Historie

Stejně jako v USA, bylo otroctví také v Brazílii. Otroci pracovali na plantážích ,kde cukr a tabák byly hlavní plodiny a poptávka po otrocích byla velká. Více než dva miliony otroků bylo převezeno do Brazilie. 
Otroci pocházeli z rozdílných oblastí Afriky a tak měli rozdílné kultury.
V Recife-(jeden z hlavních přístavů , kam se přiváželi otroci), se skupina asi 40 otroků vzbouřila proti jejich pánovi , zabili všechny bílé zaměstnance, a spálili domy na plantážích. Potom se snažili najít místo kde by se dalo schovat. Zamířili do hor,trvalo to mnoho měsíců. Bez pomoci indiánů by tuto cestu bylo prakticky nemožné dokončit. Nakonec nalezli místo , které si představovali. Kvůli hojnosti palem nazvali toto místo "Palmares". V tomto místě se Capoeira začala rozvíjet.

Capoeira jako vojenské umění je přibližně známé od roku 1770, dlouho po letech otroctví. 

Palmares 

V Palmeras bylo něco kolem 20 000 obyvatel včetně indiánů a bělochů
V novém společenství byla velmi bohatá směs kultur. V tomto novém prostředí se navzájem učili jejich tance, rituály, náboženství, a hry. Výsledek tohoto "mixování" kultur ,byla Capoeira.
Capoeiru používali afričtí bojovníci proti holanďanům,byl to vyvinutý bojový systém nazvaný "jungle war". Capoeira byla založena na neočekávaných útocích. S rychlými a úskočnými pohyby způsoboval otrok značné škody bílým útočníkům. Capoeira se stala jejich zbraní, jejich symbolem svobody. 

Když otroci přežili kontakt s bílým protivníkem,vrátili se na plantáže a vyučovali Capoeiru další otroky. Neděle byla jejich den odpočinku ,byl to den kdy cvičili Capoeiru.Ke Capoieře byla přidána hudba, zpěv, tanec. 

Po zrušení otroctví se nějací bývalí otroci vrátili zpět do Afriky,většina ale zůstala v Brazílii. Nechtěli už pracovat na plantážích jako pracovní síly, zamířili do obchodní čtvrtě- "shantytowns". V obchodních čtvrtích nenašli práci a tak se začali sdružovat do různých "gangů". Jiní, s větším štěstím, byli  kvůli jejich znalosti Capoeiry,nájímáni jako osobní strážci politiků apod. Všichni byli vládou viděni ale jako "mor".


Hlavní činností "Capoeiristy" (ten kdo ovládá umění Capoeiry) bylo rozvrátit politický život na venkově. V roce 1890 nějací velmi vlivní lidé na vysokých společenských postech , byli praktici capoeiry. Toto byla hrozba pro vládu, a tak  prezident vytvořil speciální policejní jednotku ,která měla zvládat situaci.Toto úsilí bylo téměř neúčinné.  Zpřísnily se zákony ,osoba která byla známa jako capoeirista byla vyhoštěna ze země. Na prosazování práv byl najmut člověk jménem Sampaio, byl to nejnelítostnější policejní šéf  v Brazilské historii. On byl rozhodnutý vyhladit Capoeiru. Nikoho ale nezjímalo , že Sampaio byl výborný capoeirista , jenž působil dokonce v gangu. 

 

Moderní doba 

Zákon , který zakazoval praktikovat capoeiru byl stále účinný -do roku 1920, pak se praktikovala jako  "lidový tanec." Na jejich skrytých místech, udržovali capoeiristi jejich tradice na živu.Časem se capoeira stala pro společnost přijatelnější.

V těch letech bylo normální ,že capoeirista měl dvě nebo tři přezdívky. Policie znala všechny capoeiristy podle těchto přezdívek ,ale jejich skutečné jméno neznali.To znamenalo ,že je bylo mnohem těžší zatknout. (Tato tradice  pokračuje dodnes. Kdy osobě ,která chce praktikovat capoeiru, je dána přezdívka.) 

V roce 1937, Mestre Bimba, jeden z nejdůležitějších mistrů capoeiry, přijal pozvání presidenta ,aby demonstroval jeho umění. Po úspěšném předvedení šel zpět do svého domovského státu a s vládním povolením otevřel první školu Capoeiry v Brazílii. To byl první krok směrem k otevřenému vývoji, o pár let později senát zřídil capoeiru jako národní sport. 

Dnes je capoeira po celém světě (v ČR taky). V Brazílii, je capoeira všude -na základních školách, univerzitách, klubech, a ve vojenských akademiích

 

online poker online poker online casino texas hold em poker

* Kurzy * Akcie * Práce * Zájezdy * Zájezdy * Meteobox * Auto *