Slavná 311. bombardovací squadrona RAF se začala formovat v létě r. 1940 v Cosfordu. V témže roce byla peruť poslána v rámci Bombardovacího velitelství na základnu ve východní Anglii, kde byla oficiálně založena dne 27. července 1940. V tomto zařazení peruť až do přeřazení ke Coastal Command na přelomu let 1942-43 používala dvoumotorové střední bombardéry typu Wellington různých variant, později u Pobřežní velitelství pak čtyřmotorové B-24 Liberátor.

U bombardovacího letectva se třistajedenáctka zúčastnila šedesáti náletů na cíle především v Německu. Českoslovenští letci se uplatnili svými zkušenostmi z boje proti Němcům na francouzském území a velice brzy začala jednotka patřit mezi elitní v rámci celé RAF, což se projevilo v jejím nasazování do klíčových bojových akcí. Z bojových akcí stojí za zmínku účast čtyř osádek při zářijovém náletu na Berlín, první útok bombardérů na hlavní město Třetí říše, útok na doky v  Brestu a zásah křižníku Princ Eugen, útoky na italský Turín a Janov vedené přes Alpy a další. Kvůli vysokým ztrátám hrozícím zániku celé perutě bylo rozhodnuto o jejím přesunu ke službě u Pobřežního velitelství, kde bylo hlavním úkolem našich letců hlídkování a boj s německými ponorkami. Peruť se v rámci nového působení opět prokázala jako jedna z nejlepších.

U bombardovacího letectva se peruť zúčastnila šedesáti náletů na hlavní cíle v Německu. Nejčastěji to byl Kolín nad Rýnem (97), Brémy (85), Hamburk (80), Kiel (65), Mannheim (53) a Berlín (36). Naprostý primát však drží přístav Brest (113).Letci uskutečnili něco přes tisíc bojových letů v trvání takřka 5.200 operačních hodin. Shodili na vojenské cíle téměř dva a půl milionu liber tříštivých bomb a 93 tisíc zápalných pum. Za těžké údery zaplatila třistajedenáctka tvrdou cenu: 134 sestřelených nebo raněných či jinak ztracených 30 letců.

V době přidělení u Pobřežního velitelství od podzimu 1942 do posledního startu 4. června 1945 uskutečnila peruť celkem 2.102 operační lety, které trvaly 21.527 hodin. naši letci napadli 35 ponorek a útočili na 4 hladinové lodi, z nich jedno plavidlo potopili. Ve 29 vzdušných soubojích vyřadili střelci 21 nepřátelských stihačů. Za celou dobu války ve všech československých perutích ve Velké Británii měla slavná 311. peruť největší ztráty: celkem 284 letců, z nichž 250 zahynulo a 34 padlo do zajetí.

| Domů | Galerie | Tisky | Reprodukce | Kresby | Práce na zakázku |
Kontakt: Vladimír Urbánek, tel: +420 607 524 356, email: vladimir.urbanek@kurzy.cz