Na začátku července se pod Ortel sjeli zástupci čtyř rozhádaných řeckých měst (Chaironeia, Korint, Sparta, Oreos), která se už dlouhou dobu snažila vyřešit svůj spor o to, které z měst je nejlepší. Po celé tři týdny jim bohové zadávali úkoly, které města s větším, či menším úspěchem plnila. Za splněné úkoly získávali popis míst, na kterých Filoktétés ukryl útržky své mapy, která měla hrdiny dovést až k ukrytým Héraklovým šípům. Na závěrečném několikadenním putování jednotlivá města skládala útržky Filoktétovy mapy a s nalezeným šípem co nejrychleji stoupali až na Olymp za samotným Diem. Ten posléze všechny podle jejich rychlosti odměnil.

Město Oreos (Hadi) se těchto soutěží neúčastnilo, protože bylo bohy vybráno pro důležitější úkol-záchranu ohně pro lidstvo! Tento nelehký úkol se jim nakonec podařilo splnit, i díky přízní bohů, kterou si však v průběhu tábora museli získat.

Současně také probíhal závody mladších a starších eirenů, z nichž ti nejlepší vyrazili na vícedenní cestu v okolí tábora, na které je čekali nelehké a mnohdy velmi záludné úkoly.

Co se týče zdraví, přežili jsme tábor bez větší újmy. V počtu klíšťat byli nejlepší Pupajs, Drsoň a Médio; dohromady jsme jich nasbírali více než sto! Obzvláště veselo bylo když Stvola popíchaly vosy do jeho “beckhamovské” hlavy-snad to tolik nebolelo, viď Míro. Žaludeční a střevní problémy se nedostavily, především kvůli odborné přípravě pokrmů v podání Hanky-našeho sluníčka(jediného), proto i kapacita latríny zůstala nenaplněna. Snad jen ty fazole (po kterejch jsme se údajně mohli ve Skokovech utlouct) zůstaly nepochopeny…..

Jako správní Řeci jsme také týraly svá těla. Nejvýznamnější sportovní událostí byly bezesporu Olympijské hry. Osm náročných disciplín ( krátký a dlouhý běh, běh těžkooděnců, disk, oštěp, zápas, zvedání břemene a skok do dálky ) zdolali ve svých kategoriích nejlépe Sup (tou dobou ještě Vašek), Pééťáá a Prcek. Jednotlivá města spolu zápolila i v kopané a diskobale. Z obou turnajů vyšli vítězně Chaironeiané. Sehráli jsme mnoho přátelských fotbalových zápasů. Mladší i starší výběr sousedního skautského tábora jsme přesvědčivě porazili. Především díky výtečné podpoře našich fanynek(Sluníčko+8.) jsme s Lindavou drželi krok ve všech zápasech a o výsledcích většinou rozhodly individuální chyby na jedné či druhé straně. Při závodě v orientačním běhu se nikdo neztratil až na Kuře, který doběhlo s asi dvouhodinovym zpožděním. Holt některý věci prostě nepochopíš…

Stříhání o ešusy si získalo zpočátku velké množství příznivců (asi 15), mnozí však postupem času odpadli, za což bych je chtěl napomenout-takhle to přece nejde dál(více na jiném místě).

Samozřejmě jsme se věnovali i umění. Šest divadelních kusů, které nastudovalo šest hereckých společností rozdílného věku okouzlovalo po dva večery do posledního místa napráskaný amfiteátr. Herci, kteří vystupovali v nádherných maskách ze sebe na jevišti vydali vše, za což se jim obecenstvo odvděčilo dlouhotrvajícím potleskem. Co se týče hudby ani zde jsme nezůstali pozadu. Mnoho muzikantů a muzikantek se vystřídalo na několika OPEN AIR zpívačkách, na kterých letos letěli hlavně Holky z naší školky, Mašinka, V jednym dumku a další vypalovačky. A nezapomněli jsme ani na módu. Každý z chlapců si sám ušil řecký chitón, v kterém absolvoval SOUTĚŽ KRÁSY. Porotu tvořilo třicet odbornic, které (si) zvolili za vítěze (A)tomíka.

Sekeru práce jsme letos konečně uhlídali, takže jediné noční konflikty, do kterých jsme se dostali byli s indijánkami z osmičky. Na ukradenou bránu pohotově zareagovali už po čtrnácti dnech. Odvážně se přiblížili k našemu ležení, kde zanechali oštěp se zprávou plnou hanebných útoků na naše kněží. Naštěstí se nám těsně před koncem tábora podařilo vztahy s radou starších urovnat.

zpátky na úvodní stránku