| září 1610 |
Pozorování fází planety |
Galileo Galilei |
| 1677 |
Návrh na určení vzdálenosti Země od Slunce pomocí pozorování přechodů Venuše přes Slunce |
E. Halley |
| 6.6.1761 |
Objev atmosféry planety |
M. V. Lomonosov |
| 1932 |
Objev oxidu uhličitého v atmosféře planety |
T. S. Adams a T. Dunham |
| 1958 |
Určení teploty povrchu pomocí vlastního rádiového záření. |
|
| 1961 |
První určení vzdálenosti pomocí radaru |
|
| 12.2.1961 |
První sonda k Venuši - Průlet sondy Veněra 1 100000 km od povrchu planety. Kontrolní středisko ztratilo se sondou spojení dříve, než dosáhla cíle. |
|
| 1962 |
Zjištění rychlosti rotace planety - 4 dny. Ve skutečnosti byla zjištěna rychlost oblačné vrstvy. Rychlost rotace planety je asi 58 krát pomalejší. |
hvězdárna Pic du Midi - Francie |
| 22.8.1962 |
Start sondy Mariner 2. 14.12. stejného roku poslala první informace o Venuši ze vzdálenosti 35000 km |
|
| 1964 až 1966 |
Určení rychlosti rotace planety pomocí radaru |
|
| 12. a 16. 11.1965 |
Start sondy Veněra 2 a 3. |
|
| 2.1966 |
Průlet sondy Veněra 2. ve vzdálenosti 24000 km od planety |
|
| 1.3.1966 |
Sonda Veněra 3. dosáhla povrchu Venuše |
|
| 18.10.1967 |
Přistání Veněry 4. První přímá měření atmosféry |
|
| 19.10.1967 |
Sonda Mariner 5 prolétla 4100 km od povrchu planety. Další měření atmosféry. |
|
| 16.5.1969 |
Neúspěšný pokus o přistání sondy Veněra 5. Sonda se odmlčela 20 km nad povrchem. První měření na noční straně planety |
|
| 17.5.1969 |
Přistání Veněry 6. Další měření atmosféry. |
|
| 17.8.1970 |
Start sondy Veněra 7 |
|
| 15.12.1970 |
První měkké přistání na cizí planetě. Veněra 7 měkce přistála a 23 minut vysílala data z přímo z povrchu planety. |
|
| 22.7.1972 |
Veněra 8 vysílala data 50 minut z povrchu Venuše. |
|
| 2.11.1973 |
Start sondy Mariner 10. Sonda měla proletět kolem Venuše a pokračovat k Merkuru |
|
| 5.2.1974 |
Průlet Marineru 10 kolem Venuše. Odvysílání záběrů rychle proudících oblaků pomocí televizní kamery. |
|
| 8. a 14. 6.1975 |
Start 2 stejných sond Veněra 9 a 10. |
|
| 22.10.1975 |
Veněra 9 dopravila přistávací pouzdro na povrch planety. Přistávací modul odvysílal první záběry povrchu planety. Druhá část sondy se stala první umělou družicí Venuše. |
|
| 25.10.1975 |
Přistání Veněry 10. 65 minut vysílání z povrchu planety. 2. umělá družice planety. |
|
| 20.5.1978 |
Start sondy Pioneer Venus 1 |
|
| 8.8.1978 |
Start sondy Pioneer Venus 2. Sonda obsahovala 4 sestupové moduly. |
|
| 4.12.1978 |
Sonda Pioneer Venus 1 se stala 3. umělou družicí Venuše. Radar sondy zmapoval téměř celý povrch planety. |
|
| 9.12.1978 |
Zkoumání atmosféry sondou Pioneer Venus 2. Jeden ze sestupových modulů vysílal data 63 minut z povrchu planety. |
|
| 25.12.1978 |
Veněra 11 dorazila k Venuši. Vysílala 95 minut z povrchu planety. Provedla podrobný rozbor atmosféry. |
|
| 31.12.1978 |
Přistávací modul Veněry 12 vysílal data 112 minut z povrchu planety. |
