STANDARD KNÍRAČE
- VŠECHNY VARIETYMarcela Havlínová
Protože jste si pořídili knírače, čistokrevné plemeno, ať už pro jeho vzhled, povahové vlastnosti nebo pro obojí. Jistě vás zajímá, jaké požadavky klade na toto plemeno závazný standard. A tedy, nakolik ten váš knírač je kníračem.
Je to plemeno původem německé. Samozřejmě prodělávalo svůj vývoj až do dnešní podoby. Předkládáme vám znění těchto standardů, které má k dispozici naše zaštiťující organizace ČMKU. Celý standard, i v jazyce země původu plemene - v německém, uvádíme jen u středního knírače, který je závazný pro všechny variety. U velkého a malého knírače jsou uvedeny pouze rozdíly.
|
No.: 182a |
Standard: KNÍRAČ STŘEDNÍ |
14. 11. 1973 |
CELKOVÝ VÝRAZ
Knírač je drsnosrstý, středně velký, silný a spíš kompaktní pes, i když štíhlý, s kvadratickou stavbou těla tj., aby kohoutková výška alespoň odpovídala délce těla. Klus se sbíhá v diagonálním pořadí (končetiny pracují křížem).
Typickými povahovými rysy jsou jeho ostrý temperament, který se snoubí s rozvážným klidem, čestný charakter s hravostí. Patří sem přítulnost k pánovi. Je velmi laskavý k dětem, je neúplatně ostražitý a není uštěkaný.
Vysoce vyvinuté smyslové orgány, chytrost, odolnost, neohroženost, vytrvalost a odolnost na počasí a pevné zdraví dávají knírači všechny předpoklady k vynikajícímu hlídacímu a společenskému psovi, který se uplatní také jako pes pracovní.
POPIS EXTERIÉRU STANDARDU
HLAVA
Hlava je silná, dlouze protáhlá, bez silných vystupujících lebečních kostí. Od oka ke špičce nosu se postupně zužuje. Celková délka hlavy je vzdálenost od špičky nosu až po týlní hrbol. Tato délka přibližně odpovídá poměru 1 : 2 k délce hřbetu, tj. vzdálenosti od kohoutku až po nasazení ocasu. Hlava by měla být přiměřená k celkové síle psa. Stop s
e zřetelně výrazně rýsuje skrz obočí. Rovný nosní hřbet je v jedné linii s plochou čela. Tuto linii narušuje pouze volně prohnutá křivka stopu. Osvalení lící je silně vyvinuto, přesto jeho utváření nesmí rušit celkový obdélníkový tvar hlavy (i s vousem). Čenich je plný a černý. Pysky mají přiléhat; jsou oba černě zbarvené.CHRUP (SKUS)
Úplný nůžkový skus je silný, dobře uzavřený, čistě bílý a silný.
Poznámka:
Podle našich chovatelských normativů, platných od 1. 7. 1999, musí mít obě barevné variety, pes i fena, plný počet zubů, tj. 42.
UŠI
Uši jsou vysoce nasazené, stejně kupírované a zpříma nesené. U nekupírovaných psů jsou klopené a mají být ve tvaru "V".
OČI
Hnědé oči jsou oválné a dopředu obrácené. Dolní víčko přiléhá tak, že spojivka není viditelná.
KRK
Ušlechtile klenutý krk je silně nasazený a přiměřený ke konstituci psa. Nesmí být krátký, ani tlustý. Silná šíje je vznešeně klenutá. Kůže hrdla pevně bez záhybů přiléhá, tzv. suchý krk.
TRUP
Hrudník je mohutně široký. Je tvořen plochými žebry, která v jeho průřezu tvoří ovál. Při dobrém klenutí dosahuje až pod loket. Předhrudí se mohutně klene dopředu před ramenní lopatky. Dolní linie hrudníku dozadu lehce stoupá a přechází do mohutně vtaženého břicha. Vzdálenost od posledního žeberního oblouku až
po kyčel je krátká; tím knírač působí semknutě.Celková délka trupu přibližně odpovídá kohoutkové výšce. Hřbet je krátký a od kohoutku směrem dozadu lehce klesá. Horní linie tedy není rovná; zvláště se ukazuje její lehký a ušlechtilý vzlet, který prochází skrz silný první obratel kohoutku, přes lehce zaoblenou záď až po nasazení ocasu.
