Fotografie a popis naší cesty po pobřeží v Chorvatsku - alias Dovolená 2002

 

Minulý rok jsem to odflákl a nezanechal žádný popis naší cesty, tento rok jsem se proto rozhodl udělat menší reportáž, jednak abych to nemusel každému říkat 20x a navíc, za rok bych to stejně zapomněl. Klikněte zde, kde je umístěna mapka naší trasy.

 

Hententamutévodytojsemjá,fotilamoježena

Takže jak to vlastně začalo ? Já a moje žena jsme již minulý rok (2001) spolu podnikli výlet, nebo spíše čundr autem do Chorvatska. Chorvatsko máme oba rádi a potřebujeme moře, jako asi každý suchozemec. Minulý rok jsme objeli celý Istrijský poloostrov, ale nic jsem si nepsal a proto nevznikl žádný pokec. Proto jsem si řekl, že i tento rok by se mělo něco udělat. Formu "čundr autem" jsme zvolili záměrně, protože oba nemáme rádi hromadné zájezdy, kdy vás autobus někde vyplivne a vy se válíte 10 dnů u moře na jednom místě, chtěli jsme poznávat nová místa a proto: "Ať si kdo chce, co chce říká, ať si máma třeba slzy utírá ...". Rozhodnutí padlo někdy v červenci - pojedeme - a opět ve dvou. Asi nebudu popisovat běžné hromadné nákupy, které se dělají : min. 20 piv všech značek v plechu, boty do vody, šnorchl do vody a brýle, boty do vody, opalovací krém - raději faktor 100 atp...

DEN 1. pondělí 29.7.2002 (najeto 390 km)- Výjezd byl naplánován na pondělí po obědě. Kolem 13:00 jsme tedy s plným Civicem vyrazili vstříc odpočinku a pohodě na Bratislavu, kde byla naše první zastávka. Auto bylo napěchováno autoledničkou, stanem, spacáky, nafukovačkami (stejně jsme ani jednou nepoužili :-). Žena měla letní šaty, hromadu triček, kalhoty, 10 bot. Já jsem byl trochu skromnější - dvě trika, sandály, slipy a kartáček na zuby. Byl jsem terčem posměchu, jak se budu drkotat zimou a pokud si budu chtít půjčit svetr, pak mám prý smůlu, protože se do něj stejně nevlezu. No, ale zpátky k cestě.

Kolem 16:00 jsme byli v Blavě, kde má Lenka ze studií spolužačku z kruhu Evu. Tak jsem si prošli centrum (já tam nebyl 10 let !). Holky si pak sedly na černé pivo (Gambrinus v Bratislavě, chápete to ?). Já jsem zabrousil na "stůl naruby", prošel jsem si park, prošel kolem Dunaje. Aktuální hladina byla tehdy kolem 350 cm, dle vodočtu se zapisovačem. Vracaje sa dom,zpátky na pěší zónu (je tam velvyslanectví USA), asi po třech hodinách s očekáváním, dvou mírně přiopilých dam, podivně mávajících rukama, jsem zjistil, že vypily slovy DVĚ malá piva .... S ulehčením (ušetřím tvrdou korunu) jsem si koupil slovenskou tlač - Národná obroda na cestu. Pak jseme ještě seděli a kybicovali do 22:00. Odvezli jsme Evu domů, prohlédli si její byteček a ukázala nám cestu na Rajku, hraniční přechod do Hungarů. V Tescu jsem koupili ještě BUTY DO VUDY, které jsme ve Zlíně nesehnali (Lenka má nějakou malou nožku) a jeli. Přes Maďarsko jsme jeli od 23:30 - cca. 02:30. Cesta Mosonmagyaróvár, Csorna, Kórmend, Rédics klidná. Byla tma a cestou jsem míjel jedno české auto za druhým, většinou Moraváci, protože přes Blavu je to blíž. Maďarsko se dá přehučet opravdu rychle i když místní policie je prý "drsná". Jel jsem v poklidu nanejvýš 140. Lenka to vedle mne prospala a vzbudila se až v Rédicsu, na hranicích se Slovinskem. Tam jsme pojedli v autě a prohodili se, fakt se mi už křížily oči a to jsem se dopoval v autě Erektusem (jako v plechovce... )))

