Škola

První škola, jak už je psáno, byla na Kostelišti, druhá v roce 1721 v místech, kde je dnes 36 (vyhořela), třetí dřevěná na témž místě, čtvrtá kamenná v roce 1824 a pátá, dnešní, byla postavena v roce 1886 za 5 měsíců. Škola byla zrušena roku 1977. V létech 1946 - 1951 byla v této budově i škola mateřská. V současné době je budova školy využívána různými společenskými organizacemi.


Tkalcovina, obchod, řemesla

Hlavní obživou našich předků byla kromě zemědělství, tkalcovina. V obci se tkalcovalo v každé chalupě mimo dvou zemědělských usedlostí. Tkalci museli docházet s utkaným zbožím a pro další práci k vydavačům často hodně daleko, ale ke konci minulého století a později bylo i zde několik vydavačů. Ještě před 1. světovou válkou a hlavně po ní bylo na Dolech zřízeno 13 tkalcovniček po obou stranách Zlatého potoka, některé byly budovány z bývalých mlýnů. Pracovalo se tam na 150 až 160 mechanických stavech. V roce 1919 bylo založeno Tkalcovské družstvo pro Bystré a okolí. V té době tady kvetl i textilní obchod, tzv.  zasilatelské obchody (celkem 8), které byly známé po celé republice. Mimo toho zde bylo pět obchodů potravinářských, v jednom i železářství ,dva obchody hokynářské, trafika a dva hostince.

V létech dvacátých a třicátých byla v domě č.  37 opravna motorových vozidel, sklad náhradních dílů a součástek, naproti domu benzínová pumpa. Tehdy měla obec Bystré zajímavý primát. Byla totiž první v republice co do počtu motorových vozidel poměru k počtu obyvatel. Ještě ve 2. světové válce měla obec 18 řemeslníků, pekaře, 2 krejčí, 2 cementáře, 2 truhláře, 2 švadleny, řezníka, klempíře, obuvníka, koláře, kováře, holiče, kadeřnici, mlynáře, vyšívačku, která měla výrobu i prošívaných dek. Celkem bylo v Bystrém 48 živností a všichni občané byli zaměstnáni v místě bydliště.


Kulturní tradice

V místech, kde je dnes dům Kaltexu, stála v 18. století jednopatrová dřevěná hospoda Hercíkova. Jejich syn Josef, narozen v roce 1807 studoval na vídeňské konzervatoři a stal se  z něho význačný muzikant. Jako houslový virtuos, skladatel a pianista šířil slávu české hudby po celých Čechách a v Německu. Psali o něm pochvalné články i básně. I jeho bratr Alexandr byl výborným houslistou.
Obrozenecká doba v minulém století zasáhla i venkov v našem podhůří. Byly zakládány vzdělávací spolky a knihovny, v první řadě Čtenářské besedy. V roce 1862 byla založena bysterská hudba a v roce 1871 Spolek divadelních ochotníků. První divadla se hrála v hostinci čp.  37,kde byl sál. Jeviště se na každé představení muselo stavět. Hrána zde byla i Prodaná nevěsta. Obec Bystré bývala střediskovou obcí a soustřeďovala se zde činnost spolková i kulturní.


Léta válečná 

Naše předky sužovala nejen robota, náboženské pronásledování, ale také války a nemoce. Zvláště cholera a mor likvidovaly občas hromadně naše předky.
Zdejší obyvatelstvo trpělo válkami nejvíce v 18. století, kdy časté vpády Prusů neuvěřitelně sužovaly náš kraj. Mnoho vojska procházelo naší obcí, protože jediná cesta od Olešnice do kraje vedla přes Bystré. Ve válce prusko - rakouské roku 1866, která se odehrávala z části i u Václavic, bylo z naší obce šest vojáků a všichni se vrátili.
V první světové válce 1914 - 1918 padlo 16 zdejších občanů, mezi nimi dva legionáři. V roce 1928 jim byl postaven TJ Sokol památník. V poslední světové válce nebyly v naší obci ztráty na životech, ale šest mladých lidí bylo totálně nasazeno na práci do Říše.
Bohuslav Čtvrtečka z dolů č. p.  53, byl zaměstnán v Dobrém a pracoval tam s majitelem tkalcovny v odbojové skupině Obrana národa. Tam ukrývali občas odbojového vedoucího pracovníka nadporučíka Albína Sládka z Hradce Králové, který od začátku války žil v ilegalitě. V době, kdy už byl vyzrazen a gestapo už vědělo o jeho pobytu, odvedl Bohouš Čtvrtečka nadp.  Sládka ke své matce na Doly, kde byl záhy dopaden a gestapem zastřelen. Vše se událo 25. 2. 1943. B. Čtvrtečka pak byl do konce války vězněn v koncentračních táborech v Německu.
Průchod nepřátelských vojsk v minulých stoletích býval vždy pro naši obec neštěstím. Přinášel drancování a požadování výpalného. Konec druhé světové války se stal i v naší obci velkou a radostnou událostí - příchodem Rudé armády. Tuto událost zaznamenal kronikář Jan Balcar v obecní kronice zápisem z roku 1945, str.  73 - 79.
„ Rudá armáda přichází 10. května.Čekáme nedočkavě. Konečně odpoledne přichází: první je mladý, asi 12 - 14 letý hezký vojáček na koni v čele oddílu jezdců. To je první Rus v Bystrém! Pak v intervalech další: motoristé, v autech, jezdci na koních jednotlivě i ve skupinách. Těm říkají lidé kozáci. Jsou to však jen obyčejní vojáci, ale jak dovedou jezdit! Zvláště jeden z nich vyvolal potlesk. Přihnal se na koni a na rozcestí u památníku se ptal na cestu. Jeho kůň měl pod sedlem rudou čabraku s pěticípou hvězdou, asi nějaká ordonance. Resp.  Zítko mu vše ochotně vysvětluje. Co se tak domlouvají, děvčata sehnala limonádu a podávají sklenici vojákovi. Ten ji zvedne a volá: „ Ať žije český národ! " To byl aplaus!
Bystré bylo po pravdě první českou vesnicí, kterou mnozí z těchto vojáků viděli, dosud procházeli územním německým nebo Sudetami. Viděli jsme na nich, že vřelé přijetí je překvapilo a to velice mile. Jed


* Kurzy * Last minute * Letenky * Kurzy akcie a burza * Reality a bydlení * Akcie * Rejstřík * Hotel Prague *