OHON
Ohon je vysoko nasazený a je vzhůru nesený. Je krácen asi na tři články.
PŘEDNÍ KONČETINY
Šikmo položené ploché ramenní lopatky s dobře zaúhlenou ramenní kostí dobře přiléhají k hrudníku, ale jsou silně osvalené. Lokte také přiléhají k hrudníku. Přední běhy jsou silnější. Vzbuzují dojem ze všech stran rovných opěr.
ZADNÍ KONČETINY
Kýty zadních končetin jsou šikmo stavěné a jsou silně osvalené. Hlezenní kosti jsou výrazně zaúhlené.
TLAPKY
Tlapky jsou krátké, okrouhlé a jsou pevně uzavřené. Prsty jsou nahoru vyklenuté, tzv. kočičí tlapky a jsou zakončeny tmavými a tuhými drápy. Polštářky chodidel jsou tvrdé.
SRST
Osrstění je tvrdé. Má být drátovitě tvrdé a husté, Skládá se z husté podsady a z nepříliš krátké, tvrdé krycí srsti. Krycí srst je drsná, ani otevřená, ani vlnitá. Srst hlavy a končetin je také tvrdá; na čele a na uších poněkud kratší. Typický znak tvoří vous a husté obočí, které lehce zastiňuje oči.
BARVA SRSTI
Zbarvení je naprosto černá a pepř a sůl. U zbarvení pepř a sůl se připouští barevné nuance od železité šedi až po stříbrnou šeď. Za chovatelský cíl je pokládán střední odstín šedi s dobrým, rovnoměrně rozloženým pigmentem pepření a se šedou podsadou. Všechny barevné odstíny musí mít výraz zdůrazněný tmavou maskou, která má harmonicky korespondovat s tímto barevným odstínem srsti. Bílé znaky na hlavě, na prsou a na bězích jsou nežádoucí.
VELIKOST
Kohoutková výška je v rozmezí 45 - 50 cm.
VADY
Za vady jsou pokládány: neohrabaná nebo lehká, nízká nebo vysoká stavba těla; těžká nebo kulatá hlava; vrásky na čele; nízko nasazené nebo špatně kupírované uši; světlé, příliš velké nebo kulaté oči; silné vystouplé lícní kosti; volná kůže na hrdle; tzv. jelení šíje; klešťový skus, předkus nebo podkus, nemocný chrup; krátký ostrý nebo malý špičák; příliš dlouhý, protáhlý nebo měkký hřbet, kapří hřbet, spáditá záď; zaječí ocásek; ven vybočené lokte, dovnitř vtočená hlezna; strmá nebo zcelá kostnatá zápěstí; dlouhé tlapky; mimochod; příliš krátká, příliš měkká, zvlněná, kosmatá, hedvábná, bílá nebo flekatá srst nebo jiné barevné příměsy, úhoří hřbet, černé sedlo, otevřená srst; teriérský výraz.
Poznámka:
psi musí mít dvě patrná normální, v šourku dobře uložená varlata.
|
No.: 181c |
Standard: KNÍRAČ VELKÝ |
18. 5. 1979 (83) |
CELKOVÝ VÝRAZ
Knírač velký je větší a silnější obraz knírače středního. V celkovém výrazu je výbojný obranářský pes vzbuzující respekt.
Typickými povahovými rysy jsou odvážnost, která se druží s klidem a rozvahou. Dobrý charakter a neúplatná věrnost k pánovi.
Vysoce vyvinuté smyslové orgány, chytrost, odolnost, síla, vytrvalost, rychlost a odolnost k počasí a na nemocem činí velkého knírače tvrdým, houževnatým a užitkovým psem.
POPIS EXTERIÉRU STANDARDU
CHRUP (SKUS)
Úplný nůžkový skus je silný, dobře uzavřený, čistě bílý a silně vyvinutý.
