VETERINÁRNÍ PÉČE

Návštěva veterináře

Je důležité najít sympatického veterinárního lékaře, který by pečoval o vašeho labradora a domluvit se s ním také o nutných případech ošetření. Veterinární lékař by měl být schopen poradit vám při koupi zdravého labradora bez zjevných dědičných vad, které ohrožují plemeno, jako jsou displazie kyčelních kloubů a atropie sítnice.

Vyšetření štěněte

Teď se vaše štěně poprvé podrobuje veterinárnímu vyšetření. Aby si veterinář mohl udělat správný obrázek, seznamte jej se zvyky při krmení, výchově a jak si štěně přivyklo v rodině. Možná máte na papíře zapsané informace od chovatele o dietě, odčervování a očkování štěněte. Veterinář může požadovat vzorek stolice štěněte na zjištění začervenosti. Štěněti bude změřena teplota a prohlédnuty oči, uši, klouby a poslechnuto srdce. Jestliže veterinář bude mít podezření na přítomnost vážného vrozeného nebo dědičného poškození, může vám doporučit vrátit štěně chovateli, zvláště když máte plány se svým psem vystavovat nebo chovat.

Zdravotní program

Po fyzické prohlídce musí dojít na hovor o krmení, všeobecné péči a odčervování a očkování štěněte. Jestliže máte prvního psa, udělejte si seznam důležitých otázek na problémy, které vám nejsou zcela jasné.

Očkování jako prevence nákazy

Vzteklina

Je to nakažlivé onemocnění, které vždy končí smrtí, jestliže se projeví jeho příznaky. Je přenosné na lidi. Vzteklina je nemoc centrální nervové soustavy a projevuje se dvěma formami - "ziřivou" a "tichou". "Zuřivá" vzteklina se obvykle snáze rozpozná. "Tichá" forma se projevuje apatií a ochrnutím, takže se lidé domnívají, že je zvíře "krotké". Je zákeřnější, protože je mnohem běžnější než zuřivá forma. Zásobárnou nákazy jsou divoká zvířata: mývalové a skunci v USA, krev sající netopýři v Jižní Americe, mangusty v jižní Africe a lišky v západní a východní Evropě. Inkubační doba nemoci se pohybuje mezi pěti dny až deseti měsíci. Nakažená zvířata vykazují změnu chování, projevují velký neklid a podraženost. Když nemoc propukne, objeví se slabost ocasu a nohou, potíže při polykání, sliněním a ochabnutí čelistí a očních víček. Zvíře obvykle uhyne v kómatu, následujícím po záchvatech křečí při zuřivé formě a ochrnutí při tiché formě. Preventivní očkování je dnes účinné a v mnoha zemích světa povinné, u nás stejně jako USA. Očkuje se zpravidla jednou ročně, jen v některých státech jednou za dva roky.

Parvoviróza

Nebezpečné virové onemocnění napadající jen psy se přenáší prostřednictvím oblečení a obuvi. Virus je rezistentní vůči mnoha dezinfekčním prostředkům a může přežívat i rok v domě nebo v kotci. Tato necom působí ochablost, prudké a vytrvalé zvracení, bolesti v břiše a hojný krvavý průjem. Neodkladná, účinná a intenzivní léčba trvá řadu dní, ale přesto může nemoc končit smrtí. Nejvíc jsou ohrožena štěňata. Očkování živou vakcinou je účinné a má se opakovat každoročně.

Psinka

Virové onemocnění se přenáší přímo ze psa na psa, je obvyklé v psincích. První příznaky připomínají nachlazení - výtok z očí, kašel, nechutenství a průjem následované o několik týdnů později nervovými příznaky, svalovými záškuby, záchvaty a ochrnutím. Nemoc dále pokračuje nadměrnou tvorbou rohoviny na polštářcích tlapek (hyperatóza). Tato nemoc často bývá smrtelná, ale pečlivě ošetřování může mít úspěch. Vaše štěně by proti ní mělo být očkováno v 10. a 12. týdnu života a přeočkováno každoročně.

Adenovirové nákazy psů

a) Infekční zánět jater působený adenovirem typu 1. Vysoce nakažlivé virové onemocnění spojené s nefrózou (zánětem ledvin), nemocemi očí a poškozením jater. Infekce se rozšiřuje výkaly a močí (vyléčení psi mohou šířit vir ještě šest měsíců). Štěňata do jednoho roku věku jsou obvykle nejnáchylnější, ale onemocnět mohou psi v každém stáří. Psi s těžkým průběhem choroby uhynou do šesti až osmi dnů. Typický zákal, tzv. "modré oko" se může objevovat i v rekonvalescenci. Existuje také respirační forma této nemoci, která není tak vážná.

b) Infekční kašel působený adenovirem typu 2. Tento virus se podílí na vzniku některých případů nakažlivých respiračních chorob.

Vakcinace proti oběma chorobám spočívá v podáním pozměněného adenoviru typu 2, přeočkovává se každoročně.

Leptospiróza

a) Jaterní forma (Leptospirosis icterohaemorrhagiae)
Bakteriální onemocnění psů, které je přenosné na člověka, nákazu zprostředkují potkani a myši, v jejichž moči se původce choroby masově vyskytuje. Pro tuto nemoc je charakteristický náhlý vzestup teploty, žloutenka a celková slabost. Může se také objevit žízeň, zvracení a krvavý průjem. Zvíže může uhynout během dvou nebo tří hodin, včas podaná antibiotika a podpůrná péče mohou přinést dobrý výsledek. Očkování je účinné a mělo by být opakováno každoročně.

b) Ledvinová forma (Leptospirosis canicola)
Obdobné bakteriální onemocnění, rovněž nakažlivé pro lidi. Tato nemoc se také přenáší prostřednictvím moče. Zvracení, ochablost a zápach z ústní dutiny s bolestivostí krajiny břišní jsou hlavními příznaky. Antibiotika a podpůrná léčba jsou účinné a každoroční očkování vašeho psa spolehlivě ochrání.

Kotcový kašel (parainfluenza psů)

Toto onemocnění způsobují viry ze skupiny paramyxovirů spolu s bakteriemi. Celková ochrana před nemocí není možná, očkování je prospěšné a částečně chránící. Je vhodné před vystavováním nebo ustájením v kotci. Jeho účinnost trvá jen šest měsíců.