Je sice již nějaký ten pátek po srazu, ale řekla jsem si, že Vás v nevědomosti nenechám. V nevědomosti o tom, kdo tam byl, co tam dělal a jak vůbec se vše vydařilo. (to jsem rád, třeba se to konečně dozvím co se tam dělo)
   A vydařilo, mě můžete věřit :o) (věřím!)
   Vypuklo to ve čtvrtek, kdy se pomalu cestičky lidiček začaly splétat a vedly je na jedno jediné možné místo. V Praze se setkala Aška s Promem, jeli vyzvednou Ospalku. Ta již netrpělivě vyhlížela a pro zpestření jejího čekání vypadla síť PG /Paegas – poznámka autora :o)/ Jelikož byli domluvení, že si vše na poslední chvíli upřesní pomocí zmíněného operatéra...tedy operátora, vznikl maličko problém. Ovšem Titán se podíval svým božským zrakem na město pod ním a…našel :o)) (mobilni lidé, to jsou věci, myslíte že bude někdy povolen odstřel?)
   Tahle sestava ve zdraví a veselí dojela na místo činu. Vlastně ne přímo na místo, ale na nádražíčko, kde očekávali příjezd Píďalky. V tom se ze tmy vyřítila postava, muž zchvácený, zadýchaný, mokrý jak myš polní, ale šťastný, že nás vidí. Kníže Sel. :o) (kníže? a kde byl kočár a červenej koberec atd. tedy ta cesta lesem stála za to ještě teď se přesvědčuji zda mám opravdu obě oči) Společně jsme počkali na mašinku, která opravdu naši milou Píďu přivezla a vyrazili na sídlo knížete. Bylo již dosti hodin, něco kolem půl 10 večer, ale na náladě to neubíralo. Vybalili jsme z auta vše, co vezlo a sami se divili, kde se to tam vzalo a jak to tam vůbec vešlo. Ale něco Vám povím. Ospi vezla nějakou podezřelou krabici a vrazila ji pak Ašce do ruky s tím, že tohle je pro ni ! Po otevření víka zůstala na to Aška koukat jako…jako….no to je jedno :o))…ale nebyla sama, kdo zíral…víte, co v té krabici bylo ? No, jak byste to mohli vědět, nebyli jste tam. Byl tam D O R T !! Opravdický. Krásná podkova !!! Vyjadřovala odměnu za trpělivost, kterou Aška poslední dobou vykazovala při neustálém padání Atlasu a návratech z5 do jeskyňky. Jiní by to vzdali, ale ona ne !! A tohle bylo uznání, které Ospi v l a s t n o r u č n ě upekla a to tedy zaslouží veřejnou POCHVALU !! :o) Nejen za překvapení, ale i za to, jak to bylo dobré papaníčko ! :o) (ještě že mi dali aspoň ochutnat, tedy spíš že jsem ochutnal, i když teď si uvědomuji kam vůbec zmizel? přeci ho aší nesnědla skoro celej sama??? )
   V ten čtvrtek jsme byli komplet, každý si našel své hnízdečko ke spaní a hezky se nám noc přehoupla do pátku.
   V tento den se sjížděli ostatní pralidi a pralidky. (a pralinky nepřijeli :-( ) Nějak jim to vyšlo, že se do dveří hrnul kapitán s Arnym, svým kamarádem, (věrným ;-)) za nimi papu s Romanem a pod kopcem volala Vivienka a Luka. No plný barák lidí !!! :o))) A kolik věcí dovezli !! Povím Vám, na smrt hladem to rozhodně nevypadalo :o)) A žízní taky ne :o)) Večer Prom s Aškou jeli k autobusu pro posledního člena výpravy, ne však méně důležitého. Naopak ! Jája přijela !! :o) A to už jsme byli komplet. Tentokrát měla s sebou kytarku i Ospi a hrála spolu s Promem (ale toho ukecávání to bych vám nepřál, já nevím proč se tihle lidé nechávají tolik prosit? :-))) ) a zpívali společně…a MOC jim to šlo. Jsou šikulové. My jim maličko přizvukovali, aby to neměli tak lehké udržet melodii, ale…….hlavně, že bylo teplo. :o))) (no zvuky to byli, to nebyl jelen v říji??? sakra a já ho tam pořád hledal :-)))) )
