Jest tomu již mnoho let, co jsem byl vybízen od několika mužů na slovo vzatých, zejména od dra. Riegra a dra. J. Grégra, abych uživ vědomostí a zkušeností na dráze učitelské nabytých, uvázal se v sepsání nějakého díla o tak zvaném národním hospodářství českým jazykem.
Jsa v oboru tom nejen na stolici učitelské než i pracemi literárními od dávné doby činným, měl jsem zajisté k sepsání díla podobného dobré vůle s dostatek, chovaje přesvědčeni, že práce ta k všeobecnému prospěchu národa našeho velice jest žádoucí, avšak při mnohostranném a namáhavém zaměstnání svém času prázdného až příliš málo. Zároveň netajil jsem se tím, že mi překonati jest obtíže velké i četné.
Než jsem se k psaní odhodlal, musil jsem především nabyti úplně jasného světla o tom, (s.3) jakého účelu dílem tím dosaženo a který bude kruh čtenářstva, jemuž dílo podáno býti má; při tom při všem musil jsem se s velkým namáháním pokusiti o to, abych si utvořil názvosloví co možná správné; neboť ačkoliv za našich dob dosti již píše se o hospodářství národním, přece názvosloví jeho ani není ustáleno aniž vědecky dosti vytříbeno.
Po delších přípravách nabyl jsem o úloze své jasného ponětí a shledal jsem, že v našich poměrech běží o věc trojí:
1. o knihu pro lid, kterouž by se v něm šířily rozumné náhledy hospodářské;
2. o knihu pro školy, a to tím více, ano vyučování hospodářství bohu díky nabývá vždy širší půdy, a
3. na konec teprve o úplnou soustavu vědy co výtěžek dlouholetých snah čistě vědeckých, kteroužto by literatura naše jaksi se ctí mohla vstoupiti do kruhu literatur národů pokročilejších.
Trojí úlohu tuto chtěl jsem rozřešiti.
Zanášejícímu se prvními přípravami k sepsání knihy pro lid nás, dostalo se mi r. 1867 v Paříži do rukou výtečné dílo Rapet-ovo, dílo o národním (politickém) hospodářství takové ceny, že jsouc pro lid psáno nemá sobě rovna; (s.4) i rozhodl jsem se bez odkladu, že vezmu si dílo to pro vzácné jeho vlastnosti za vzor, napíšu pro krajany své dílo podobné jazykem českým.
Napsav, nazval jsem je: Základové hospodářství a přál bych si, aby prostý název hospodářství vůbec zachoval se v literatuře naší na místě názvu v obyčej vešlého, přece však nikoliv příhodného národního aneb politického hospodářství.
Pravou radostí bylo mi usnesení „Matice lidu," že vydá knihu mou, poněvadž nadíti se mohu, že tím způsobem největšího dojde rozšíření právě v těch kruzích, do kterých vniknouti má.
V přítomné chvíli pracuji pilně o druhé části úlohy své i doufám, že ji dokončím během roku tohoto a že knihou poskytnu pomůcku pilným svým posluchačům na polytechnice české, jimž k svému velikému potěšení přednáším již po druhý rok českým jazykem o vědě hospodářství.
Teprve na konec chci, pokud mi bůh síly popřeje, sepsati soustavu vědy té a tím dovršiti úkol svůj.
A nyní buď mi popřáno, abych pronesl jen několik ještě upřímných slov.
Knihu tuto psal jsem s plnou vřelou chutí; má-li některé vady do sebe — a které dílo (s.5) lidské by jich nemělo! — budiž o vadách těch souzeno shovívavě.
Knihu svou provázím srdečným přáním, aby vydala užitek zvláště kruhům těm, pro něž psána jest; kruhy ty shledávám v obyvatelstvu venkovském, k němuž srdce mé stále připoutáno se cítí, — vždyť pak jsem sám vnukem rolníka českého!
V Praze dne l. ledna 1871.
Prof. dr. Eberhard Jonák. (s.6)