So 8.září, 8.45 hod, Karlín 4
FC MEĎÁK – POPRON 1.FC
2 : 3 ( 1 : 1 )
Sestava: © Brzický, (B) Vlasatý, Podval, Fiala, Kozel, Belica, Kozák
Branky: (1:1) Podval, (2:2) Fiala
Ani hromadné nadšení, které vždy provází úvod sezóny, nepřimělo některé hráče k účasti. Je až s podivem co jsou někteří ochotni podstoupit, aby získali důvod k omluvě. Začněme panem Dusičem. Tento světoběžník a horolezec se navrátil 4.září z Pákistánu. Potřeba aklimatizace po tak dlouhém odloučení od vlasti ho vedla k páteční návštěvě hostince v rodném Jablonci, což prakticky vyloučilo jeho nominaci. Dále tu máme pana Kosa. Ranní odjezd do moravské metropole Brna neumožňoval našemu baleťákovi předvést své nové číslo v Karlíně. Nejoriginálněji si však vedl pan Horák. Podstoupil již po čtvrté trhání zubu moudrosti. Vzhledem k tomu, že mu již žádný nezbyl, můžeme nyní s jistotou prohlásit, že je úplně blbej. Navíc mu není rozumět ani slovo, protože má nateklou hubu a huhlá. Nakonec zde máme našeho amíka Mr Tona. Po jeho neúčasti v loňské sezóně, kdy působil za mořem v Chicago soccer fatboys jsme očekávali jeho famózní vstup do nové sezóny. Odjel však neznámo kam s tvrzením, že je to nutné.
Konečně k zápasu. No jako nebylo to špatný ty vole. V první půli se soupeř ujal vedení po nedůrazné obraně našeho Kozlíka. Nutno přiznat, že soupeřův statný útočník se zachoval velmi chladnokrevně a s elegancí přeloboval i vratára Péťu Šíleného. Nicméně Meďák se překonal a aniž by nastalo tradiční hysterické ječení do vlastních řad, snažil se nepříznivý stav zvrátit. Ještě v první půli mohli diváci (byli asi dva) zhlédnout brejk, který díky důrazu jeho aktérů mohl Vojta z dorážky usměrnit do sítě. Do konce poločasu se již branky nekonaly, čímž můžeme Meďákům připsat velké plus, protože obvykle obdrží góla do šatny, aby se mohli pohádat.
Ve druhé půli se hrálo dlouho (1:1). Přiznejme si, že Popron měl gólových šancí znatelně více, avšak naše obrana držela a nebo vše zachránil výborně chytající Šílenec. Může nás jen mrzet, že za tohoto stavu nezužitkoval Míra, stojící sám před odkrytou bránou, přesnou přihrávku od Pepíka (vůbec se netrefil do míče). V závěru totiž zaúřadovalo pravidlo:„nedáš, dostaneš.“ Po sporu o právo na autové vhazování, které získal Popron, přišla tvrdá rána. Soupeř rychle rozehrál a kromě mé osobnosti a Šílence to nikoho nezajímalo. Následovalo přečíslení a gól. Meďák však zázračně opět srovnal, když Vojta vytáhl míč přes celé hřiště, nacentroval před bránu a důrazný Míra sklepl do sítě (2:2). Toto se odehrálo v samém závěru a o to víc nás může mrzet, že jsme v poslední minutě obdrželi třetí branku a celé utkání tím pohnojili. Za vším byla opět naše nepozornost. Útočník Popronu zavrávoral při průniku a rozhodčí odpískal faul. Zmíněný hráč se sám zlobil, přesvědčen o tom, že mu měla být ponechána výhoda a podle mého mínění vůbec o faul nešlo, neb důvodem ztráty stability nebyl náš obránce, ale sám míč. Popron však rychle rozehrál, aniž by si toho někteří naši hráči povšimli (Vojta chtěl dokonce využít přerušené hry ke střídání. Místo důrazného „střídám“ však zašeptal směrem k lavičce „já už nemůžu“ což rozhodčím kupodivu nestačilo k pozdržení hry). Míč po rozehrání zamířil k již zmíněnému statnému útočníkovi Popronu (mimochodem nejlepší hráč Popronu v tomto utkání), kterému jsem v cestě stál už pouze já a Šílenec. Byl jsem již slabý, sám voják v poli a lehce dezorientovaný a nebyl problém mě obstřelit a pokořit i po třetí naší svatyni.
Celkové hodnocení: šance jsme měli (není zvykem), obrana až na zmíněné zkraty držela (není zvykem), na hřišti nepanovala hysterie (není zvykem), porážka byla těsná a utkání vcelku vyrovnané (není zvykem), po utkání se až na tradiční jihopražské uskupení, které si dalo pivko a zhlédlo zdrcující výhru Ministerstva obrany 7:1 nad KFC všichni rozprchli (je bohužel pravidlem).
PS: po zkušenostech z předchozích sezón se obávám zoufalé účasti některých individuí. Zatím nebudu jmenovat, ale své tipy už mám.