Po krátké pauze se Vám opět hlásí Vaše kmotra Tobiška. Tentokrát se dozvíte nějaké ty perličky z mikulášského večera na výpravě ve Strážišti.

Dlouho očekávaný mikulášský večer ve strážišti odstartovala oblíbená gulášovka. Po ní jsme se na dlouhou dobu ponořili do hry zvané Vrhcáby, která nás dostatečně zabavila do doby než jsme se dočkali večeře. Po večeři proběhlo další kolo soutěže rádců a dobrovolníků nazvané “Je to paráda, lehnout si na záda” a její název přesně vystihuje o co v ní šlo. Vítězem se mohl stát pouze ten, kdo vydrží nejdéle ležet na dvou židlích s tím, že jednu má pod hlavou a druhou pod chodidly. Kupodivu celkem dlouho (asi 2 minuty) vydržel Šmudla 2., ale po několika minutách už z rádců leželi pouze Prcek a Padáček. Toto nervydrásající finále sledovalo nabitý sál, po 20 minutách Padáček skončil a tak už se čekalo jeniom na Prckúv čas. Dotáhnul to až někam k úctyhodným 45 minutám, čímž potěšil zejména svůj fanklub. Za tento výkon si vysloužil razítko se židlemi a pěkný bolesti zad.

Potom už se vzduch v budově bývalé školky zaplnil toužebným očekáváním setkání s vousatým mužíkem a jeho kumpány. Jeden za druhým vyráželi nedočkaví skautíci po trase, kterou jim Mikuláš vyznačil svíčkami, až ke “štědrému háji”, kde má Mikuláš připraveny punčochy s nadílkou. Před lesíkem však už čekal Mikuláš i se svými dvěma čerty a s dobře živeným andílkem, který má hlásek jako konopásek. Každý musel Mikulášovi potvrdit, že v uplynulém roce nezlobil a přidat k tomu nějakou básničku nebo písničku. Za všechny bych snad uvedl básničku bratra Prcka, kterou sám složil, když mu byly 4 rok ( no ale věřte Prckovi…)

Mikuláš a čert si chodí,

zlobivé do pytle hodí

kdo mu řekne básničku,

má bonbónek v pytlíčku

Honzík Tvrdík (4 roky), pomáhala Janička Tvrdíková

Potom už si každý mohl vzít punčošku a rychle pelášit zpátky, aby si svoje sladkosti užil.