ISTRIE - LANTERNA
MÍSTOPIS
Istrijský poloostrov tvoří trojúhelník, jehož špička míří přesně k jihu. Mezi mysem Savudrija na severozápadě a mysem Kamenjak na jihu Istrijského poloostrova se nachází jedna z nejkrásnějších částí jaderského pobřeží; najdeme zde malebné zátoky, které jsou většinou alespoň zčásti zalesněné, uměle upravované betonové pláže se střídají s oblázkovými a štěrkovými a v řadě starobylých městeček si můžeme prohlédnout množství historických památek z nejrůznějších dob. Spojnice mezi Rijekou a Trieste je dlouhá pouhých 50 km, zatímco pobřeží od mysu Savudria na severozápadě, přes jižní špičku u Puly až do Opatije na severovýchodě měří téměř 500 km.
Západní pobřeží Istrijského poloostrova je turisty nejvíce navštěvovanou částí chorvatského pobřeží. Od druhé světové války zde vyrostlo velké množství hotelových komplexů a celková ubytovací kapacita oblasti překračuje čtvrt milionu lůžek. Letoviska mají většinou vlastní obchodní síť a disponují nejrůznějšími kulturními a sportovními zařízeními a pestrou nabídkou služeb. Navzájem jsou spojena autobusovými linkami, k výletům podél pobřeží a na přilehlé ostrovy je možné využít trajektů a taxičlunů, vyplouvajících z každého většího přístavu.
Východoistrijské pobřeží, někdy též nazývané Kvarnerská riviéra, se rozkládá od mysu Kamenjak na jihu poloostrova k městu Opatija, které leží v blízkosti závěru Rijeckého zálivu. Jižní část pobřeží je převážně neobydlena, zatímco severní část má dlouhou turistickou tradici; od konce 19. stol., kdy byla postavena železnice do Rijeky, vyrostla zdejší městečka Opatija, Lovran, Mošćenička Draga a Rabac v rozsáhlá letoviska s kompletním turistickým zázemím. Úzký a zalesněný pruh pobřeží sevřený mezi mořem a horským masivem Učka býval tradičně cílem evropské aristokracie, po níž zde zbyly honosné vily a paláce dnes upravené v moderní hotely.
a pahorkatina. V severovýchodní části se tyčí mohutný horský hřeben Ćićarija, jehož nejvyšším bodem (a zároveň i Istrie) je hora Vojak v pohoří Učka měřící 1.396 m.n.m. (vrchol rozhledny má výšku 1.401 m.n.m.). Vyprahlé málo obydlené vnitrozemí poloostrova se příliš nehodí k rekreačním pobytům, nedostává se mu základní vybavení pro turistický ruch, nicméně nabízí mnoho zajímavých cílů pro jednodenní výlety ze západního i východního pobřeží. Opevněná městečka a obce byla většinou stavěna na vyvýšených místech, která vyčnívají nad okolní krajinu a působí tak velmi malebným dojmem. Řídké osídlení a nevhodné podmínky pro komerční využití zajistily jejich nedotčenost a uchovaly jejich středověký ráz umocněný přítomností řady jedinečných historických památek.
Jaderské moře má obrovský význam pro obyvatele Chorvatska, protože je zdrojem obživy velké části obyvatelstva žijícího na ostrovech či na pobřeží. V historii země moře také hrálo významnou úlohu jako ideální prostředí pro rozvíjení obchodu s okolními národy, nicméně často bylo i zdrojem bídy a neštěstí - to když se po něm připlavili návštěvníci, kteří si podmaňovali původní obyvatele. I dnes má Jaderské moře pro Chorvaty velký význam, neboť je hlavním zdrojem prostředků plynoucích z turistiky. Jeho voda obsahuje velké procento soli, což je příčinou jeho vysoké průzračnosti a léčebných účinků; chorvatské pobřeží je proto s oblibou vyhledáváno návštěvníky z celé Evropy.
