Kutikula se skládá ze šupinovitých destiček. Vzniká při růstu vlasu, přičemž se buňky, které se nově vytvoří ve vlasovém folikulu mění na buňky kutikuly. Překrývají se ze 4/5 jako šindele a řadí se v 6 -10 buňečných vrstvách kruhovitě kolem vlasu. Čím silnější vlas je, tím více vrstev kutikuly lze rozpoznat. Kutikula slouží jako tvrdý ochranný val odolný proti vodě a nečistotám, který chrání vnitřní vláknité buňky kortexu.
Největší část vlasu (cca 80%) tvoří kůra. V jednom průřezu vlasu je 100 -200 dlouhých, zrohovatělých kortexových buněk orientovaných souběžně s osou vlasu. Tenká vrstva mezi buňkami, komplex buněčných membrán, zajišťuje jejich stabilní spojení. Vláknité buňky se skládají z menších, dlouhých vláken, makrofibril. Makrofibrily jsou tvořeny z ještě jemnějších mikrofibril až k jednotlivým spirálovým keratinovým proteinům (alfa-helikální struktura). Propůjčují vlasu jeho pevnost a pružnost.
> Kůra (kortex) asi 80% vlasu tvoří kůra
Jemný vlas se skládá pouze z kutikuly a kortexových buňek. Silnější vlas může oproti tomu obsahovat třetí typ buňek, medulu. Přispívá k lesku vlasů a slouží jako zásobník pigmentu.
Průměrně roste člověku na hlavě asi 100.000 vlasů. To je 120 na každý čtverečný centimetr. Existují samozřejmě rozdíly. Světlovlasí mají více vlasů (až 140.000), zrzaví nejméně (80.000). Také síla vlasů je případ od případu jiná.
Tato "pohádka" je ještě velice rozšířena, ale není ničím odůvodněná! Vlasy stříháním ani nerostou rychleji, ani nezesílí , protože zóna růstu leží hluboko v pokožce hlavy. Produkuje stále stejně vlasy ve stejné síle.
Stále a stále se vyprávějí historky, ve kterých se říká, že někomu známému či příbuznému "přes noc" zbělely vlasy. Tuto možnost můžeme prakticky vyloučit. Vlas jako neživá rohovina o svou barvu vůbec nemůže přijít. Když ale lidé přesto tvrdí, že něco takového zažili, musí být pro to jiné vysvětlení, třeba toto: Někdo v důsledku nemoci nebo šoku ztratí hodně vlasů. Měl-li tento člověk směs vlasů přirozeně zbarvených a bezbarvých a vypadají-li mu přirozeně zbarvené vlasy , vznikne nový, bělejší obraz. Mnohem jednodušší a názornější je jiné vysvětlení: Leckdo tají před okolím, že si barví vlasy. Dorůstající bezbarvé vlasy se šikovně schovají, nastane-li ale situace, kdy barvení odpadá a účes je trochu neuspořádaný, mohou vlasy působit více šedivě.
Je mytí vlasů rutinní postup? Určitě ne, neboť se přitom často přehlédnou důležité detaily.
Obsah vlhkosti ve vlasu je základem pro zdravé vlasy: určuje vlastnosti vlasu, jako je pružnost , tvarovatelnost a modelovatelnost účesu. V závislosti na různých vlivech však může obsah vlhkosti výrazně kolísat. Vlas je totiž hygroskopický. To znamená, že z vlhkého vzduchu absorbuje molekuly vody a naopak je vydává. Hmotnostní podíl vody vázané ve vlasu kolísá mezi cca 10% (pouštní klima, suchý vzduch ve vytápěných místnostech) a 30% (tropický deštný prales, mlha nebo sauna). Při sušení vlasů na slunci, nebo při nízké vlhkosti vzduchu se nevypařuje pouze voda, která se nachází na povrchu vlasu, ale také část vody vázané uvnitř. Tím klesá podíl vlhkosti ve vlasu. Vlas ztrácí svou pružnost a lesk.
