V Ostravském nakladatelství Montanex vyšla v roce 1997 ve srovnáni jinými ekonomickými tituly nevelká kniha, která však obsahuje bohatý zdroj málo obvyklých pohledů na ekonomickou aktivitu a řadu netradičních přístupů. Čtenář, který je v zajeti výkladu ekonomie v tradičním pojetí (rozdělení na mikroekonomii, makroekonomii a další ekonomické disciplíny) zde najde jednak osobité spojováni ekonomických jevů a jednak důraz na dva aspekty, které klasická ekonomie ani ve svém moderním pojetí příliš neanalyzuje. Jde o prostorový a časový aspekt ekonomických procesů. l/ tradiční ekonomii se zejména v posledních desetiletích objevuji snahy o postiženi ekonomických jevů v jejich časové proměnlivosti a o jejich zasazeni do prostorových vazeb, ale stále přetrvává velká neochota jit ve výkladu ekonome za hranice tradičních modelů. Kniha Jiřího Řezníka: Ekonomická analýza příležitosti: časový a prostorový aspekt je inspirující nejen v tom, že se snaží jit za hranice tradičních ekonomických modelů, ale i v tom, jak k řešeni nastolených otázek přistupuje. Kniha se skládá ze 7 kapitol. Úvodní kapitola uvádí základní předpoklady a teoretická východiska a už zde autor velmi zřetelně aplikuje interdisciplinární přistup určitý filozofický nadhled. Druhá kapitola řeší otázky regionální dimenze tržního mechanismu. Autor vychází při analýze fungováni tržního mechanismu z modelu dokonalé konkurence, ale podrobuje kritice předpoklad dokonalé mobility zdrojů. Právě regionální vymezení prostoru pro fungováni trhu bezprostředně souvisí se zdrojovou imobilitou a právě tato zdrojová imobilita vede podle autora k utvářeni základních ekonomických struktur. Třetí kapitola nazvaná Statky a zdroje zkoumá užitnou hodnotu statků opět při zohledněni časové a prostorové stránky pohledu. Směřuje k tomu, že mírou užitných hodnot se stává společenský čas. Ve čtvrté^kapitole s názvem Trhy se autor zabývá zejména otázkou efektivnosti, a to nikoli v tradiční podobě vztahu vstupy - výstupy, ale z hlediska příležitosti, tj. schopnosti věci a systémů přeměňovat se ve vyšší věci a systémy. Rozhodování subjektů pak vychází z takto pojatého kritéria efektivnosti . Pátá kapitola s názvem Rezervy ukazuje autorovo pojetí tržních selhání a šestá kapitola (Produkce) pak přináší svébytný pohled na výrobní zdroje a tomu odpovídající pojetí produkční funkce. Závěr práce shrnuje dosažené poznatky, dochází k tomu, že v důsledku existence tržních selháni mohou modely dokonalé konkurence .fungovat pouze na úrovni ekonomiky jako celku, nikoliv v každém jednotlivém případě. Na této úrovni se podle autora mohou případy tržních selháni eliminovat nebo naopak kumulovat až směrem ke kolapsu trhu. Zároveň autor přináší určitá východiska pro řešeni. Kniha zaujme svým poměrně originálním přístupem k řešení otázek ekonomie, nemá učebnicový rozměr ani není vyčerpávající ve svém záběru. Přináší i myšlenky, s nimiž lze nesouhlasit nebo spíše polemizovat (např. určité ztotožnění omezené mobility a vzácnosti zdrojů na s.7 apod.), ale zřejmě právě proto je inspirující a může sloužit jako základ pro tvůrčí diskuse, kterých je všem vědním disciplinám tolik zapotřebí.

                                                                  O. Březinová

                                                    Ekonomická revue, 1999, č.4, s.120-121