Milovníci historických památek si přijdou na své, vždyť pobřeží Chorvatska bylo v minulosti obydleno rozmanitými kulturami, po kterých zde zbylo mnoho architektonických skvostů v podobě hradů, zámků, kostelů, obytných budov apod. Jejich autory byli věšinou umělci a stavitelé, pocházející přímo z oblasti chorvatského pobřeží, často byli rovněž zváni stavitelé z Apeninského poloostrova. Ti všichni zde pak vytvářeli svá umělecká díla, ať již ve službách Římanů nebo Benátčanů, či přímo jako občané chorvatského království a Dubrovnické republiky.
Milovníci přírody mohou v Chorvatsku navštívit 7 národních parků, z toho na Istrii: souostroví Brijuny u západního pobřeží Istrijského poloostrova, vnitrozemský bohatě zalesněný Risnjak nedaleko Rijeky. Kromě národních parků se v Chorvatsku nachází řada chráněných území zřízených zpravidla pro ochranu lokalit se vzácnými rostlinnými druhy, např. Motovunský les ve vnitrozemí Istrijského poloostrova. Řada dalších krásných a romantických míst není státem chráněna, přesto však určitě stojí za návštěvu; za všechny je možné zmínit Limský záliv na západním pobřeží Istrijského poloostrova, vysoko ležící průsmyk Vratnik nedaleko města Senj apod.
V Chorvatsku roste přes 4000 druhů rostlin, z toho téměr 1000 endemických druhů, tedy druhů které se nevyskytují nikde jinde na světě! Původní porost Istrie tvořily lesy stálezelených stromů, především dubů cesmínovitých, které se v dnešní době vyskytují velice vzácně. Dnes zde převládá macchie, stálezelený porost, kde voní šalvěj, rozmarýn a tymián. Dále se zde vyskytují borovice hvězdovitá, borovice halabská a vzácněji pinie. Najdeme zde samozřejmě i různé druhy oleandrů, juku, agáve, cypřiše, myrtu, lány levandule, na pobřežních promenádách i palmy. Zmínka však musí být i o olivovnících, fíkovnících, moruši, jedlém kaštanu a nekonečných vinohradech.
V jaderském moři žije přes 400 druhů ryb a mnoho druhů hlavonožců a dalších vodních živočichů, při jízdě lodí či trajektem můžeme někdy spatřit hejno dovádějících delfínů. Z ohrožených ptačích druhů se zde vyskytuje orel skalní, sokol stěhovavý, sup bělohlavý, orel jestřábí, orlík krátkoprstý, výr velký, puštík bělavý apod.
Nejvzácnější živočišné a rostlinné druhy jsou koncentrovány v sedmi národních parcích: v těsné blízkosti Istrijského poloostrova se nachází ostrovní národní park Brijuny, jehož částí je i zoologická zahrada s exotickými zvířaty , na řece Krka byl vyhlášen stejnojmenný národní park s krásnými jezery a vodopády a nedaleko Rijeky se rozkládá horský park Risnjak, který svůj název získal podle hojného výskytu rysa.
Přestože jsou na Chorvatském pobřeží místa, která jsou navštěvována celoročně, nejlepší období pro návštěvu je od dubna do října. Na jaře je zde více dešťových srážek a teplota vody bývá nižší, zato však rozkvétá většina zdejší vegetace a středomořská příroda tak nabízí svou nejkrásnější tvář. V letních měsících teplota vzduchu vystupuje až ke 40 0C a teplota vody se pohybuje okolo 25 0C. V září a říjnu, kdy zemi opouští většina návštěvníků, je počasí většinou ještě dosti stálé a moře teplé. V jednotlivých oblastech Chorvatska mají na počasí vliv větry, které se často a rychle mění a ovlivňují život místních obyvatel i návštěvníků. Mezi méně příjemné větry se řadí nevypočitatelná bóra, chladný vítr vanoucí od pevniny, který zpravidla vypukne znenadání, ale po několika hodinách bez varování také zpravidla skončí. Nepříjemným větrem je rovněž jugo neboli scirocco, horký jižní vítr vanoucí od Afriky, který je často provázen velkou oblačností a většinou trvá několik dní. Naopak příjemným větrem je mistrál vanoucí ze severozápadu, který většinou přináší krásné počasí. Vítaný bývá i nevera, silný západní vítr provázený letními bouřkami, který však často přináší tolik očekávané ochlazení.