Rituál pití lásky

 

Pod vzdušným pláštěm

tvojich šatů,

kde na těle, jak v krajině,

jsem hledal mátu,

chrpu,

růži,

i piláta a pelyněk

se rozpouštím

a k kapce potu

přidávám vlastní pramínek.

Hned blízko očí

směrem k ústům

kde plody šípků

sténají,

jsem našel místa

která k půstu

zlákat se nikdy  nedají.

Rty ty jsou cestou

kupců lásky

kopyty rtěnek doráží,

však na tvé rty

já hledím s úctou

i když se chlubím kuráží.

A v letce vlasů

dravých ptáků

hledávám stále častěji

krkavce pohádek

a sluje draků

ktere tu ještě trpějí.

Je to jak trubka

černých hráčů

která mi v uších

duší zní,

když blůzkou kraje

vlčích máků

se nechám zmámit

tajemstvím.

Jsou oči rysů

tajným přáním

na žebříčku mých nectností

a kůži ňader dlaní chráním

před hordou nočních mocností.

Jen vlaštovky mne v té hře brání

a jehničky jdou k studni pít,

i já přes útes

se k řece skláním

chystaje se tě políbit.

 

---

Údery bubnů

ze sna plaší

a smrt se žitím vynáší.

K  brodu se stehna v rytmu

snáší

a paty obzor rozpráší.

Kolena k mrakům sápají se

a na výsluní tygři řvou.

Pak sloni stromy,

keře s trny,

poráží

lačni dalších soust.

Krajina bojišť

v poušť se mění

a duny dmou se

k rozmnělnění

lůžka,

kde možno ulehnout.

A dýchám dlouze,

pak se skláním

a víno rád bych

rozléval.

Jen mlha sklenek

nás teď halí

 

a vyprostit z ní

bych se bál.

 

 

Poezie

 

 

* Kurzy * Akcie * Práce * Zájezdy * Zájezdy * Meteobox * Auto *