Tak už je to celý, i první část byla pozměněna a upřesněna, takže si to radši přečtěte eště jednou celý, aby Vám něco neuteklo!!

Pokud jste našli nějaký nepřesnosti, který se do textu vloudili dejte mi o nich vědět! Rád to opravim.

SILVESTR 2000 v Hanychově (POZOR!!! Toto není Silvestr na Nově!!!)

Začnu pěkně popořadě od začátku. To takhle 5. října 2000 okolo 21.hodiny sedíme u Kozy v Oldřichovským sedle v sestavě Ježek, Pupík a Šmudla, když v tom Ježek nadhazuje téma Silvestr a s tím spojené oslavy. Jen tak mimochodem nám popisuje svoji vizi, kdy nezbytně nutnou hudební produkci svěříme počítači a budeme si jenom užívat. Je to sice pěkný, s Pupikem mu to schvalujeme, ale nigdo z nás tomu moc nevěří. No aspoň, že sme se dohodli, že budem na Silvestra něco dělat, ale gde to bude a gdo tam bude je stále ve hvězdách. Potom jsme se odebrali na Farskou louku, kde jsme druhý den pomáhali se Stříbrnou sekerou a nechávali tento nápad uležet ve svých kebulích.

Hned následující týden se rozpoutala e-mailová vichřice mezi mnou a Ježkem, v které jsme tuto akci začali probírat. Rozhodli jsme se to pojmout jako oslavu pořádanou pro členy Stopy, kteří spatřili světlo světa v první polovině osmdesátých let. Samozřejmě i výjimky byly tolerovány (Ježek).V našem organizačním výboru jsme si spravedlivě rozdělili funkce:

Ježek-technické zabezpečení všeho druhu

Šmudla-styk s veřejností, informační služba, propagace

Pomalu jsme začali vytvářet song list pro tuto akci, chtěli jsme aby byla k dispozici jakákoli písnička, kterou bude kdokoli chtít. Nakonec to teda dopadlo tak, že k tomu abychom všechno stihli přehrát bysme potřebovali ne jeden večer, ale asi tak 3 dny.

Největší trápení nám však způsobovalo místo konání. Nakonec se díky 2.oddílu ( patří mu za to velké poděkování) naskytla šance uspořádat to v Hanychově. To jsme se dověděli někdy v listopadu. Okamžitě jsme oslovili zástupce z jednotlivých oddílů a pozvali je na tuto velkolepou oslavu. Mnoho dopisů prosvištělo po síti, než se začala formovat jakás takás sestava.

No ale na začátku prosince už jsme měli zhruba 10-15 členný jádro účastníků, ke kterýmu se sice už skoro nikdo nepřidal, ale to je ostatně jejich problém.

Tak, teď už přeskočím do 27.prosince kdy jsme s Ježkem vyrazili okouknout místo konání, zkontrolovat funkčnost inženýrských sítí a architektonicky vyřešit uspořádáni tohoto prostoru

No a 31.12.2000 jsme ve 13 hodin vyrazili k cíli. Po cestě jsme postupně přibírali jednotlivé komponenty pro tuto akci nezbytně nutné. Kolem 14.hodiny jsme dorazili do Hanychova, hned po nás dorazili kluci z Dvojky. Všechno jsme zapojili a čekali na 16 hodinu, kdy byl oficiální začátek. Tou dobou už přišli i starší rádci z 21, no a abychom si zkrátili čekání na 3 odvážné účastnice něžného pohlaví, šli jsme si zahrát ven fotbálek. Kholem 17 hodiny už jsme byly fakt všichni (teda bylo nás ještě víc, ale Hanka(sluníčko) záhy odjela.

