Vyprávění kmotry Tobišky (5.)
Tentokrát bych Vám chtěl přiblížit prostřednictvím kmotry Tobišky průběh v pořadí již třetího rádcáku v Srbsku u Hanky a Hároše.
V pátek třináctýho- tentokrát listopadu (což byl mimo jiné taky mezinárodní den boje proti depresi) v 15:31 jsme vyjeli směrem na Prahu. Stopařka, kterou jsme chtěli vzít v Liberci odmítla nastoupit do tak luxusního vozu se skvělými jízdními vlastnostmi, a proto jsme si museli vystačit s Bůčkem a Otradou( kteří stopařku dokonale nahradili). Barrandovský most jsme zdolali, tentokrát s benzínem a ne naftou v nádrži v 17:35, v Praze jsme ještě u silnice vykonali potřebu a před domem č.p 22 v malé obci zvané stejně jako jeden z Balkánských států jsme byli v 18:25. Tím jsme také stanovili nový rekord pro dvanáctsettrojku- 174 minut. Po krátkém ohřátí v domě vyběhli dvojice zjišťovat srbské zajímavosti a aktuality, ale ne s velkým úspěchem, neboť na většinu nesmyslných otázek zjistili odpověď.Večer následovala individuální příprava na druhý den
Ráno po budíčku( mne probudil Honzou vržený bochník chleba, který mne zasáhl přímo do čumáku*) a snídani se rozeběhla celodenní hra mezi 2 znepřátelenými kmeny. Tyto kmeny, vyšli ze 2 míst do lomu Altazar, kde na mě čekali náčelníci (Milouš a já). Zde kmeny rozdělali oheň a posilnili se před náročnou cestou, při které měli rozdělené skupinky obejít sedm zajímavých míst v okolí např. Karlštejn, Koda, Bubovické vodopády,... Při vzájemném střetu nepřátelských skupin občas došlo i k potyčkám. Po setmění jsme společně zhodnotili celou hru a pak souboj pokračoval menšími hrami venku i pod střechou. Večer jsme odpočívali a sbírali ztracené síly ve společnosti Bolka a jeho přátel v manéži, nebo poslechem hudby.
V neděli ráno jsme kromě uklízení a balení skládali pod vedením Hanky z papíru origami, což se některým zrovna moc nedařilo. Po obědě jsme se s hostiteli rozloučili a jeli se podívat na Ameriku, kde jsme udělali rodinné foto a odjeli do Vlčetína, kde jsme chtěli zjistit stav táborových věcí, ale místo toho musel Miloš vytahovat Páju, který se svým favoritem zapadl do podmáčeného pole. Do Liberce, kde jsme samozřejmě končili, jsme dojeli už za tmy.
Pozn. *- je to fakt skvělý, jestli budete mít někdo zájem, řekněte Honzovi a on Vám to s radostí udělá taky.
Ještě soutěžní otázka: Znáte nějaké podrobnosti o životě českého klasika jménem Šmíd?
Odpovědět můžete v průběhu příštích několika let. Na vítěze čeká zájezd do rodiště t
ohoto autora.