Klikni ZDE

Trabant za milión

Vyjel jsem si o sobotě,

po pěti denní robotě,

vyjel jsem si za Prahu,

abych projevil snahu,

zbalit jednu dívčinu,

běhat sní vlesa výšinu.

 

Jen jak jsem do vlaku sed,

celý obličej mi zbled.

Byl to rychlík do Paříže,

a já chtěl do Kroměříže.

Naštěstí jsem to stačil,

a z vlaku jsem vyskočil.

Tašky to štěstí neměli,

mé ruce na ně zapoměli.

Tak teď jedou na západ,

já musim po vzduchu lapat.

 

Takže jsem byl bez věcí,

dva chudáci se na mě pověsí,

prý jestli nemám ňáký drobný,

ale že nechtěj bejt škodný.

Prý jestli jim nedám na pivo,

z peněženky mi čmajzli kilo.

 

Bez věcí a bez peněz,

do vlaku nikdy nelez.

Von je tam totiž průvodčí,

ten ti basu zaručí.

Já měl ale velký štěstí,

ňákej vožrala mu dal pěstí.

 

A tak jsem dojel do Kroměříže,

a mý tašky do Paříže.

 

Vystoupim na nádraží,

slunce zrovna hrozně praží,

Přijde ke mě policista,

prý jsem zlý pražský drogista.

Udělal mi prohlídku,

a pak odešel v klídku,

Prý si mě jen s někým splet,

že tu maj dealeři slet.

 

Teď už jen najít tu holku,

v hospodě sní trsnout polku.

Pokud ji dneska sbalim,

tak tim svůj dluh splatim.

Dlužim totiž kámošovi,

ujel jsem mu v trábošovi.

 

Ještě najít tu hospodu,

kde stou holkou pobudu.

Začal jsem jí tedy hledat,

a z nadrženosti taky běhat.

Našel jsem ji za chviličku,

ve znaku měla pánvičku.

I ta holka tam seděla,

a před sebe blbě hleděla.

Přemejšlim jak ji zbalit,

jestli do ní alkohol nalít,

nebo jí říct, že je pěkná holka,

a jestli pak neví jak tancuje se polka.

 

Nakonec jsem si kní sed,

a upřel na ní láskyplný pohled.

Ona se jen odtáhla,

svůj obličej znuděně protáhla.

Došlo mi, že to nebude snadný,

na parketu dělal jsem pohyby ladný.

Ani to na ni nezapůsobilo,

trochu mého sebevědomý opět ubylo.

Tak jsem jí řekl do očí,

ať se hlavně nepomočí,

ale že se sní chci vyspat,

a na seznam svých holek ji připsat.

 

Ona se jen upřímně zasmála,

francouzský polib rychle mi dala.

Vzal jsem ji tedy, dívčinu,

a běžel sní vlesa výšinu.

Tam do mechu jsem ulehali,

znaveni zkopce jsme vzdychali.

Váleli jsme se po sobě,

a za chvíli neměli nic na sobě.

Pronikl jsem do ní něžně,

však tuto činnost dělám běžně.

Po souloži jsme se oblékli,

abychom se hned zase svlékli.

 

Byla to prostě láska ohromná,

pro mého kamaráda ovšem pohroma.

Tímto jsem splatit svůj dluh,

a nemusím kupovat sněžný pluh.

Štěstí mám teďkon nějak furt,

v Sazce jsem vyhrál tenisový kurt.

 

Díky tomu, že jsem ukradl jednoho tráboše,

znaj mě teď lidi, jako milionáře.

 

       

 

* Kurzy * Last minute * Letenky * Kurzy akcie a burza * Reality a bydlení * Akcie * Rejstřík * Hotel Prague *