Členové kolektivu

Branný závod

Již týden před branným závodem jsme se scházeli u hasičárny a cvičili, cvičili, stříleli a učili se. Do našeho kolektivu přibyli tři noví členové: Irena Páblová, Iva Fléglová a Dušan Hrudík. Holky se zapojily do branného závodu. O půl osmé jsme se sešli u hasičárny. Nasedli jsme do Tatry a jeli do té „ oblíbené " vesnice Kounova. Byla tam strašná zima, a tak jsme byli zalezlí v autě. Šli jsme jako čtvrté. Po startu byla myšlenkovka. Irena dvakrát zavadila. Hod granátem nám dopadl lépe. Cestou jsme hledali terče. V orientaci jsme špatně odhadli vzdálenost. No ale to nic. Střelba také proběhla v klidu. Pepík si dělal srandu z rozhodčího a u signálů byla 0. Kuželky zrovna tak, ale náladu to nezkazilo. Ve dvanáct bylo slavnostní ukončení. Dosáhli jsme nejvyššího počtu bodů - 412. Pan Urban měl narážky na „ Požárník 1. stupně na stromě " atd. . Po ukončení jsme odjeli do Nového Města na oslavu 100 let založení PO. Moc se nám tam líbilo. Prohlédli jsme si požární zbrojnici a mnoho dalších zajímavostí. Ve 4 hodiny jsme jeli domů.

Beseda

Sešli jsme se všichni, protože měla přijít návštěva. U paní Povolné bylo rušno. Chystali jsme také pohoštění - obložené chlebíčky a čaj. S úderem čtvrté přišel náš host - voják ČSLA. Pohodlně jsme se usadili do křesel a on začal vyprávět. Vyprávěl nám, co slyšel o SNP, o průběhu bojů pod Dukelským průsmykem i o osvobozování Prahy. Potom se beseda přenesla na současnost. Nás hlavně zajímala moderní vojenská technika a výzbroj vojáků. Dověděli jsme se o nejnovějších typech tanků a minometů, o životě vojáků v kasárnách. To zajímalo hlavně budoucí vojáky, kluky. Víme, že život vojáků není snadný, na všech kasárnách funguje tuhý režim, kdo se neumí podřídit je potrestán. Vyprávěl nám´i o ničivých zbraních, hlavně atomových a o jejich zhoubných účincích na lidstvo. Mezi námi se rozvinula družná debata. Na závěr jsme hosta pohostili a poděkovali za jeho návštěvu.

Sběr

Sešli jsme se v pátek v 17 hodin. Hned ze začátku jsme začali mořit vedoucí, abychom jeli za čtrnáct dní do kina na film „ Můj brácha má príma bráchu " . Vedoucí nám ale řekla, že je konec s penězi. Chvíli jsme dumali, jak získat peníze. Padl návrh sbírat staré hadry a papíry. Tak Alena s Evou lítaly každý den po Bystrém s vozíky a žebraly sběr. Až jednoho dne jsme to už neměly kam dát. V pátek jsme tedy sběr naložili do Tatry a Jirka Andrš nás odvezl do Dobrušky do sběrny. Hana, Jitka, Alena a Eva sběr vyložily. Byli jsme hodně zvědaví, kolik za to dostaneme. Když nám Jirka ukázal potvrzenku, byli jsme šťastni. Nalezli jsme do Tatry a jeli jsme domů. Před bytovkou jsme trochu vydrbali Tatru a v 16 hodin se rozešli domů.

Výroční členská schůze

Už týden před tímto osudným dnem jsme se scházeli u paní Povolné a nacvičovali a nacvičovali. Tím dnem byla posvátná výroční členská schůze v Bystrém. Sešli jsme se už dopoledne v sále místního hostince. Zkusili jsme si kulturák už na jevišti. Potom jsme uchystali stůl na měsíce a šli domů. Úderem půl druhé hodiny začala Hana kulturák, potom následovalo jedno číslo za druhým. Lidem se to snad líbilo. Potom jsme odcházeli pro čokolády a pěkně jsme to zmatlali, že se lidi smáli až hrůza. Dostali jsme pohoštění a sedli si. Sledovali jsme průběh schůze. Na závěr se promítali filmy ze soutěží. To byl kámen úrazu. Někdo se tam ani nepoznal, jiný si říkal, jak strašně vypadá, druhý se smál, že pořád jedl atd. . V 18 hodin jsme se rozešli.

* Kurzy * Last minute * Letenky * Kurzy akcie a burza * Reality a bydlení * Akcie * Rejstřík * Hotel Prague *