Poznámka:
Podle našich chovatelských normativů, platných od 1. 7. 1999, musí mít obě barevné variety, pes i fena, plný počet zubů, tj. 42.
VELIKOST
Kohoutková výška je v rozmezí 60 - 70 cm.
|
No.: 183d |
Standard: KNÍRAČ MALÝ |
18.5.1979 (83) |
CELKOVÝ VÝRAZ
Knírač malý je věrná zmenšenina knírače středního bez výhrady trpasličího zjevu.
Jeho povahové rysy odpovídají knírači střednímu a dotvářejí temperament a chování malého psa. Moudrost, neohroženost, vytrvalost a ostražitost dělají z malého knírače jak příjemného domácího psa, tak i hlídacího a doprovodného psa, který může být držen i v malém bytě.
POPIS EXTERIÉRU STANDARDU
CHRUP (SKUS)
Úplný nůžkový skus je silný, dobře uzavřený, čistě bílý a silný.
Poznámka:
Podle našich chovatelských normativů, platných od 1. 9. 1999, musí být knírač malý barvy černé, černostříbřité, pepř a sůl pes plnochrupý a feně smí chybět 1x M3 nebo 1x P1 - celkem jeden zub, u knírače malého bílého smí chybět psu 1x M3 nebo 1x P1 - celkem jeden zub a u feny 2x M3 nebo 2x P1 - celkem dva zuby.
BARVA SRSTI
Zbarvení je naprosto černá, pepř a sůl, černostříbřitá a čistě bílá. U zbarvení černého a pepř a sůl platí zásady, které byly uvedeny u standardu pro střední knírače. Pro černostříbřité zabarvení je chovatelským cílem: černé krycí chlupy s černou podsadou s bílými znaky kolem očí, na hrdle, na lících, na předhrudí, na nártech předních končetin, na tlapkách, na vnitřní straně zadních končetin a
na zadku. Čelo, drápy a vnější strany uší mají být černé.VELIKOST
Kohoutková výška je v rozmezí 30 - 35 cm.
|
No.: 182a |
Standard: SCHNAUZER |
14. 11. 1973 |
GESAMTERSCHEINUNG
Der Schnauzer ist rauhhaarig, mittelgross, kräftig und eher gerungen als schlank mit quadratischem Bau, d.h. dass die Wiederristhöhe etwa der Rumpflänge entspricht. Der Trab vollzieht sich in diagonaler Folge.
Typische Wesenzüge sind sein schneidiges Temperament, das mit bedächtiger Ruhe gepaart ist, ein gutartiger Charakter mit Spiellust, Anhänglichkeit zum Herrn, sehr kinderlieb, unbestechliche Wachsamkeit, ohne ein Kläffer zu sein.
Hoch entwickeltte Sinnesorgane, Klugkeit, Ausbildungsfähigkeit, Unerschrockenheit, Ausdauer und Wiedrstandsfähigkeit gegen Witterung und Kramkenheiten geben dem Schnauzer alle Vorausset zungen zu einem hervorragenden Wach- und Begleithund, der auch als Gebrauchshund geeignet ist.
Einzelheiten des Standards
KOPF
Der Kopf ist kräftig, langgestreckt, ohne stark hervortretendes Hinterhauptbein, von den Augen bis zur Nasenspitze allmählich schmaler werden. Die Gesamtlänge (Nasenspitze bis Hinterhauptbein) verhält sich zur 1 : 2. Er soll zur Wucht des Hundes passen. Der Stirnabsatz (Stop) erscheint durch die Brauen deutlich ausgeprägt, der gerade Nasenrücken verläuft parallel zur Verlängerungslinie der faltenlosen, flachen Stirn. Die Kaumuskulatur ist kräftig entwinckelt, doch darf keine stark ausgeprägte Backenbildung die rechteckige Kopfform (mit Bart) stören. Der Fang endet in einem mässig abgestufen Keil. Die Nasenkuppe ist voll und schwarz. Die Lippen sollen anliegen, sie sind bei beiden Farbschlägen schwarz.
GEBISS
Das vollständige Scherengebiss ist kräftig, gut schliessend und rein weiss.
