Reportáž z koncertu J.A.R. - Text a foto by Lukáš Ondrušek

Opona pomalu odjíždí a zpoza ní se objevují - ONI. Publikum šílí a J.A.R. začínají…

Prodírám se před podium, abych nejenom pořádně viděl na ty, které jsem do teď mohl poslouchat jen z CD. “Už mizí pryč i Hencock,” a mě se vybavují útržky z reklamy na mobilní telefony. “Funky cold Medina”.

Na podiu to začíná pořádně šlapat, muzikanti povzbuzují fanoušky a ti vysloveně šílí.

“Hey, you, nastartuj svýho Browna a přiď mi říct, vo čem je Karlův most,” zní skladba z jejich prvního alba “Frtka”. Podle mě to byla jejich první pecka a taky možná i náznak, kterým směrem se J.A.R. brzy dají.

Tato skladba byla pro mě překvapením. Ani nevím, jestli milým či ne. Tato skladba se objevila na albu Sexy dancers, ale tento večer jí zahráli ve spíše jazzové úpravě.

Michael V. a Mirek Chyška - "Nás si nefoť!"

Ne, neviděli. Asi. Tato skladba je spíše odpočinková a tak muzikanti i zpěváci mohli nabrat sílu do dalších minut.

Ponurá skladba s ponurým textem. I v této písni nádherně zazní sehrané dechy kapely. Dan Bárta se v polovičce písničky začne doplňovat se saxofonem, aby během pár okamžiků předvedl svůj opravdu vynikající hlasový fond při několika minutách sóla.

“A ona to přesně ví, kdy stáda přes bránu hnát…” Zdá se mi někdy až neskutečný, jakým způsobem si dokáže Ota Klempíř pohrát s texty. Důkazem je i tato skladba.

Podium je opět ve varu a fanoušci “jak by smet”.

Tato píseň, mně známá pouze z televizního záznamu J.A.R. v Lucerně, dává opět vyniknout skvělému Danu Bártovi.

“No tak děti, nestyďte se, i vy jste to přece zažily,” říká Michael V., když se saxofony rozjedou při další písničce. Nadšení posluchačů se nedá nijak vyjádřit. Roman Holý za varhanama i flirtující oči se slečnami z předních řad kytaristy Mirka Chyšky, to všechno bylo součástí koncertu, na který spousta lidí nikdy nezapomene. “Byl hnědojed, a doma hnědojedal,” muzikanti vyzývají, aby lidi s nimi zpívali. Teď jedou jen bicí…Michael představí bubeníka Badyho Zbořila, kteerý přidá krátké solo, aby se následně přidala baskytara Roberta Balcara. Mirek Chyška má také místo na své solo…”Šup a šup sem s tim…..trumpety…..” V jednu chvíli dokonce začne trombonista chodit po podiu. Hraje na první poslech disharmonické synkopy, ty jsou ovšem přesné a geniální. Na to už Michael představuje Dana Bártu, který opět potvrzuje již vyřčené - že je skvělej. Na chvíli není nic slyšet - to všichni řvou a nadšeně pískají, když Dan dozpívá a vystřídá jej Ota Klempíř….”Ploužím se tmou….V dálce duní basa…” Roman Holý hraje na dvoje varhany a při svém solu u nich plný energie nadskakuje. Tato píseň trvala skoro deset minut a každý z muzikantů a zpěváků měl šanci ukázat “co každý umí”. A že J.A.R. umí! Koncert se přehoupl do druhé půli, ale zdaleka to nebylo všechno.

“Znáš ten příběh ne?! O tom, jak nouze naučila autobusáka žrát benzín?!….Benzin bus, mercedes Benz…..” Tato skladba byla v recenzích přirovnána k onomu skutečnému stylu, jenž J.A.R. propagují - funky stylu.

       Dan Bárta, Michael V. a Ota Klempíř

Po benzinu začala píseň, která se mi s Hnědojedem líbila asi nejvíc. Sice nevím, kdo ji v originále hraje, ani jak se jmenuje, každopádně patřila podle mého soudu k tomu nejlepšímu z celého večera…Za zmínku stojí i bezvadný scatting v podání Oty Klempíře.

Na konci předešlé skladby si nechal kytarista prostor na táhlý ton, ze kterého přešel do rock and rollu - skladby Knihovnička, kterou J.A.R. stylem řadí i tak trochu mezi metal. Tato píseň byla zařazena na druhé album “Myd-li to”. “Stloukám si knihovničku motorovou pilou. Na kusy tě rozsekám a pak i tvoji milou.” Zakončení patřilo další skladbě, tentokrát “Čert včera vyletěl,” která byla vyvrcholením celkem 3 písniček a několikaminutového “rockového nářezu”.

J.A.R.R.A.P.

Michael V. rapuje hymnu kapely. “J.A.R., tak to jsme teda my!”…..Na ní naváží s písní “We´ve got no money” a nakonec nabádají fanoušky, aby s nimi řvali “Boom, boom, boom, shake your move,” a také “What´s the name of this town? HOŘOVICE!…Hořo-hořo-vice.” To už Roman Holý není u svých varhan, ale přímo před lidmi…

Na tuhle písničku se strašně lidí těšilo. A jistě nebyli zklamáni. Je známo, že “jaři” jsou šprýmaři (dokázali to i v mém rozhovoru) a tak se stalo, že Dan si nasadil hlavu kryt kytary a ztělesnil postavu Michaelovi babičky. Michael se nenechal zahanbit a přidal (jistě nazkoušenou) sloku o hořovickém dědečkovi.

Další z řady písní, v nichž Bárta vynikl. Po každé Bártou odezpívané skladbě se mi zdálo, že jeho hlasivky už další nápor nevydrží. Omyl! Bárta zpíval “víc než jen jako o život”. Zpíval “duší” a tak to má být! “Ota Klempa on the outside, Bady Zbořil on the otherside…” V této písni Dan představí naposledy své kolegy “jary”, aby o chvíli později zmizeli. Je po koncertu.

“Tak my tedy deme…Mějte se tady….”

Následovalo asi 5-ti minutové davové šílení, řvaní, tleskání, pískání a skandování. A co na to J.A.R.? Nezklamali! Vrátili se!

“Dobrá tedy, zachránci…,” usmívá se Michael V. “Zahrajeme vám naši jedinou písničku, kterou jsme opravdu složili. To ostatní jsme ukradli. Tahle jediná písnička je opravdu naše! Je to hodně funky - nakopni to!….”

A místo funky spustí dechovku: “Máňo, vystrč podvozek, Máňo, ty si asi na mozek - krávo! Máňo, vystrč kozy ven, Máňo, dneska je krásnej bílej den, krávo!…Mezihra.,…Pravda, divná mezihra, ale je! Máňo vystrč podvozek…….,” je vidět, že tohle všechny náramně pobavilo. I samotné “jary”.

“Amnon je Bůh, von je na vojně furt….” Netřeba dál pokračovat. Každý dobře zná. V tuhle chvíli J.A.R. opravdu finišují… Tenhle koncert byl vynikající. Obsahoval všechno. J.A.R. ukázali, že funky není záležitostí pouze “černých”.

Koncert skončil - Běžte domu......:-))