S Milošem bude legrace.
Tak takhle se budeme moci utěšovat až sociální demokracie splní svojí hrozbu a udělá z Miloše Zemana presidenta. Havel se nemusel logicky líbit všem ani jako president a dokonce ani jako dramatik(o tom v jakém stavu asi psal svoje hry jsem od lidí zaslechl ty nejskeptičtější domněnky), ale Havel měl něco co Miloš mít nikdy nebude a to je úroveň. Na pozvání Václava Havla se na hrad sjížděli nositelé Nobelových cen z celého světa, a jsem přesvědčen že za posledních dvanáct let, byla naprostá většina pozitivních zpráv o české republice, které proběhli zahraničními medii, spojena s osobou prvního polistopadového presidenta. Soudím tak hlavně z toho, že dokonce i lidé, kteří jen s obtížemi nacházejí naši zemi na mapě, znají Havla jako kladnou postavu. Naproti tomu si sotva dovedu představit jak Miloš Zeman organizuje něco výjimečnějšího, než setkání kamarádů z mokré čtvrti, na kterém při pivu a becherovce soutěží kdo koho víc urazí. A zkuste se zeptat na Zemana kdekoliv za našimi hranicemi. Jestli vám tam nebudou odpovědí nechápavé obličeje tak to budou spíše pohledy soustrastné a rozčílené, než závistivé
Ale budoucí diplomatické trapasy expremiéra na hradě jsou opravdu jen veselou taškařicí ve srovnání s alarmujícím faktem že ČSSD si myslí že 30 procent hlasů ve volbách jí opravňuje k obsazení tří ze čtyř nejvyšších ústavních funkcí. Po všech těch tancích a výdajích které nás stálo takzvané naplnění vůle voličů při obsazování místopředsednických křesel ve sněmovně, je pokus urvat při třetině vkladu tři čtvrtě zisku neskutečná drzost.