DIE OHREN
Die Ohren sind hoch angesetzt, gleichmässig geschnitten und werden aufrecht getragen, bei unkupierten Hunden V-förmig mit Klappfalte (Kippohr).
DIE AUGEN
Die dunkeln Augen sind oval und nach vorn gerichtet. Das untere Augenlid liegt an, sodass die Bindehaut nicht sichtbar ist.
HALS
Der edel geschwungene Hals ist kräftig aufgesetzt und zur Wucht des Hundes passend, er darf nicht kurz und nicht dick sein. Der starke Nacken ist erhaben gewölbt, die Kehlhaut liegt straff und faltenlos an (trockener Hals).
RUMPF
Die Brust ist mässig breit, flachgeripp: und im Querschnitt oval. Sie reicht bei guter Wölbung bis über die Ellenbogenhöhe. Die Vorbrust ist durch den die Schultergelenke überragenden Anfang des Brustbeins, das Schultergelenk und das Oberarmbein markant ausgebildet. Die Unterbrust steigt nach rückwärts leicht an und geht in den mässig aufgezogenen Bauch über. Der Abstand vom letzen Rippenbogen bis zur Hüfte ist kurz, damit der Schnauzer gegenschlossen wirkt.
Die Gesamtlänge des Rumpfes entspricht ungefärhr der Wiederristhöhe. Der Rücken ist kurz und leicht abfallend. Die obere Begrenzungslinie ist nicht schnurgerade, sondern zeigt einen leichten edlen Schwung, der durch den kräftigen ersten Wirbel des Wiederristes, den Rücken und die leicht abgerundete Kruppe bis zum Rutenansatz gebildet wird.
RUTE
Die Rute ist hoch angesetzt und wird aufwärts der Oberarm sind gut gewinkelt und flach, aber kräftig bemuskelt. Die Vorderläufe sind als starke, allseitig gerade Stützen ausgebildet, die Ellenbogen liegen an.
HINTERGLIEDMASSEN
Die Keulen sind schräg gestellt und kräftig bemuskelt, die Sprunggelenke sind ausgeprägt gewinkelt.
PFOTEN
Die Pfoten sind kurz, rund und haben fest geschlossene, nach oben gewölbte Zehen (Katzenpfoten) mit dunkeln Nägeln und zähnen, harten Sohlen.
HAAR
Das Haarkleid ist rauhhaarig. Es soll drahtig hart und dicht sein. Es besteht aus einer dichten Unterwohlle und dem keinswegs zu kurzen, harten Deckhaar. Das Deckhaar ist rauh, werden struping noch gewellt.
Das Kopf- und Beinhaar ist ebenfalls hart, an der Stirn und an den Ohren etwas kürzer. Als typisches Kennzeichnen bildet es am Fang den harschen Bart und die buschingen Brauen, die die Augen leicht überschatten.
FARBE
Die Farben sind rein schwarz und pfeffersalz. Für pfeffersalzfarbig gilt als Zuchtziel eine mittlere Tönung mit gleichmässig verteilter gut pigmentierter Pfefferung und grauer Unterwolle. Zugelassen sind die Farbnuancen vom dunklen Eisengrau bis zum Silbergrau. Alle Farbenspiele müssen eine den Ausdruck unterstreichende dunkle Maske aufweisen, die sich harmonisch dem jeweiligen Farbslag anpassen soll. Weisse Abzeichen am Kopf, auf der Brust und an den Läufen unerwünscht.
GRösse
Die Widerristhöhe liegt zwischen 45 und 50 cm.
FEHLER
Als Fehler gelten: plumper oder leichter, niedriger oder hochläuftiger Bau; schwerer oder runder Oberkopf, Stirnfalten, tief angesetzte oder schlecht kupierte Ohren; helles, zu grosses oder rundes Auge, stark hervortretende Backenknochen, lose Khelhaut, Hirschhals; Auf-, Vor- oder Unterbeisser, Staupegebiss, kurzer, spitzer oder schmaler Fang, zu langer, aufgezogener oder weicher Rücken Karpfenrücken, abfallende Kruppe, Hasenrute, nach aussen gedrechte Ellenbogen, nach innen gedrechte Hacken, steile oder fassbeinige Hinterhand, lange Pfoten, Passgang, zu kurzes, zu langes, weiches, gewelltes, zottiges, seidiges, weisses oder fleckiges Haar oder sonstige Farbbeimischungs Aalstrich, schwarzer Sattel, Stichelung, Terrierausdruck.
