Staré arabské přísloví říká: "Čas se vysmívá všemu, ale pyramidy se vysmívají času".

Svou velkolepostí a nevysvětlitelností se vysmívají i lidskému umu. Inspirovali člověka nejen k velkému množství fantastických dohadů, ale i k množství zajímavých objevů. Nezvyklé příznivému a suchému podnebí možná vděčí mimo jiné i za to, že nezanikly ani čtyři nebo pět tisíc let staré památky dávné kultůry a civilizace, zachované v papyrusech, oděvech, kresbách, sochách i stavbách. Jednou z nich jsou i pyramidy v oblasti Gízy, nacházející se na gízské planině. Vzbuzují největší obdiv ze všech pyramid. Při nich blednou i největší stavby všech faraonských dob - chrám v Karnaku a stavba v Luxore, či monument královny Hatšepsovet v Thébách.
Pyramidy patří k tisíciletým záhadám, které se člověk stále znovu a znovu pokouší vyřešit. Usiluje se například pochopit a vysvětlit, jak dokázal někdejší člověk postavit architektonicky tak velkolepé dílu, ač neměl k dispozici moderní měřičské přístroje. Například základna Chufevovy (nesprávně Cheopsovy) pyramidy, je situovaná tak přesně, že podle ní se dají přímo kontrolovat odchylky kompasu. Vědci se domnívají, že tak přesnou polohlu mohli staří Egypťané nejspíše určit zaměřením na některou hvězdu severní oblohy a rozpůlením úhlu mezi jejími polohami při východu a západu slunce a místem pozorování.
Stejnou záhadou je, jak dokázal někdejší člověk vytesat, naložit, převést, složit a vyzdvihnout do výšky téměř 150 metrů dvou až třicettunové kameny, opracované tak jemě, že i po tisíciletích nelze mezi ně vsunout ani list papíru. Obdiv si zaslouží i leštění a spojování granitových kvádrů, které k sobě tak fantasticky přiléhají, že návštěvník volným okem nevidí místa spojení. A co říst na zbytek alabastrového pláště, který kdysi zahaloval celou pyramidu, a který je tak rovný, že odchylka od ideální přímky na zbytku 35 čtverečních metrů není více než jedna dvěstětísícina milimetru? Je to něco tak přesné a dokonalé, že to vzbuzuje obdiv i u současných optiků a fyziků.
O jakou stavbu se jedná, to je nejlépe vidět z následujících údajů: základna pyramidy se rozkládá na ploše 8 hektarů. Stavby byla vysoká 146.7 metrů a jedna strana čtvercové základny měřila něco přes 230 metrů. Kdyby se tato hora kamene rozebrala, bylo by možné z materiálu postavit zeď okolo tak velké země jako je Francie. Dovnitř, samozřejmě, kdyby byla dutá, by se vešly katedrály ve Florencii a Miláně, Westminsterské opatství i s londýnskou katedrálou sv. Pavla.
Podle názorů Egypťanů byl faraon zářivým bohem, okolo kterého se točil svět. Na stavbě pyramidy se to projevilo tak, že vstupní chodby do podzemní hrobky má sklon přesně 27° a to proto, aby paprsky Polárky směřovaly a dopadaly přímo na nebožtíka, teda na mrtvý pól tehdejšího světa.

Že by to byly animované pyramidy v gíze? Asi jo.. aspoň něco takového v té angličtině tam píšou.
Tak toto by měla být CAD konstrukce Chufevovy (Cheopsovy) pyramidy. Ty žluté čáry jsou obrys pyramidy, bílé jsou asi větrací čachty a ta malá červená sfiňa (ups :) uprostřed je královská hrobka.



Tento hyeroglif říká.. :) Jestliže bude chroust mezi dvouma hovnama přiletí ve zkumavce pták, had a pták.. A pak sešlou kledbu na toho, gdo vykrádá královskou hrobku... :)



* Kurzy * Last minute * Letenky * Kurzy akcie a burza * Reality a bydlení * Akcie * Rejstřík * Hotel Prague *