Tak a teď už opravdu k samotné akci

Jak už jsem jednou říkal někdy kolem 17.hodiny už jsme byly všichni a mohli jsme naplno začít. Po nezbytném přivítání od DJ‘s Setona a Svojsíka se konečně naplno rozjel gejzír hudby v podání všech interpretů a skupin, které mezi námi našli své příznivce. Již po několika minutách se první odvážlivci (nebo spíš opilci) zvedli ze židlí a začali doprovázet líbezné tóny linoucí se z velkých reprobeden neméně líbeznými tanečními kreacemi. Nápoje všeho druhu (dokonce i alkoholické) tekly proudem a jídla bylo také dostatek. Stoly se opravdu prohýbaly pod množstvím nádherných chlebíčků, jednohubek a jiných pochutin, které k takovéto akci nezbytně patří. Nejen hodné maminky, ale mnohdy i my sami jsme museli doma s jejich přípravou vypomáhat

I z pohledu na jednotlivé účastníky bylo poznat, co že se děje. Hlavy pokryly silvestrovské čepičky, tykadýlka a jiné serepetičky. Za zmínku stojí i nové účesy, které zdobily naše chytré hlavy ( např. rafinovaně-extravagantní účes, který zvolila Píďa). S přibývajícím časem samozřejmě stoupalo i napětí z očekávání nového desetiletí. Tuto atmosféru na chvíli oživil hudební kvíz DJ Svojsíka, v kterém se ukázalo, kdo kouká od rána do večera na televizi a kdo naopak pilně studuje a nebo chodí furt pařit. Zaslouženým vítězem se stal student elitního libereckého gymnázia Prcek.

Zhruba od této chvíle taky zavládlo mobilní šílenství, z kterého pro všechny tři operátory plynuly nemalé zisky. Každou chvíli někdo trápil tyto malé, deset centimetrů dlouhé (teda jak u koho), přístroje dle hesla Nevaž se, odvaž se. Přátelé-pokrok je sice neodvratnej, ale nesmíme to zas tak přehánět

Teď jsem si na něco vzpomněl(!) Vopravdu nevim jestli to chronologicky patří do těchhle míst, ale v jednu chvíli se mezi námi rozpoutala bitva ve středověkém stylu v jedné z okolních kluboven.( Zasvěcení pochopí, ostatní ať se zeptají zasvěcených

Čím více se blížila půlnoc, tím větší šlágry začaly zaznívat. Každý se snažil prosadit právě tu svou oblíbenou písničku, která ho přivede do nového roku. Tato situace se po desáté hodině stala kritickou. Dav nelegálních, neautorizovaných osob se nahrnul k počítači a začal naprosto chaoticky nahrazovat již jednou vybrané písničky. Autorita obou DJ‘s byla tatam(jestli se teda vo nějaký autoritě vůbec dá hovořit). Ve 23.55 už se naštěstí všichni rozeběhli shánět šampus a rachejtle a tak jsem si splnil svoje malý, tajný přání zahrát jako poslední písničku toho minulýho roku Anthem for the Year 2000 (jak stylové, že) od Silverchaira. No a ve chvíli, kdy se nám na mobilních telefonech objevilo 01.01.01 00:00 už jsem ťukali a ťukali a ťukali no a hned potom připíjeli. Po tomto půlnočním osvěžení jsme vyběhli ven, kde jsme sledovali nádhernou záři světel nad Libercem. Někteří z nás k ní taky přispěli svými barevnými světýlky. Bylo sice hezký sledovat jak to lítá a bliká, ale dyž to potom přestalo lítat do vzduchu a začalo to lítat vokolo nás a eště ke všemu to začalo bouchat, tak jsem se radši odebral do chodby našeho silvestrovského útulku. Jo vlastně sem k tomu měl ještě jeden důvod-rozdováděné přítomné slečny po mě házeli koulema, a ani jim nevadilo, že mám na sobě jenom triko a šortky ( nevěřili byste jak to studí!). Jo takže na tý chodbě sme čekali ( vono nás tam teda bylo víc, který už to venku omrzelo) dobrejch dvacet minut, než to ty venku přejde. Naštěstí jsme si čekání zkrátili zajímavou debatou o tom, jak už jsme starý a jak pořád stárnem dál. No a pak se ty zvenku vrátili a pokračovali jsme. DJ Svojsík nám připravil uvítací novoroční track list a mohli jsme slavit vesele dál.