N. B.:
Rüden müssen zwei sichtlich normale, gut im Skrotum liegende Hoden aufweisen.
|
No.: 181c |
Standard: RIESENSCHNAUZER |
18. 5. 1979 (83) |
Die Grosse
Die Widerristhöhe liegt zwischen 60 und 70 cm.
|
No.: 183d |
Standard: ZWERGSCHNAUZER |
18. 5. 1979 (83) |
Die Farbe
Die Farben sind rein schwarz, pfeffersalz, schwarzsilber und weiss. Für die pfeffersalz Farbe gilt als Zuchtziel eine mittele Tünung mit gleichmässig verteilter, gut pigmentierter Pfefferung und grauer Unterwolle. Zugelassen sind die Farbnuancen von dunklem Eisengrau bis zum Silbergrau. Alle Farbenspiele müssen eine den Ausdruck unterstreichende dunkle Maske aufweissen, die sich harmonisch dem jeweiligen Farbschlag anpassen soll. Weisse Abzeichen am Kopf, auf der Brust und an den Läufen sind unerwünscht. Für die schwarzsilberne Farbe gilt als Zuchtziel: Schwarzes Deckhaar mit schwarzer Unterwolle mit weissen Abzeichen über den Augen, an der Kehle, an den Backen, der Vorderhand, an den Pfoten, an der Innenseite der Hinterhand und am After. Stirn, Nacken und Aussenseiten der Ohren sollen schwarz sein.
Grösse
Die Widerristhöhe liegt zwischen 30 und 35 cm.
DŮLEŽITÉ
POJMYPři posuzování exteriéru psa, a to především na bonitacích se setkáte s měřením tělesných proporcí, které jsou stanoveny standardem. Tyto sledované parametry se ověřují měřením některých tělesných rozměrů. K vlastnímu měření se používá posuvné měřítko a pásková míra. K těmto tělesným, nejčastěji sledovaným mírám patří:
Dalším důležitým aspektem je posouzení chrupu a skusu. U nás se řídíme normativy KCHK, platnými od 1. 7.1999.
Podrobné podmínky počtu zubů jsou citovány u standardů pro jednotlivé variety.
Úplným chrupem se rozumí, že v dospělosti má pes 42 zubů. Z toho má 12 řezáků, 4 špičáky, 16 zubů třenových a 10 stoliček.
Je nutné dodat, že se vyskytují zuby přespočetné, tzv.
zdvojené zuby. Bývají to především P1. Naše platné normativy to zatím připouštějí.
Pro všechny varitety knírače je standardem předepsán skus nůžkový. U nás se dále rozlišuje skus těsný nůžkový a skus volný. Oba uvedené skusy jsou ještě korektní. Mezi skusy vadné patří skus klešťový, předkus, podkus a skus nepravidelný - podélně, příčně a kombinovaně.
Skus se zjišťuje při skousnutí čelistí. Ty musí být ve vodorovné poloze, aby se jejich posunem nezměnila poloha řezáků. Při zaklánění hlavy dozadu dochází k přirozenému posunu čelistí. Zákonitě se musí od sebe vzdalovat, tj. pootevírat, a tím už řezáky svými styčnými plo- chami zcela nedoléhají.
Čtyři výše zmiňovanéné druhy skusů odpovídají oficiální klasifikaci závazné na mezinárodní úrovni, tj podle FCI.
Na výstavách různé úrovně, pořádaných pouze v naší republice, především na chovatelských akcích KCHK, tj. na speciálních výstavách kníračů, svodech a bonitacích se sejdete s hodnocením skusů, rozšířeným o další typy a mezitypy:
Webdesign
© Kateřina Čechová - 2000-07-25 - dorothea@pvtnet.cz