jak to šlo

Jak jsem rostl

Ve dvou letech věku

1950

Valach v hluckém kroji

Kdy ???

kdy

V zimě u Holcového, ten vyšší, lyže "home made", pamatuji si, jak se napařovaly, ohýbaly

v zimě

Tady jsem se narodil, nějakou dobu žil, oplocení se sklem mělo výhodu, že když šly žalovnice se školní stížností (některé se i přihlásily dobrovolně, že stížnost doručí), že se zavřela branka, trochu větší, odpojil zvonek a vychechtával jsem se jim. Pod schodami vchodu do domu byl takový vlhký sklípek, tam jsem měl schované cigarety tehdejší doby - Lipa, Partyzánky .. Stavěno 1929. Ulice nebyla zpevněná, tak po dešti se stavěly potoky, přehrady. V zime se pěkně klouzalo a to některým vadilo. Vodovod se táhl později (ve sklepě byla studna), pro popel jezdily koně, pak traktor s vlečkou, poštovní vůz s koněm.

původní domek

Tady jsme se učili lyžovat z "Kopečka" pod Oborou, viz válečnou historii, jinak na louce vedle Obory. Pak též na Potůčkách a od Holců. Vrcholem bylo sjet zgrapu přes trať kde jsou dnes garáže.
V Oboře se válčilo, zbytky zákopů, krátery, tráva a voskové kelímky od pití vyhazované z vlaku se pálily, prostě byla naše. Dnes? FUJ, že se vlastník nestydí. 2013, už to vypadá lepčí.

Obora

5tiletý fešák

5 let

Zde jsem chodil do školky, později na Nádražní ul.

školka

ZŠ Leninova (pro usnadnění hledání - nemám PŠ!), a ani jsem ho neuměl uvázat ...vlevo nahoře. Škola nebyla moje "hoby".

škola třídní R. Masná

Ve Struze se koupalo, bruslilo, chytali jsme rybky. Bruslení za moc nestálo, krátké tratě a hodně haluzí a puklin, děr, a ještě k tomu kvinťáky... Hokejka home made, později bruslení u Dělňáku. Nejlepší to bylo, když se kdysi Struha rozvodnila a zaplavila louku pana P. Nebo se tomu trošku pomohlo přehrazením. Na Bečvě se bruslilo velmi málo, nezamrzala. Koupání už bylo lepší, jezdilo se ve vaně plechové i dřevěné, vanštroku, někdy se z nich stala i ponorka, když se převrátila. Pak se chodilo na "druhák", kde to bylo obležené. A Bečva dnes? Struhu prolézali od nepoužívaného mostu válečného na Šištotě pod mostky až po mlýn u Kopečků pod rybníkem Mlynářka. Ale těch pijavic! No aspoň jsme byli zdraví, dnes si je lidi platí. Bunkr na Potůčkách, za podjezdem vpravo pod stromem, zbytky jsou tam dodnes. Nebo když se opravovala slévárna, tak jsem se plavil na dřevěných panelech. To se však nelíbilo hrubě vrátnému panu B. Ale jinak byli někteří vrátní hodní, i pistolku ukázali.
Rybičky, hruzáci se třeba chytali na špendlík! a šlo to, třeba Libor H. si to pak naházel na pánvici a chroustal.
Struha vedla od splavu Prváku, přes Teslu, kolem zahradnictví p. K, přes Šištot, kolem rybníka Mlynářka atd. Dnes už neexistuje.
A víte kde až končila a kolik mlýnů na ní bylo???

struha

Otec a jeho bratři + se známými - pan K, H, lékárník W se jezdilo na celý den v sobotu na ryby pod Choryň (T11 s kastlou T57), tam byla chýše z větví, ohniště s pilovým kotoučem. To místo už není, odnesla to voda 1997. Později se jezdilo ke splavu pod Juřinku. Na levé straně většinou obyvatelé Juřinky a z VM, na pravé Lešná, z přilehlých vsí, až z NJ. Na této straně se kdysi dobýval štěrk a toho štěrkoviště využívala Tatra pro test T138, občas si řidiči přivezli i Hakla a byl jsem svezen.
Tehdy splav obsypán koupajícími se, rybáři a dnes? Po toku byla lanová lávka ke "Štajnerovu" mlýnu, přejít ji chtělo jistou dávku odvahy.

Juřinka

Zde byla benzín pumpa, kde jsem do Stadionu S 50 čerpal klikou u Křížů PHM, u hřbitova, kde končila "Hitlerova dálnice"

pumpa

Prázdninoval jsem v Hluku, na Dolním konci, Rajčovňa, na Láně

Jelo se vlakem, pamatuji ještě dědu Ludvíka K. jako strojvedoucího na trati Uh. Hradiště - Kunovice. Na tento vlak mám vzpomínku, že jsem měl dětské hodinky a jeden pán mi nabízel výměnu za své, nepochodil. Když jsem přijel autobusem, řídíval pan B., sedával jsem na kapotě, někdy nechal i sednout vedle, podíval se do hospody u Nemravů, jestli tam děda Jan nemaže karty, pak byla žlutá sodovka. Naproti bylo pekařství, kde se chodilo na teplý chleba z pece, ten se dobře okusoval. Do obchodu k "Borýskovi" na žlutou sodovku, suchý salám a pod. Prožívání s bratranci. Děda nerad půjčoval kolo.

A víte, že to letělo? Hluk - Babí hora. Možná si někteří Hlučané vzpomenou na letecký kroužek ve školním sklepě, který vedl
Alois P.

letadlo

Strýc s tetou měli holičství a kadeřnictví, po znárodnění pak jezdil do dolu v Ostravě a to jsem v sobotu jak jezdíval zpět vždy čekal u vlaku na vyhozené bonbony. Teta dělala v Autopalu, později i strýc.
Strýc a teta kapitalisté

I děcka tam pobývala a pes rostl

Pamatuji, jak jednou o prázdninách u školy hořelo, sláma poletovala po celé dědině. Pochod na pole Stará hora, Babí hora bosky, v prachu cesty, třešně u silnice ..., koupání Okluky, olepené nohy od téru ze silnice.. Od od tety přes Járek jsem se strýcovou vzduchovkou vystřílel naproti sousedovi okno do chléva. Jezdil jsem tam rád.

Dávám si dohromady rodokmen, první záznam z r. 1711, předci se v r. 1827 vyskytují v domech č. 35, 94, 113.

A to jsem dával v 15ti na "OPčanku"

15 let

Pulčiny 1966

15 let

Když jsem narukoval (PVOS VÚ 5984 - Ostrava, Olomouc, Chropyně (a dotáhl na pplk., nyní v.z.))

Tady jsem viděl na planžetu v noci 21.8.1968 jak k nám letí z Polska osvoboditelé, na mnou naladěné R118 pak velitel roty mjr. P. na DV vyzýval občany, aby je neživili a nijak je nepodporovali, pak dělal vedoucího v samoobsluze.
Tuto aktivitu jsem později neuváděl.
5984

A když jsem se vrátil

po vojně

Test, z ML dvojka na státnici za to, že jsem tvrdil, že v CCCP je diktatura proletariátu, a že prý ne, že to řekli na sjezdu

Při výslechu

1976

Wolfschance 1977 prohlídka areálu, fírer nebyl přítomen, cesta od Zakopaného, pobyt na Mazurách, Elblag, Gaňsk (po cestě zpět v rádiu oznámení, že jsou tam nepokoje), hrad Malbork, Krakow, s Trabantem.