Bohové a bohyně starověkých civilizací

Leon Ashworth napsal čtyři knihy, které pojednávají o božstvech Egypťanů, Řeků, Římanů a Vikingů a toto je kniha, která je soupisem všech čtyř anglických originálů přeložených Dušanem Zbavitelem. Kniha Bohové a bohyně starověkých civilizací velmi srozumitelně  vypráví o životě starých národů, které se výrazně zapsali do světové historie, popisuje zrození jejich bohů a u každého božstva je zobrazen i rodokmen rodiny, díky kterému lze snáze pochopit postavení každého boha či bohyně. Dále jsou pak popsáni bohové a bohyně vetšinou v manželských párech nebo jednotlivě. Kniha je doplněna i slovníčkem, který vysvětluje výrazy jako nymfa, faun nebo třeba vezír, a také mapou území, kde se dané božstvo uctívalo. Svět starověku, jeho architekturu a umění více přibližují ilustrace a fotografie.

Starověký Egypt

to jsou pyramidy, mumie, lidé s černě olemovanýma očima, ale také to je země písku, mohutné řeky Nilu a bohů, kteří jsou známí hlavně z nástěnných fresek, kde jsou zobrazeni typicky z profilu. Egypťané pohlíželi na svět bohů jako na součást pozemského světa, ve kterém žijí, a jako na svět, v němž budou pobývat po smrti.

 Jak lidem tak bohům vládl faraon, jehož úkolem bylo dodržovat svět v pořádku. Tomuto pořádku se říkalo maat a časem se z něho stala bohyně Maat, bohyně práva, pravdy a spravedlnosti. Každý král si říkal Reův syn a byl považován za slunečního boha v lidské podobě. Reův příběh vysvětloval, proč se slunce každodenně objevuje a opět zmizí.Re byl světlo.Slunce bylo zobrazováno v poledne jako Re a v noci jako Atum. Atum je bohem stvořitelem. Reovými vnoučaty byli bohyně oblohy Nut a bůh země Geb, kteří byli dvojčaty a manželi zároveň stejně jako jejich rodiče-bohyně vlhka Tefnut a bůh vzduchu Šov. Nut porodila pět dětí: Usira- boha zemědělství a podsvětí, Hora- boha oblohy s hlavou sokola, Eset- bohyni přírody, Sutecha- boha poušťě a tmy a Nebthet- matku Anupa, syna smrti a pohřbů se šakalí hlavou. Eset a Usir měli syna Hora mladšího. Bohem moudrosti a vynálezcem obrázkového písma byl Thovt, který byl patronem písařů a lékařů a říká se mu také „Pán svatých slov“. Z jeho hlasu se narodil Amon- podoba Rea, bůh Théb, který se stal hlavním egyptským bohem. Amonovu vládu přerušil dočasně Amenhotep IV., který uctíval boha, kterému říkal Aton. Aton byl sluneční kotouč, Reovo tělo. Kravská bohyně Hathor byla bohyní veselí, krásy, lásky a manželství. Egypťané se rádi bavili a Hathor jim k tomu poskytovala dobrou příležitost. 

V raných dobách si Egypťané vybírali za své místní maskoty některé zvířata. Oblíbení byli jestřábi a sokoli, hlavně pro svou rychlost a zbůsob, jakým se vrhali ze slunce na kořist. Hady a krokodýli si vybírali zase proto, že mohli lidem ubližovat, a tedy i zastrašovat nepřátele. Psi, kočky a husy byli věrní přátelé, schopní při hrozícím nebezpečí spustit poplach.

Starověké Řecko

Řecko je země u Egejského moře se spoustou ostrovů. Ve starověku nebývala jedinou zemí jako dnes. Byl to soubor městských států. Nejmocnějšími městy byly Athény a Sparta. Všichni Řekové mluvili stejným jazykem. Vyprávěli si stejné příběhy a uctívali stejné bohy. Cizincům říkali „barbaři“, protože nehovořili řecky.

Řekové věřili,že nad nimi bdí bozi a bohyně a že ovládají události na zemi. Bohové poroučeli přírodě, počasí, moři i vzrůstu úrody. Mohli přinést lidem úspěch i postihnout je pohromou. Bozi byli nesmrtelní, ale stejně jako prostí lidé se zamilovávali, žárlili a často se chovali špatně.

Gaia byla matkou první rodiny bohů. Porodila hvězdné nebe Úrana a moře Pontos. Se svým synem Úranem pak zplodila první plemeno nadpřirozených bytostí - dvanáct Titánů. Nejmladší syn Kronos později se svou sestrou Rheiou měl šest dětí. Děvčata se jmenovala Hestia, Deméter a Héra a chlapci Hádés, Poseidón a Zeus. Zeus byl králem bohů, dárcem spravedlnosti. Jeho pravá ruka třímala hromoklín, kterým vrhal, aby potrestal ty, kdo porušili jeho právo. Poseidón byl Diův bratr a bůh moře. Byl stejně divoký a nespoutaný jako vlny oceánu, kterému vládl. Bohem podsvětí a také Diovým bratrem byl Hádés. Brány podsvětí hlídal trojhlavý pes Kerberos, který dovnitř pustil každého, ale nikoho ven. Nebožtík musel potom překročit řeky Acherón, Léthé a Styx, na kterých převážel za peníze převozník Charón. Slunce bylo dárcem života a energie. Nejskvělejším ze všech bohů byl sluneční bůh Apollón. Jeho sestra a dvojče Artemis byla bohyní měsíce. Když lidé potřebovali pomoc v obyčejných záležitostech, obraceli se na pomalého, spolehlivého Héfaista a jeho lehkonohého bratra Herma. Héfaistos byl kovář bohů a bůh ohně, jeho bratr bůh cestujících, kupců a byl také poslem bohů. Diova manželka Héra byla královnou bohů a bohyní manželství. Laskavější než Héra byla bohyně domácího krbu Hestia. Bohyni moudrosti a války Athénu uctívalo celé Řecko, hlavně Athény, město, jehož byla ochránkyní.Bůh války Arés byl příliš krvežíznivý, proto lidé radši obdivovali přední hrdiny Achillea a Aianta. Když chtěla mít žena dítě, modlila se k bohyni lásky Afroditě a pro hojnou úrodu uctívali lidé Deméter. Polobůh Dionýsos byl bohem vína a veselí  a byl synem Dia a smrtelnice Semely.

