Země dá spánek
                     Voda dá sílu vzdorovat slunci 
                      Slunce dá sílu odolat větru 
                        Vítr vlasy mé učeše
                      Železo mne poprvé zabije
                    Kámen dá jemnost labutích pírek 
                  Spojen jsem s ptáky skrze jejich život 
                      Člověk mne rukou pohladí
                      A pak mne ohni předhodí 
                      Oheň dá podobu mé tváři
                   Když pak železo mne podruhé zabije
                      Padám do hluboké studny
                     Zaplním ji - i když je bezedná 
                 A sílu svou vracím pak zemi Skrze člověka
               A pokud ne, stáří dá tvrdost kamene Kdo jsem?
                         (není nápověda)
                            chléb 

                        Pocházím ze země 
                       však přicházím z hvězd 
                         Jsem pláčem noci
                         Že musí odejít 
                         Pláče mnou den
                      Když nemůže s námi být
       (Když jednou nepřijdu, s večerem, s ránem, tisíce větších slz na zemi skane)
                            rosa 

                       Pod dvěma klenbami
                        Modrou a zelenou 
                        Zalévají mne zlatem
                       Z něhož mince nerazí se
                        Pak zemi poznám 
                        Já - v rudé či zlaté
                       A nesu sebou poznání 
                          moc či svár
                (Na čtyři lidské smysly působím kdo jsem?)
                            jablko 

                      Dlouhé řady dlouhých těl 
                       Se mnou zmírat's uviděl 
                        Zabila bych jich i víc
                      Bez Tebe však nejsem nic
                      (Zuby svými smrt rozsévám
                    Však nejsem zvíře, nejsem zbraň)
                             pila 

                    Doteky rtů příjemné, sladké znám
                    Však rty nemám, tak sám nelíbám
                    Doteky rukou, stisk i pohlazení
                Znám je - však necítím, a tak to pro mne není
           Jsem společníkem, jak se sluší Sic neživý, leč s křehkou duší
 (Nevolej mne, já nepřijdu Neuslyším slova tvá Přestože mi slouží ucho Tak mě trápí hluchota)
                            hrnek 

                    Jsem-li snem, to mi křídla dává
                    Jsem-li skutkem, to mne zabíjí 
                    Vyslovíš-li mne, stanu se prosbou
               Nevyslovíš-li mne, nemusím zůstat snem navždy
                  (Mám tisíc podob - pro každého jinou)
                            přání 

                        Mohu být sám oheň 
                        Mohu být sám mráz 
                         Mohu tě uspat 
                         Mohu tě zabít 
                         Mohu ti poručit
                     Mohu ti prozradit tajemství 
                       (Na vůli závisí má síla
                     Záleží jen kdo a kam se dívá)
                            pohled 

                    Jsem místo, kam odchází den spát
                    Když má sestra noc nabývá vlády
                     Noci jsem poddán a zavázán
                      Ale slunce mi dává život
                        (Mohu být zlo a smrt
                    Ale nabízím i odpočinek a úkryt)
                             stín