|
Krátce z historie obce
Obec se původně jmenovala Zákraví a rozkládala se v místech, kde dosud stojí kaple, zřízená v roce 1893 z kamenného spodku zvonice, která byla průchodní a stála před dřevěným kostelíkem sv. Bartoloměje, kolem kterého se rozprostíral hřbitov.
Kdy byla osada založena nevíme, ale jistě už hned na začátku kolonizace zdejšího podhůří a byla postavena na staré zemské stezce, jak se tenkrát osady stavěly.
Jelikož se v této době především pastevničilo, vyhledávali kolonizátoři místa k osídlení také podél potůčků a hledali pastviny. Historik uvádí, že osadu pojmenovali Zákraví, protože se tam páslo větší množství krav, nebo po sousedním území,které se jmenovalo Kraví po chovu krav. Ze začátku se osada jmenovala Krawary. V létech 1344 - 1350, kdy se prováděl soupis far, je zapsána i fara Zákraví. Předpokládáme, že Zákraví s kostelem existovalo o nějakou dobu dříve, než došlo k tomuto soupisu.
Při soupisu vesnic na panství frymburském v roce 1363 je také zapsáno Zákraví, ale při prodeji panství Trčkům roku 1537 je už jmenováno jenom Bystré. Ve Sborníku českých měst a vesnic z dob husitských se uvádí, že „ V Zákraví kostel jest, při něm 14 stavení a 76 lidí. " Fara byla asi chudá, protože se faráři (plebáni) často střídali.
V době husitské tam byla správa protestantská a dle dokladů se tam v roce 1598 a 1618 konaly bohoslužby s večeří Páně podobojí. Po zániku osady se tam říkalo na Kostelišti. V létech 1653, 1691 a 1703 tam zase sloužili jezuité a zapisovali účast „ věřících " na zpovědích. Bylo to v době násilné protireformace.
U kostela stála mimo fary také škola. Na dobřanské faře se zachovala knížka ohlášek, v níž je lístek, na kterém je podepsán „ Matěj Hendrich Jaroměřský, toho času kantor na Dobřanech a na Kostelišti-roku 1672. " Dle farní kroniky dobrušské kostelík na Kostelišti „ sšel " v létech 1710, jen kamenný spodek zvonice zůstal.
První písemný doklad o nynější obci Bystré známe z díla Ant. Profouse „ Místní jména v Čechách " , kde je záznam, že Bystré vlastnil až do své smrti roku 1475 Ivan ze Žampachu. Dalším majitelem byl Hanuš z Trutnova.
Dohady, proč se obec jmenuje Bystré, se různí. Někteří historici soudí, že podle říčky Bystřiny, dle dochované tradice prý podle jména poustevníka, který zde v době založení obce žil. V 16. století se uvádí i tady poplužní dvůr, který podle tradice byl v místech dnešního čísla 1 . (Hartmanova chalupa)
Obec patřila až do roku 1789 s Janovem, Tisem a Polomy pod rychtu sněženskou. Tehdy bylo na celé rychtě jen 285 obyvatel v 64 rodinách. Od tohoto roku byla zřízena rychta v Bystrém a do roku 1850, kdy byly první volby, byli tady tři rychtáři - bývalí konšelé. Prvním rychtářem byl Jan Marek z č. 20, druhým Josef Hartman, který byl rychtářem přes 40 roků a třetím Jan Novotný č. 15.
Kostel sv. Bartoloměje
Stavěl se brzy po zániku kostela na Kostelišti a to v letech 1716 - 1720. V roce 1750 se školou a 10 staveními vyhořel a byl znovu zrestaurován. I později byl několikrát opravován. V letech 1969 - 1972 se prováděla velká oprava jak zvenčí tak i uvnitř. Byly odkryty původní malby a z devastovaného kostela ve Vrchní Orlici u Rokytnice byl přivezen barokní oltář. Roku 1998 byla provedena generální oprava fasády kostela. Kostel je státní kulturní památkou.
|
|