Starověký Řím

Příběh Říma a jeho bohů začal před více než dvěma tisítiletími, v roce 753 př. n. l., kdy byl založen Řím. Protože místo bylo u řeky, bylo vhodné pro zemědělství  i pro obchod. Lidé zbohatli a získali moc, převzali sousední města a vládli jim. Se svou zdatnou armádou pokračovali pak Římané v dobývání ostatní Itálie a časem i většiny Evropy a území mimo ni.

Ve starověku uctívali jednoho boha jedině Židé. Ostatní starověké národy včetně Římanů se klaněly mnoha bohům. Ruku v ruce s tím, jak dobývali nové země, přibírali nové bohy a bohyně. Nakonec se za císaře Konstantina Svých bohů vzdali a začali věřit v jediného Boha. Převzali křesťanské náboženství.

římský bůh = řecký bůh

Apollo           Apollón

Bakchus        Dionýsos

Ceres            Deméter

Kupido          Erós

Diana Artemis

Juno              Héra

Jupiter           Zeus

Mars             Arés

Merkur          Hermés

Minerva         Athéna

Neptun          Poseidón

Pluto              Hádés

Saturn           Kronos

Venuše          Afrodíta

Vesta             Hestia

Vulkán          Héfaistos

Severní země Vikingů

Vikingové žili před dvanácti sty lety ve Skandinávii, v zemích, které dnes tvoří Dánsko, Norsko a Švédsko. Byli to chudé a přelidněné země, a tak se Vikingové vydali na moře. Stali se piráty a přepadávali jiné země. Všude, kam Seveřané přišli, přinesli s sebou své zboží a příběhy. Tyto příběhy vyprávějí o divokém a často násilnickém světě plném kouzel, netvorů a hrdinů. Dvě rodiny bohů a bohyň- Ásové a Vánové -vedli spolu válku, ale nakonec uzavřeli mír. Vikingové mnoho nepsali a tak musí archeologové zjišťovat informace například od autorů, kteří vikingské země navštívili. Tito autoři byli většinou křesťané. Časem se i Vikingové vzdali svých bohů a přestoupili na křesťanství.

Ledový obr, jehož tělo tvořilo svět se jmenoval Ymir.Odin byl hlavní bůh a vládce Asgardu. Byl bohem moudrosti, kouzel a poezie. Především byl pánem bitev, bohem králů a válečníků. Odinovou chotí byla krásná Frigg.Stejně jako její manžel ovládala kouzla a dovedla předpovídat budoucnost, ale byla také bohyní matkou, která pečovala o matky a děti. Odina obsluhovala skupina válečnických dívek včetně té nejkrásnější Brunhildy.Tyto Valkýry ozbrojené přilbami, štíty a oštěpy jezdily do bitvy na létajících koních. Vikingové milovali Thora-boha hromu a vážili si ho. Byl velký, odvážný a nesmírně silný. Bojoval proti netvorům a obrům, kteří ohrožovali svět, včetně zlého Světového hada Jormunganda. Lstivý Loki nebyl bůh, nýbrž syn ohňových obrů.Byl to velký vtipálek a stal se Odinovým pobratimem. Balder,syn Odina a Friggy, byl bůh světla a dvojče Hodera,slepého boha tmy. Laskavý, moudrý a jemný Balder byl ze všech bohů nejkrásnější. Každý ho miloval, protože šířil šťěstí. Vikingové byli odvážní mořeplavci, ale žili ve strachu z hada Midgarda,který mohl v kterémkoli okamžiku vyvolat bouři.Bůh moře Njord patřil k rodu Vanů. Vanové byli mírnější než Asové.Pečovali o plodnost země a jejích obyvatel. Njord dohlížel na pobřeží a dával rybářům úlovky. K oblíbeným bohům patřili také dvojčata Frey a Freya, potomci mořského boha Njorda. Mohli dát lidem bohatou úrodu a zdravý dobytek.

Mráz, oheň a horští obři pocházeli z pevnosti Utgardu. Všichni obři byli silní a mohutní jako bozi. Nehostinné klima a krajina ohrožovali lidské tvory stejně tak, jako ohrožovali bohy a lidi v sevesrkých vyprávěních obři. Skřítci byli malí, chytří, prohnaní a často chtiví. Shromažďovali v podzemí, kde bydleli, drahé kameny a kovy. Bozi jimi opovrhovali, zotročili je a přinutili je kutat stříbro a pracovat jako kováři.