Passo di Tre Croci - 1808 m. n. m.
Po nepříliš vydařeném výletu na Monte Grappu jsem si dokonale spravil náladu. Začal totiž průzkum moderního italského opevnění v průsmyku Tre Croci. Obranné postavení je tvořeno dvěmi liniemi těžkého opevnění, které měly za úkol uzavřít silnici ve směru Cortina - Auronzo di Cadore. Každá linie se skládá ze dvou objektů (pokud jsem některý nepřehlédl). Šířka průsmyku je přibližně 1700 m, průchodná je ovšem pouze severní část o šířce necelých 700 m.
IT-1
Velký jednopodlažní
objekt, jehož hlavní střílny jsou určeny k přímým palbám
a ke krytí protitankového příkopu. Střílny jsou vybaveny
železnými háky, na které se daly zavěsit dřevěné desky,
které sloužily k ochraně proti sněhu a k maskování
střílen. Ve stropnici se nachází pancéřový zvon s
vyraženým nápisem 
A. F. L. FALCO 60 L 181. Také
interiér je dobře zachován. Do objektu se vchází dvěma
vchody (vždy na každé straně jeden), které jsou zajištěny
pancéřovými dveřmi s průzorem v horní části, který bylo
možno zajistit posuvnou deskou. Vstupní chodbička není
lomená a postrádá ochrannou střílnu. 
Stropy postrádají jakékoliv krytí
proti odlétávajícím úlomkům betonu. Všechny podlahy jsou
vydlaždičkovány a obytná a bojová část objektu je
oddělena několika pancéřovými dveřmi s malým průzorem.
Objekt je vybaven celkem 4 tureckými záchody, které jsou
umístěny přímo ve střeleckých místnostech se střílnami
na ochranu obou vchodů. Největší lahůdkou jsou ubikace ve
kterých se nachází zachovalá železná konstrukce postelí.
Postele byly vždy dvě vedle sebe, poté následovala mezera na
jejímž konci se nachází poličky (nebo divný žebřík).
Celkem jsem napočítal lůžka pro 64 vojáků. V blízkosti
ubikací se nacházejí menší oddělené místnosti, snad pro
důstojníky. I s nimi by mohlo osádku objektu tvořit 80
mužů. Všude podél stěn jsou vedeny výklenky (snad na
elektrické vedení). Z ventilace tu sice příliš nezbylo, ale
v každé střelecké místnosti se nachází ve stropě šachta
k odsávání zplodin vznikajících při střelbě. Objekt měl
mít ve výbavě pravděpodobně i zbraň větší ráže,
sloužící k ochraně protitankového příkopu. V dané
místnosti totiž nebyla osazena pancéřová střílna a
množství 
drátů vyčnívajících ze stěny
svědčí o nedokončených pracích. Celkovou výzbroj tvořilo
4 TK + 1 ? + 6 zbraní na ochranu vchodu.
Zvon - má obvod
přibližně 2 metry. Je rozdělen na dvě dvě části. Směrem
k nepříteli disponuje třemi střílnami o rozměrech 14 x 12
cm s úchyty na lafetu. Ze zadní strany má pouze 3 průzory 16
x 6 cm. 
IT-2
Objekt se nachází v
protilehlém svahu na druhém konci protitankového příkopu.
Přes použití veškeré dostupné síly se mi nepodařilo
otevřít zavařené vstupní dveře (a proto si sebou pro
jistotu příště vezmu autogen). Výzbroj tvoří 4 TK se
směrem palby do protitankového příkopu + 3 zbraně na ochranu
vchodů.
IT-3
Objekt druhé linie -
nachází se v severní stráni průsmyku. Přístup znesnadňuje
hustě rostoucí kleč. Výzbroj tvořily 3 TK pro boční palbu
a 6 zbraní pro ochranu vchodu. Objekt je opět nepřístupný.
Délka stavby je 41 metrů. Na staveništi tohoto objektu jsem se
poprvé setkal s jednou zvláštností. Při betonáži byl
pravděpodobně největší problém s vodou. Proto byly stavěny
miniaturní vodovody, které přiváděli vodu od nejbližšího
pramene do betonové nádrže.
IT-4
Nalézá se v
protilehlé stráni průsmyku naproti IT-3. Je volně
přístupný. V jeho okolí jsou rozmístěny plastové atrapy
stromů. Interiér je celkem dobře zachován. Zvonová šachta
je bohužel pouze zakryta betonovými překlady. Výzbroj
tvořilo 5 TK pro přímou palbu a 6 zbraní na ochranu vchodu.
Odpoledne jsme ještě stihli navštívit starorakouský fort Tra i Sassi u sedla Valparola, kde nás mírně překvapila červencová sněhová vánice.
Druhý den následoval průzkum opevnění ve směru Cortina - Toblach u jezera Dürensee v údolí Höhlensteintal. Obrana je opět uspořádána do dvou linii po dvou a jednom objektu.