Nic co by nedokázal?
Přes nesporné kvality labradora coby loveckého psa si troufáme tvrdit, že důvody jeho trvalé obliby snad ve všech koutech světa tkví v něčem jiném: v jeho univerzálnosti. Jenom výčet úloh, k jejichž plnění je labradorský retrívr využíván, je omračující: je pomocníkem lovců, ale také snad nejčastěji používaným vodícím psem nevidomých a záchranným psem, který se už mnohokrát osvědčil při vyhledávání lidí, zasypaných při zemětřesení či jiné katastrofě. V horách úspěšně zachraňuje lidi zasypané lavinou, ale je rovněž schopen vytáhnout z vody tonoucího. Celníci používají labradory při vyhledávání omamných látek a výbušnin. V USA pracuje momentálně na letištích , v přístavech i na hraničních přechodech více než 200 protidrogových jednotek, které využívají unikátních čichových schopností tohoto plemene. Psi jsou schopni během dvou sekund rozhodnout, zda se jedná o nezávadný balíček, nebo o podezřelou zásilku, jejíž obsah je třeba důkladněji prověřit, a šetří tak lidem stovky hodin práce. Policisté využívají labradorských retrívrů i na stopě.
A když se psychologové a psychoterapeuti, podníceni výsledky vědeckých studií o pozitivním působením zvířat na nemocné, rozhlíželi po nejvhodnějším zvířecím terapeutovi, vyhrál to opět labrador. Vzhledem ke své mírnosti a trpělivosti snadno navazuje kontakt i s duševně nemocnými lidmi, tělesně hendikepovanými dětmi, stařenkami a stařečky v domovech důchodců i v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Je poddajný, ale zároveň inteligentí a učenlivý, takže dokáže výtečně plnit u nás takřka neznámou úlohu tzv. "Service dog", který umí svému pánovi na vozíčku podat ze země tužku, otevřít dveře nebo upozornit neslyšícího na drnčící telefon.
Ovšem vůbec nejčastěji není labrador ničím jiným, než pouhým rodinným psem. Kdybychom ho měli charakterizovat jednou větou, nejspíše by zněla "pes, který se chce zalíbit". Své pány nejenže bezmezně miluje, ale snaží se jim co nejvíce přizpůsobit a zavděčit. S dětmi opatrně řádí, paničku způsobeně doprovodí třeba k holiči nebo na návštěu přítelkyně, s pánem se nadšeně vozí autem a se všemi večer sleduje televizi. I když - kdyby si on sám mohl vybrat - určitě by dal přednost dlouhému výletu do přírody, pokud možno někam k rybníku nebo k řece. Vodu labrador miluje a chovatelé tvrdí, že v její blízkosti dokonce zapomene na dobré chování a obvyklou poslušnost a udělá všechno proto, aby se mohl vrhnout do chladivých vln. Zda je to v srpnu nebo v lednu mu je srdečně jedno. Labrador se přizpůsobí takřka každému životnímu stylu, to však neznamená, že mu každý vyhovuje. Pokud mu jeho pán dopřává vydatné krmě (plemeno patří k těm velmi zářivným), ale méně vydatné vycházky na vodítku kolem odomovního bloku, labrador rychle ztloustne, zleniví a přestane být tím, čím je: aktivním, robustním, zdravím kypícím veselým společníkem člověka. I když je nutno vzít na vědomí skutečnost, že většina dnešních labradorů se už vzdálila svému původnímu loveckému poslání, zapomínat na ně úplně by žádný majitel neměl. Labradorský retrívr potřebuje ke spokojenému životu denně alespoň dvě, tři hodiny pohybu a čas od času možnost pořádně si zaplavat. I když mu měkká pohovka rozhodně není proti mysli, nemůže představovat celý jeho život. Proto by si labradora měly pořizovat jen sportově založené rodiny, kterým nebude zatěžko běhat, šplhat, skákat a plavat zároveň s ním.
A co od labradora naopak očekávat nemůžeme? Vzhledem k jeho mírné, dobrácké povaze se zrovna nehodí na ostrahu objetků ani na ochranu osob. Na cizího člověka sice upozornit dokáže, ale dělat "zlého psa" se mu z duše protiví. Ostatně standard výslovně říká, že se u něj nesmí vyskytovat jakékoliv příznaky agresivity. Na druhé straně je dostatečně velký a mohutný, aby už svým zjevem budil respekt a odradil většinu zlodějů. Také jako průvodce dětí je labrador spolehlivý.