DEN2.  úterý30.7.2002 (najeto 410 km, 03:00) - Cesta přes Slovinsko je masox. Ani nestačíte schovat pas do přihrádky, už jej zase vytahujete. Cípek Slovinska jsme tedy projeli za 5 minut. Celníci byli v pohodě, znuděně kývl jako že JO ... O Slovinsku tedy není co napsat, jen, že tu můžete odbočit zrovna na Maribor, nebo jet do Chorvatska (konečně). Tak jsem byli rázem v Chorvatsku. Cedule na Čakovec,Varaždin a dálnice ze Zagrebu do Karlovace. To ovšem nevím, spal jsem, jen jsem se zase probudil díky zvýšené hladině decibelů (odporu vzduchu), někde před Zagrebem a na tachometru bylo 160, tak jsem se jen pevněji uchopil madla a zase v poloze postel zalehl. V Karlovaci jsme se prohodili. Tu ale vznikl první vážnější problém, na dálnici byl sjezd buď na Rijeku (Istrie) nebo do vnútra na Novi Vindolski, kde jsme chtěli začít s koupáním. No prostě jsme se neshodli a málem se vraceli do Čech zase přes Zagreb. Takže jsme se zkratkou po chorvatských cestách II. třídy dostali obloukem přes Ogulin, Jasenak, Jezerane a Vratnik až do Senje. Sice jsme najeli o 70 kilometrů více, zato jsme viděli jak to vypadá na chorvatském vnitrozemském venkově. Zkrátka si představte luk a my místo po ťetivě jeli obloukem. A taky mám jedno ponaučení: Silnice II. třídy v Chorvatsku je jako silnice V. třídy u nás.

 

Senj

Marně jsme vyhlíželi slunce, bylo zataženo a vypadalo to NAH... . Ale byli jsme u moře, Do Senje jsme sjížděli v cca. 8:30 prudkým sestupem serpentinami. Nahoře je krásné panorama s cestou a mořem v dáli, prostě super. Tady je taky vidět denní chleba TIRáků a místních řidičů, zatáčky prudce svažující se dolů a otočky kolem 150 stupňů;. Senj je městečko a přístav se 6. tisíci obyvateli, je vidět na ostrov KRK. (byl jsem nakrknuty kvůli počasí), Zde se táhne pohoří Velebitu, ještě o něm bude řeč. Co jsem nevěděl, tak Velebitský průliv a místa při něm nejvíc trpí nejsilnějším větrem jadranského přímoří - bórou. V Senji vane bóra až 200 dní v roce. Přitom někdy, zejména v zimě má sílu orkánu. Takže jsme poprvé vlezli do vody, byla kosa a foukalo, u vody na pláži bylo asi 30 lidí, tak jsme to po půl hodině zabalili a šli na pivo. Takže my jedeme přes noc k moři a pak toto ? No to je teda nářez ... DOBRO DOŠLI - HVALA !

Po vyzpovídání místní servírky v bistru u přístavu - jaké je počasí, jestli hlásili předpověď mi bylo řečeno, že tak jak je má být ještě tři dny, nevěřil jsem a utíkal k místním starým rybářům. Byli to asi čtyři staříci ošlehaní větrem, protože kdo jiný, než staří námořníci musí vědět o počasí ?! Špricovali wapkou nějaký člun, jeden makal ostatní povzbuzovali, ale odpovědí mi bylo: sorry, počasí velmi proměnlívo, uvidíme. No, HVALA. Ještě jednou jsme se smočili, trochu pojedli ze zásob a vyrazili o kus dále po pobřeží. Jo, tam jem viděl Ferrai Modena. Borec - Chorvat s tím zastavil, sundal střechu, provokativně se podíval na kolemjdoucí slabší pohlaví a zase tu střechu natáhl. nastartoval, protúroval a odjel, nechal na asfaltu asi tak 1/2 kila gumy z pneumatik, Ale ten motor mu šlapal pěkně.
Vyrazili jsme ve stejném stylu, jen s méně než 200 koňma dál na jih. Pamatuji si, že ta ves se jmenovala Svety Juraj a to z toho důvodu, že již cestou jsme viděli na konci dědin znuděně postávat místní Sheriffy. Vyloženě čekali na cizince. A taky že jo. Přesně za Sv. Jurajem vidím dva maníky jak ukazují plácačkou známé gesto, sákriš - kurňa, co je ?! Moje chytrá žena jen stačila říct: "Pásy, trdlo !" Zastavuju, dávám ruce na volant, nevystupuju z auta, otvírám okénko, přesně podle amerického filmu. Maník, tak 25 let na mě: "Ně imaješ pasa ?!!!", otočí se na moji ženu a říká: " i ty !! To dva sto kuna ! Jeden sto kuna !" Jasné, svou česko-slovenkou-ruštinou žvatlám něco o tom, že jsme právě teď vyjeli a navíc moje žena dodává, že je Trudna (vjináči, ale není- to bych sakra věděl, ne !)?. Já se zmůžu jen na zmatené pokyvování hlavou, protože přemýšlím jaktožejetrudnaacotovlastněsakraje? Malý robocop se na mě podíval a říká: " I ty jísto trudny, ne ?" Najednou mi to došlo a opět zmateně přikyvuji - jako že ne, jen to ne. Nakonec chce jen 100 kuna za mě, výmluva že jsme právě vyjeli nepomáhá. Dostanu tedy nápad, zkusím ho hezkyčeskypodplatit. Robocopové odcházejí sepisovat bloček, já rychle utíkám dozadu auta, otvírám ledničku a vytahuju dva Radegasty, původně jsem chtěl čtyři, ale padají mi z ruky tak beru dva)) a chvátám k nim. a zase melu skoro rusky: "Znájetě češko pívo, dóbra pívo, very gúd pívo - vzdéjte se níc se fám néstane..." Borci se na sebe podívají natahují ruku já rychle předávám a s hromadou díků spěchám k autu, fofrem startuju a při rozjezdu se oba rychle zapínáme i trůdna žena mója. Ještě jim mávnu a mizím. To bylo přesně tak jak popisuju. Pak po rozpravě v autě přicházíme k tomu, že to je vlastně druhé zaměstnání a taky se nedivím, proč měli Golfa kombi...