Vlasy mohou mít sklon k suchosti, což je podmíněno různými faktory:
Proto potřebují suché normální, ale především suché vlasy péči, která ve vlasech udrží vlhkost a ochrání je před vysoušením.
Roztřepeným vlasům chybí nejen lesk, jemnost a zdravý vzhled. jsou poškozené i uvnitř. Vlasy jsou bez lesku a působí slámovitě, špatně se rozčesávají a často mají sklon k lámavosti a třepení.
Jemné vlasy ztrácejí již krátce po umytí a úpravě objem a vypadají splihle. Příčinou je o cca 1/3 menší průměr jednotlivých vlasů v porovnání s normálními vlasy. K tomu se přidružuje labilní struktura vlasů. Normální vlasy mají průměrnou tloušťku cca 0,08mm, jemné vlasy pouhých 0,05 mm. To způsobuje, že vlasy nemají dostatek síly účes udržet. Důsledkem je rychlá ztráta objemu. Jemné vlasy proto vyžadují přípravky , které je posílí a stabilizují jejich strukturu.
Zdravá pokožka se průběžně obnovuje sama. Během cca 30 dní se přitom z kožních buněk, které se nově vytvořily v pokožce, stanou buňky zrohovatělé vrstvy a jako velmi malé, pouhým okem neviditelné buněčné balíčky na povrchu pokožky odloupnou. Tento normální proces tvorby nových buněk a jejich odlupování je v případě výskytu lupů narušen. Je vědecky prokázáno, že u lidí, kteří mají lupy se pokožka obnovuje každých 20 dní - tedy o třetinu rychleji. Buňky se pak dostanou na povrch kůže příliš rychle a zde se jako větší svazky buněk - jako destičkovité, viditelné lupy - oddělí.
Při výskytu lupů se zárodečná flóra kůže dostala z rovnováhy. Zárodečná flóra je důležitý faktor pro zdraví pokožky. Skládá se z mikroorganismů, jako jsou bakterie a kvasinky, které žijí na pokožce a dokonalým řídícím systémem jsou udržovány v rovnováze. V případě predispozice k tvorbě lupů se počet kvasinek "Pityrosporum ovale" a jejích druhových zástupců procentuálně zvýší a vede k zesílenému dělení buněk. Tak dochází k tvorbě lupů. Aby se dělení buněk dostalo opět do normálu, musí být počet kvasinek Pityrosporum ovale a jejích poddruhů snížen a zárodečná flóra musí být znovu uvedena do rovnováhy. Laboratorní testy prokázaly, že jedna účinná látka proti lupům nedokáže ve stejné míře zredukovat různé druhové zástupce Pityrosporum ovale. Pro maximální potlačení všech původců lupů je nutná kombinace účinných látek proti lupům s širokospektrým účinkem.
Je nutno rozlišovat mezi lupy s klinickým stavem podobným lupům v případě velmi citlivé pokožky. Kvůli nízké vlhkosti vzduchu, dochází například v zimních měsících ke snížení obsahu vlhkosti ve zrohovatělé vrstvě a tím ke zvýšenému vysychání pokožky a k citlivým reakcím, pocitu pnutí a svědění. Jemné lupy v důsledku suché, citlivé pokožky poznáte podle velmi suché, citlivé popkožky ze které se uvolňují velmi jemné lupy a to pouze dočasně.
