dy, ale víc toho bylo popleteného. Kluci o schůzce jako vždy blbli a ke všemu měli pitomé připomínky. Na konec jsme si řekli, kdy a kde se sejdeme příště a co budeme dělat.

Sešli jsme se jako jindy v pátek o půl páté s Milošovým zpožděním. Jinak přišli všichni, až na Ilonu, která byla na svatbách. Nejdříve jsme hráli různé hry a poslouchali písničky z magiče. Asi u půl šesté přišla paní Netíková a přinesla nám básničky. Začala nás zkoušet. Nejprve holky a pak kluky. Holkám to šlo, ale kluci, ani o tom nechci psát. Byl tam také Zdeněk. Když holky nacvičovali, tak kluky zkoušel z kvizu. A obráceně. Kluci moc kecali a blbli až se vedoucí rozzlobila a řekla jim, ať už jdou pryč. My holky jsme si řekly co a jak bude příště a rozešli jsme se. Schůzka skončila prachbídně.

Sešli jsme se v pátek o půl páté v jídelně. Byly tam jen holky, Joska Netík a samozřejmě paní Povolná. Ležel před ní sešit a nás zajímalo, na co je. Brzy jsme se to dozvěděli. Vedoucí chodila od jednoho k druhému, brala nám míru nejdříve na čepici a potom na kalhoty a košile. Čísla psala do sešitu. Po této proceduře jsme dostali mírné kázání, které se týkalo hlavně našich neposluchů a jejich chování, ale nám neuškodilo. Jitka sebou měla dopis ze SSSR a ukázala nám ho. Za chvíli přišel Vašek a po něm Miloš. Vedoucí je také změřila a připomněla jim jejich chování. Joska Beků, Vlastík a Milan nepřišli. Zkoušeli jsme básničky. Ilona hrála na kytaru a kluci dnes vyjímečně nezlobili. Když se nám již nechtělo nacvičovat, uvázali jsme si kostku cukru na nitě a konec jsme do sebe soukali i s cukrem. Nejlépe to šlo Hance. Pořádně jsme se přitom nasmáli. Asi v šest hodin přišla paní Netíková. Dohodli jsme se, že Milan už mezi nás chodit nebude. Potom jsme opět zkoušeli. Po perném zkoušení jsme si řekli, že odejdeme. Nikomu se však nechtělo. Zůstali jsme. Chlapcům dávala paní Netíková vtipné hádanky. Dívky břinkaly na kytaru. Paní Povolná udělala na ukázku bleskovku. Byly na ni nakresleny myši a část půdy s nepořádkem. Cestou domů jsme ji připevnili na plot u fary. Rozcházeli jsme se ze zvědavostí na nové stejnokroje.

Dnešní schůzku jsme zahájili nacvičováním básniček. Po nich jsme si trochu osvěžili svoje znalosti. Na papíře byly otázky a na každou z nich tři odpovědi. Naším úkolem bylo zaškrtnout tu pravou. Ani dnes nechyběly hry. Rozdělili jsme se na dvě skupiny. Každý dostal jablko. Které družstvo je dřív snědlo, to vyhrálo. Bylo to dost legrační. Zvlášť u Vaška, který si nacpal pusu a pak se nám mohl udusit. Ke všemu ještě všechno kolem sebe poprskal. Další hra byla úplně jiná. Sedli jsme si kolem stolu. Někdo řekl slovo. Na to písmeno, na které slovo končilo další řekl opět slovo. Kdo neřekl do třech vteřin, dal fant, dostal ho, až když vykonal to, co mu bylo přikázáno. Zdenek nosil Ivu na zádech, štěkal na lustr. Miloš dělal Vaškovi zpověď. Ke konci přišel pan Netík a učil nás otázky na kviz. Asi o půl sedmé jsme šli domů.

Sešli jsme se jako jindy o půl páté v jídelně. Dnes topila Iva s Ilonou. Přišli všichni kromě Beka. Nejdříve nás naše vedoucí seznámila s programem naší schůzky. Prvně jsme si zopakovali program, se kterým budeme vystupovat na členské schůzi. Šel nám docela dobře. Potom jsme hráli různé hry. První byla poučná. Byli jsme rozděleni na dvě družstva. V prvním byli chlapci, ve druhém dívky. Vedoucí nám dávala otázky. My jsme na ně odpovídali. Družstvo protivníků udělilo druhému družstvu body. Stav skončil nerozhodně. O půl šesté měl přijít Jirka Andrš, ale nepřišel, asi neměl čas. A tak jsme hráli mrkanou. Je to pěkná hra. Moc jsme se při ní nasmáli. Asi o půl sedmé jsme se rozešli, každý s bolestmi od smíchu.

Jedeme bruslit

Jelikož letošní zima snad ani zimou není, rozhodli jsme se, že si alespoň pojedeme zabruslit. Sešli jsme se ve 13 hodin u Tatry. Byli jsme všichni mimo Ilony, která byla nemocná. Jeli jsme do Nového Města na zimní stadion. Hanka měla nové brusle a několikrát nám předvedla piruetu s kouzelným dopadem. Tím nám dokázala zemskou přitažlivost. Hráli jsme také na honěnou. V 16 hodin jsme si to už pálili směrem na Bystré.

Schůzky

Sešli jsme se o půl páté v jídelně. Dnes nás byly jenom trosky. Ilona, Ivana, Hana, Pepík, Jitka a naše vedoucí. Topila Jitka a Hana. Moc se jim to nedařilo, párkrát jim to vyhaslo. Přišel se podívat i malý Jirka. Ohřívali jsme se u kamen celí zmrzlí a povídali jsme si. Pak přišel Pepík Netík a nadával, jaká je tu zima. Zkoušeli jsme básničky a hráli různé hry. Asi o půl sedmé jsme se vydali domů.

Dnes byla schůzka mimořádně ve středu v 17 hodin. Hned ze začátku se paní Povolná vytasila s písničkou. Dali jsme se do zpěvu. Chlapců jsme se nemuseli ostýchat, protože tu byli jen oba Pepíkové. Po zpěvu jsme si zkoušeli básničky. Nebylo to tak nejhorší. Hanka nám přinesla ukázat dopis ze SSSR. Prohlíželi jsme si ho, ale byli jsme vyrušeni. Se strašným rámusem se totiž otevřeli dveře a do nich se cpal Jirka Andrš, ale ne sám. Tlačil před sebou kárku naloženou hadicemi a jinými věcmi. On a vozík se zastavili u stolu. Začala minipřednáška o požárnických potřebách. Se zájmem jsme ho poslouchali a dělali si poznámky. Když jsme probrali otázky, sbalil si Jirka svých pět švestek a s hlukem nás opustil. S nadšením jsme začali hrát mrkanou. Je to naše oblíbená hra. Občas někdo přelétl přes židli a byl z toho jen smích. Asi v 19 hodin jsme se rozcházeli domů. Cestou jsme se dohodli, že dáme

* Kurzy * Last minute * Letenky * Kurzy akcie a burza * Reality a bydlení * Akcie * Rejstřík * Hotel Prague *