Starigrad

Po 30.kilometrech os Senje podél pobřeží přijíždíme do Starigradu, pěkného městečka pod Velebitem, pohořím, které strmě stoupá nad cestou. Tady procházíme místní kemp, dáváme koupačku, protože se lehce zlepšilo počasí a jdeme na Karlovačko pivo. Sedíme nad mapou a plánujeme daší program. Poseděli jsme trochu déle a chystáme se přenocovat. Všímám si, že z Chorvatského přímoří se skalisky podél moře se stává pomalu Dalmácie s oblázkovými plážemi. Je krásně vidět na vedlejší ostrov Rab. Nemineme ani oblíbené Turisčki informacie a ptáme se na ubytování. U Karlovačka piva se však rozhodneme jet dále (je pozdní odpoledne) směrem na Karlobag, který je vzdálen asi 35 km. Starigrad je opravdu klidné malé městečko s pohodou skoro bez turistů a čistá voda. Přijedeme zas !
Vyrážíme dál na našem "putu" kolem Jablanace, přístav pro trajekty na Rab. Samotný Jablanac má cca. 160 obyvatel a sjíždí se z cesty prudce dolů. Sjedeme na čumendu, hm pěkné. Prý tu jsou prameny sladké vody tzv. vrulje. Trajekty co 2 hodiny, ale na Rab nejedeme. Začíná se šeřit valíme do Karlobagu.

Karlobag

Jsme tu, v Karlobagu, chceme přespat a cestou vidíme nápis CAMP. Jedeme tam. Přijíždíme na nějakou zahradu a okamžitě k nám přichází usmátý majitel. Představuje se jako Tomislav a říká, že rád vidí Čechy, jsou tam s náma nějací Poláci a Holanďan s lodí. Chce 80 Kn. za každého a 10 Kn. za auto na den. Jenom za zahradu se sprchama se nám to moc nelíbí, proto vycouváváme a loučíme se, zajímavý camp. Hned za zatáčkou míjíme lidi stojící u cesty s cedulema Zimmer frei. Šlajfuju co to de. Nakládáme paní, která vypadá docela důvěryhodně, že za 15 Euro ubytuje v soukromí oba, jedeme se tedy podívat. Ubytování je v upraveném domku - typicky venkovském. Je tu čisto, ložnice, balkon, oddělené WC a koupelna. Nakonec to je 30 Euro, asi jsme si nerozuměli nebo je paní rodilý obchodník. I tak je to v pohodě. Vytahujeme 30 Eur a máme konečně postel a sprchu. Po očistě jdeme pařit na balkón a flašou vína pivkem a mluvíme o super obchodě, který jsme uzavřeli a o celém dnu vůbec. Sedíme dlouho do noci CENZUROVÁNO. Skončil krásný i když ne moc slunečný den.

DEN3.  středa 31.7.2002 (najeto  km) -

Pokračování příští týden

* Kurzy * Akcie * Práce * Zájezdy * Zájezdy * Meteobox * Auto *