledkem přestavby DNA (rearanžmá s delecí intermediární DNA) pro IGHV, IGHD a IGHJ; další přestavba DNA (switch) s konstatních genů IGHM --> IGHG, IGHA a IGHE probíhá při změně imunoglobulinové třídy. Gen BCL2 Místo 18q21 DNA/RNA 3 exony; 2 alternativní transkripty (a, b) Protein člen BCL2 rodiny (spolu s BAX, BCLX,...); obsahuje dimerizační domény (BH) a NH domény; inhibuje buněčnu smrt cestou heterodimerizace Výsledná chromozomální přestavba Hybridní gen Popis 5' BCL2 translokovaný na chromozóm 14 blízko JH (junkční geny IgH) a C na 3' konci; zlomový bod- breakpoint v BCL2 se nachází nepřekládán v oblasti 3' region exonu 3 (major breakpoint region (MBR) u 70% případů) nebo distálněji, v oblasti 3' exonu 3 (minor cluster region (MCR) u zbývajících cca 30%) Fúzní protein žádný fúzní protein nevzniká, avšak dochází ke změně promoteru; enhancer genu pro imunoglobulinový řetězec stimuluje expresi BCL2 Onkogeneze BCL2 je inhibitor apoptózy, buněčná smrt je oddálena a spíše dochází k akumulaci buněk než k jejich transformaci (klony dlouhožijících B-lymfocytů nesoucích t(14;18), která se může nácházet i u normální populace. Frekvence výskytu se zvyšuje s věkem. Odkazy Databáze Probe Probe Bibliografie: Cytogenetic evolution patterns in non-Hodgkin's lymphoma. Johansson B, Mertens F, Mitelman F Blood. 1995 Nov 15;86(10):3905-14. Medline 96068758 Non-Hodgkin's lymphoma. Maloney DG. Curr Opin Hematol. 1995 Jul;2(4):255-61. (REVIEW). Medline 98039274 Cytogenetics of lymphomas: a brief review of its theoretical and practical significance. Donner LR. Cancer Genet Cytogenet. 1997 Mar;94(1):20-6. (REVIEW). Medline 97233051 Cytogenetic mechanisms in the pathogenesis and progression of follicular lymphoma. Knutsen T Cancer Surv. 1997;30:163-92. (REVIEW). Medline 98209213 Převzato: Huret JL
URL : http://www.infobiogen.fr/services/chromcancer/Anomalies/t1418ID2006.html
Zpět