Vyprávění kmotry Tobišky (19.)

Vánoční svátky a s tím spojené oslavy už jsou dávno za námi a tak nastává ta pravá chvíle na jejich zhodnocení. Shodou okolností se mi loni naskytla šance zúčastnit se vánočních výprav 8., 23. a nakonec 21.oddílu. Dopředu vás chci upozornit, že na žádné akci jsem nestrávil více než 24 hodin, ale i tak si myslim, že jsem něco málo z vánočních tradic v těchto oddílech zaznamenal a to Vám teď přiblížim.

Začnu pěkně popořádku. Na základě pozvání od Sylvy jsme v sobotu 9.12 spolu s Ježkem odjeli do Ferdinandova, kde už od pátku osmička obývala objekt bývalé hospody, která zaujímá významné místo v životě nejvýznamnější české celebrity – Járy Cimrmana. V sobotu odpoledne jsme tedy dorazili na místo určení. Hned za dveřmi na chodbě na nás zíralo několik táců plných cukroví (1.poznatek - leželo tam takhle celej den, nikdo ho nehlídal a přesto tam vydrželo až do večera-Neuvěřitelné!!). Po vstupu do hlavní místnosti na nás dýchla pravá, nefalšovaná vánoční atmosféra. Vůně cukroví mísící se s vůní bramborového salátu se nám bez zábran tlačila do nosu. Všude okolo pobíhaly skautky, uklízely, vyráběly ozdoby, instalovaly ozdoby, k dokonalosti chyběly fakt už jen koledy(2.poznatek – holky všechno dělaly s obrovským nadšením, žádné odmlouvání –Neuvěřitelné!!). Čekání na sváteční večeři se zdálo nekonečné, ale dočkali jsme se. Po večeři se už jenom rozdávaly dárky, jedlo se cukroví, sušené ovoce, všude okolo byla spousta jídla, i na koledy došlo, no prostě fantastická, uvolněná atmosféra, která ostatně k Vánocum patří.

O týden později jsem odjel na další oslavu, tentokrát s 23.odd. na srub do Višňové. I když se, co do účasti, jednalo o akci rodinného typu, i zde vládla sqělá nálada. Hned na úvod jsem odstartovali s koledami, aby si mohl Gogo zatancovat se svou dcerkou, než odešla spát. Po dlouhém bloku koled i nekoled jsme si nadělili nějaké ty dárky a bavili se dál. Jako už tradičně na srubu jsme hráli spoustu společenských her, ale třeba i karty, takže jsme vlastně celý slavnostní večer a noc zasvětili zábavě.

A nakonec 21.12.2000 jsem navečer vyrazil do Liďáků na srub, kde se uskutečnily už potřetí Vánoce 21.odd. Celý večer probíhal podle klasického, osvědčeného scénáře. Po příchodu hry venku, po nich odchod ke stromečku, kde jsme jenom krátce zhodnotili uplynulý rok, zazpívali si skautskou hymnu a honem se odebrali do vyhřátého srubu. Zde se, ve společnosti teplého čaje a trochy cukroví, rozdávali dárky, zpívaly koledy, no prostě tahle část je stejná u všech oddílů. Nakonec jsme si zahráli ještě pár her a pak už jsem se odebrali na tramvaj a domů.

26.12.2000 se uskutečnil naposled v minulém desetiletí vánoční turnaj starších členů střediska. Poprvé účastníci vytvořili kompletní 4 týmy: RS-22, roveři-20, RS-23 a 21+2. Hvězdami týmu 21+2 byli Padák, Vlček, Lukáš, Bůček, Otrada, Jiřina a další, v týmu RS-23 nastoupili např. Ježek, Kecka, Drsňák, Šmudla a Pupik. V první disciplíně-basketu-obsadila 21+2 poslední místo, RS-23 byli třetí, ve volejbale si oba mančafty pořadí prohodili, no a ve fotbale RS-23 spolu s rovery z 20. vyhráli!!! A celkové pořadí:vyhráli s přehledem roveři z 20., druhý byli RS-22 těsně následováni RS-23 a zaslouženě poslední skončili 21+2. I přesto, že skončili v turnaji poslední, získali trofej pro nejslušněji a nejférověji hrající tým!! Holt je vidět, že v jednadvacítce sou ty nejsprávnější kluci.

Poznámka autora. Minule jsem zde otiskl básničku, kterou složil Prcek, když mu byly čtyři roky. Bohužel se v textu vyskytly chyby, proto ji zde znovu uveřejňuju už ve správném znění. Taky chci dodat, že mu s ní pomáhala jeho sestra sestra Myška, na kterou sem zapomněl. Tvrdíci, sorry.

Má bonbónek v pytlíčku