   Spát se šlo hodně pozdě a hlavně tam v tom pokojíčku jednom, tam to obsazení, to bylo vražedné :o) Jája, Ospi, Prom a Aška. Prom měl tu smůlu, že šel maličko dřív spát, ale garantuji Vám, že se vyspal stejně jako ony :o)) Děvčátka měla potřebu si povídat, „maličko“ se smát, pak se projít 3x po schodech na záchod, což taky nikomu nevadilo…ŽE Vivi ?? :o))) A jelikož Božský musí mít o všem přehled, aby mohl posuzovat a rozhodovat, nebyl ničeho ušetřen :o) V kolik, že to usnuly ? Ve 4 ráno ? :o)) (lidi prosím vás kdyby náhodou někdy jste se chtěli vyspat .... ale co dodat)
   No a tak jsme se všichni svěží (haha) a odpočatí (hahahaha) probudili do sobotního rána. (to jsem byl asi někde jinde :-))) ) V plánu byl výlet. Výlet někam a demokraticky jsme rozhodli kam. Aška ještě neviděla Prachovky /Prachovské skály – poznámka autora :o)/ (není nad "osvícenou" diktatůru) a tak jsme vyrazili tím směrem. Počasí nám přálo. Nepršelo, nebylo horko, ideální na uskutečnění výletu. Skály stály všechny na svých místech, ani se nepohnuly a trpělivě snášely, jak je okukujeme. Byly moc hezké musím říct. Zapózovaly i do foťáků, takže je taky uvidíte. (když zajetede :-))) ještě tak pár desítek let snad vydrží ;-) )
   Celé okolíčko jsme prošli, zastavili se na malé občerstvení a pokračovali v cestě na zámek Šípkové Růženky. Všude to bylo opravdu krásné díky ročnímu období. Ty lesy a stromy, tolik žhavých barev. Stáli jste na skále , koukali do dálky a viděli v okolí šedý kámen obklopen tou listnatou nádherou. Nesla barvy slunce, barvy země, paletu rudých odstínů podkreslenou na pozadí temně zeleným jehličím….a obloha jemně zatažená, opar nad lesy…..vidím to zas :o) (ooo ta poezie hynku, viléme ..... kape kam to zase lezeš? ale fůj ... )
   Vrátili jsme se značně unaveni, ale spokojeni. Papu s Romanem se cestou trhla a jeli již domů a dopoledne jsme se vlastně rozloučili s Vivi a Lukou. Ti tu krásu neviděli, jejich škoda. (ti hledali úplně jiné krásy ;-) )
   Nasytili jsme břicha smaženicí, o kterou se postaral Arny, někteří to zapili něčím, co kápo přivezl ze Šumavy…..ale povím Vám…když jsem viděla ty obličeje po pozření oné čiré tekutiny…nedostali by to do mě ani náhodou :o))) (jako by do tebe někdo někdy dostal alkohol ;-) ) Pak někdo neprozřetelně upozornil na jednu společenskou hru, která do té chvíle pokojně ležela v krabici na krbu. A že si ji zahrajeme. Bylo to něco jako „Člověče, nezlob se „….tahle se jmenovala „Daňový poplatníku, nezlob se“. A my se zlobili. Tedy to byla hra! Pravidla nedokonalá, různě vyložitelná a…a tak. Ještě, že byla předložena dokonalým jeskyňářům, kteří sice trošku zaškobrtli / zakopli – poznámka autora :o)/, narazili na sebe, ale ustáli pád a na závěr si padli všichni kolem krku a děkovali pánu bohu, že je hra u konce :o))) U konce byl i den, spát šli někteří kolem půl 5 .o)) (opravdu není nad společenské hry, doporučuji, ale pozor!!! z dosahu hráču je nutné odstranit všechny nebezpečné předměty a to doooost daleko! )
   Tak jsme úspěšně dospěli k neděli. Díky pozdní ranní usínací hodině, bylo ještě v 10h. ráno všude ticho jako v hrobě .o) Ale procitli jsme a pomalu se chystali na odjezdy a loučení. Vyrazili jsme všichni společně : kápo s Arnym jedno auto a Prom, Ospi, Jája a Aška druhé auto. To druhé auto bych Vám přála vidět naložené .o))) Píďa se Selem ještě chvíli drželi hlídku. .o)) (a jestli nespustili drží dodnes ;-) )

   Nějak takhle to s námi bylo….nebo nebylo ?? Ale 100% bylo zas fajn a dobře a veselo, že mě osobně ještě týden po akci brněla bránice :o)

   Takže SMĚLE DO DALŠÍ !!!

Tak to je pohled Ašky
(s drobnými, drzými a nevkusnými poznámkami Sela)

Některý tohle jistě něco připomíná! ;-)