Stále více lidí si stěžuje na svědění, pocit pnutí na pokožce a na její zarudnutí. Příčiny spočívají v mnoha vnitřních i vnějších vlivech:
U citlivé pokožky na hlavě je zrohovatělá vrstva - ochranná bariéra kůže - propustnější pro dráždivé vnější vlivy, a proto plní svou ochrannou funkci pouze nedostatečně. Vlivy, jako teplo, chlad nebo chemikálie, mohou pronikat bariérou hluboko do kůže. Pokožka pak reaguje záněty, zarudnutím, svěděním a pocitem pnutí. Citlivost pokožky se může měnit v závislosti na ročním období:
V zimě je pokožka výrazně citlivější než v létě, neboť v důsledku nižší vlhkosti vzduchu se snižuje i obsah vlhkosti ve zrohovatělé vrstvě a dochází ke zvýšenému vysychání pokožky. Suchá pokožka je obzvlášť ohrožena. Má sklon reagovat citlivě, neboť bariéra zrohovatělé vrstvy je schopna plnit svou funkci pouze tehdy, pokud je dostatečně zásobována vlhkostí.
Mazové žlázy pod pokožkou se nacházejí po celém těle, na hlavě jsou však obzvlášť velké a četné. Produkují sebum (maz), který se přes okraj vlasového folikulu dostává na povrch kůže, kde zřídne, a může se tak rychle šířit. Rychle se mastící pokožka vzniká, jestliže jsou mazové žlázy nadměrně aktivní, což vyvolává obzvlášť intenzvní "mazotok". Tento jev se nazývá seborea.
Pro zpomalení maštění potřebuje pokožka čištění, které účinně absorbuje nadbytečný tuk, aniž by však docházelo k dráždění pokožky a stimulaci mazových žláz.
Vlasový orgán se skládá z vlasového stvolu a vlasové cibulky. Vlasovou cibulku tvoří vlasová papila, matricové trichocyty a jejich dceřiné buňky, trichocyty.
Vlas neroste po celý život, ale podléhá cyklickému procesu, v jehož průběhu se střídají fáze aktivního růstu s relativně krátkou dobou absolutní nečinnosti. Rozlišujeme tři různé fáze cyklu:
Ztráta 80 až 100 vlasů za den je zcela normální. Po kratší dobu, se může míra vypadávání vlasů výrazně pohybovat směrem nahoru či dolů. Výměna vlasů podléhá například také kolísání souvisejícímu s ročními obdobími. Je-li množství vlasů, které vypadnou za den, po delší dobu nad normálem, mluvíme o vypadávání vlasů (efluvium/alopecie).
Rozlišujeme mezi reverzibilními (tzn. vratnými) a ireverzibilními (tzn. nevratnými, nebo pouze těžce vratnými) formami.
Všechny typy reverzibilního vypadávání vlasů - s výjimkou kruhovitého vypadávání vlasů - se vyznačují difuzním (tzn. Po celé hlavě rovnoměrným), nepozorovatelným až výrazným řídnutím vlasového porostu. Příčiny mohou být:
Androgenetické vypadávání vlasů se projevuje proměnou konečného ovlasení hlavy na lanugo. Tuto formy vypadávání vlasů vyvolávají mužské pohlavní hormony (androgeny). Nejdůležitější roli hrají v tomto případě dva androgeny, a to testosteron a od něho odvozený dihydrotestosteron. Enzym, 5-alfa-reduktáza, přeměňuje testosteron na dihydrotestosteron a způsobuje v hlavní míře androgenetické vypadávání vlasů.
Androgenetické vypadávání vlasů se může i když vzácněji, vyskytnout i u žen. Aź do začátku přechodu se projevuje většinou jako difuzní prořídnutí v oblasti středního temene a nevede k úplné plešatosti, nýbrž téměř vždy k více či méně silnému prořídnutí vlasů
Zdravé vlasy rostou ze zdravé pokožky, jejíž cévy jsou odpovědné za optimální zásobování kořenů vlasů živinami. Kromě toho mohou být účinné látky, které optimalizují udržení zdraví vlasů a jejich růst, a tím zamezují jejich vypadávání a změnám, dodávány zvnějšku přes pokožku.
Masáží hlavy podpoříte prokrvení a zlepšíte zásobování kořenů vlasů živinami.