Čas však nemilosrdně ubíhal, a tak není divu, že co chvíli někdo „odpadl„. Ježek hajal na bednách, Pupik na chodbě na lavičce, Prcek na bednách na druhý straně, Zuzka přímo na židli, Klíště neznámo kde. No prostě už bylo jasný, že párty spěje do finále. Někdy okolo čtvrtý hodiny nás naprosto překvapivě a zcela náhle opustilo téměř 67 % (!)účastnic. Někteří jiní už se rozhodli spánek nejenom předstírat, ale dokonce i realizovat, a tak došlo na posledních pár fláků DJ Setona a kolem 16,30 ráno (tzn. v půl pátý) místnost ztichla. Teda von tehle okamžik není zas tak zlomovej, protože jestli si dobře vzpomínám tak jsme se rozhodli skončit jenom já, Prcek a Dvojkaři, ostatní ještě hráli nějakou stupidní hru ( stupidní proto, že nevim jak se hraje), no ale píšu to já, takže pro mě to vlastně zlomovej moment byl. Jako ukolýbavku jsme si pustili ztlumenou Mňágu a zkusili usnout.

Jenže jestli se to, co následovalo dalo nazvat spanim. Nějaký neautorizovaný osoby (21.odd.) zasáhli do legálního proudu muziky v podání valmezáků a až do rána točili furt do kola písničku vo nějaký divný Kláře, na kterou ňákej chlápek kouká už několik dní a přitom je solidní a stačí už jen málo a budou se dokonce brát a další podobný hity. Takže jsem se mnohokrát v noci probral a slyšel to rozkošný nánanananananananananaaááá.

Jo, pak si taky vzpomínám, že vždycky dyž sem se probral viděl jsem Pupika, jak sedí v Loudovym křesle a pokaždý tvrdil, že se mu spí skvěle a že tam vydrží celou noc, no a ráno když sem se už definitivně probudil, tak ležel na bednách a vůbec nebvl v křesle. To je jenom důkaz, že vůbec neumí dodržet slovo.

Další zajímavou kapitolou je Ondatra (Otrada). Tenhle mladej borec strávil celou noc u počítače a nevěřili byste co tam dělal. Von normálně hrál miny (pro neznalé – velice náročná hra ze základní nabídky Woken). No a celkem zdařile mu v tom sekundoval Padák. No takhle nějak bych teda chtěl strávit novoroční ráno.

Už je to pěkně dlouhý a začíná to bejt nudný, co? Tak rychle přeskočím do osmé hodiny ranní, kdy jsem se tedy úspěšně navrátil mezi živé, tzn. bdící. Sice skoro všichni spali, ale Ježek a Myška už se nějak vrtěli, Krkavec taky, Otrada s Padákem pařili miny a Ervín už nervozně běhal po místnosti. Takže jsme rychle svlažili své vysušené dutiny ústní a stanovili tento okamžik budíčkem. DJ Svojsík namíchal bigbeatově-sentimentální hudební mix a doufali, že se i ostatní proberou. No zkrátim to, trvalo to ještě aspoň půl hoďky, ale kolem devátý už jsme zase byli na svých a počali uklízet atd. Tento proces nám moc času nezabral a za chvíli už jsme se skleslými hlavami stáli v uklizené místnosti. No a přesně podle refrénu uplně poslední písničky s názvem Don‘t worry, be happy( pro ty co neuměj anglicky- znamená to něco v tom smyslu jako Nic neřeš, buď v pohodě) jsme se odebrali domů pořádně si odpočinout.

Tak a na závěr jenom kraťoučký zhodnocení. Pozitivní momenty zmiňovat nebudu, vo těch ví, každej, kdo tam byl, svý. A ty negativní:

Moc hlasitá hudba – znemožnila konverzaci

Neustálé zasahování nekompetentních osob do pouštění hudbyNevyvážená struktura hudby

Hladina alkoholu v krvi účastníků

........

Jestlis to dočetl/a až sem tak ti děkuju za projevený zájem.

Věz, že si musel/a přečíst 1611 slov, prokousat se přes 8162 písmen proloženejch 1598 mezerama. K tomuto úctyhodnému výkonu Ti gratuluju a doufám, že času stráveného pozorným čtením nelituješ, ale jestli lituješ, tak mi napiš a můžem se dohodnout jak ti to nahradim(no, možná…)

Šmudla alias Dunga alias DJ Seton

A co bylo dál....