|
| 1.3.1982 |
Přistání sestupového modulu sondy Veněra 13 |
|
| 5.3.1982 |
Přistání sestupového modulu sondy Veněra 14. Modul vysílal barevné televizní záběry z povrchu planety. Provedení rozboru vzorků půdy z hloubky 30 mm. |
|
| 10.10.1983 |
Veněra 15 se stala 4. umělou družicí planety. Nesla radarové zařízení na mapování povrchu planety. |
|
| 14.10.1983 |
Veněra 16 se stala 5. umělou družicí planety. Nesla radarové zařízení na mapování povrchu planety. |
|
| 15. a 21. 12. 1984 |
Start sond Vega 1 a 2. |
|
| 11. a 15. 6.1985 |
Průlet sond Vega 1 a 2 kolem Venuše. Přistávací pouzdra sond obsahovala přístroje pro rozbor povrchu planety, které pracovaly 20 minut, a balóny pro výzkum atmosféry, které pracovaly 46 hodin. Obě sondy po malých korekcích dráhy 6. a 9. 3.1986 prolétly kolem Halleyovy komety |
|
| 6. stol. př. n. l. |
Názor, že Země má tvar koule |
Pythagoras |
| 4. stol. př. n. l. |
Prohlášení, že se Země otáčí kolem své osy |
Heraklides |
| 3. stol. př. n. l. |
Myšlenka, že Země obíhá kolem Slunce |
Aristarchos |
| 3. stol. př. n. l. |
První přesné měření velikosti Země |
Eratosthenes |
| 2. stol. př. n. l. |
Objevení precese |
Hipparchos |
| 1543 |
Zveřejnění spisu o pohybech astronomických těles, ve kterém je Země řazena mezi planety |
Mikuláš Koperník |
| 1672 |
Určení vzdálenosti Slunce od Země s chybou méně než 20 procent. |
G. D. Cassini |
| 1735 až 1744 |
Měření poloměru planety. Výsledky prokázaly, že Země je na pólech zploštělá. |
|
| 1748 |
Objev nutačního pohybu |
J. Bradley |
| 1795 |
V Paříži bylo přijato rozhodnutí o používání délkové míry 1 metr (desetimiliontina čtvrtiny paařížského poledníku). |
|
| 1930 |
Objev nerovnoměrnosti rotace Země. |
|
| 4.10.1957 |
Start první umělé družice Země Sputnik 1. |
|
| od 1957 |
Měření mimo atmosféru. Objev radiačních pásu, slunečního větru. |
|
| Mars |
| 1576 až 1596 |
Měření poloh Marsu na observatoři na ostrově Hven. Tyto informace se staly nejdůležitějším zdrojem informací pro Keplera, který díky tomu vyslovil 3 zákony o pohybu planet. |
Tycho de Brahe |
| 1610 |
Pozorování fází planety |
Galileo Galilei |
| 1659 |
Pozorování Syrtis Maior, první známé podrobnosti na povrchu planety. |
Ch. Huygens |
| 1666 |
Objev rotace Marsu a jeho polárních čepiček |
G. D. Cassini |
| 1830 |
První spolehlivá mapa planety |
J. Madler |
| 1877 |
Pozorování kanálů na Marsu |
G. Schiaparelli |
| 11. a 17. 8.1877 |
Objev přirozených družic Marsu: Phobos a Deimos |
A. Hall |
| 1947 |
Zjištění oxidu uhličitého ve spektru Marsu |
G. P. Kuiper |
| 1.11.1962 |
Start 1. družice k planetě. Při průletu Marsu 1 kolem planety se nepodařilo udržet rádiový kontakt. |
SSSR |
| 28.11.1964 |
Start sondy Mariner 4 |
USA |
| 14.7.1965 |
Mariner 4 proletěl ve vzdálenosti 10000 km kolem Marsu a vyslal k Zemi 21 snímků jeho povrchu. |
USA |
| 30.11.1964 |
Start sondy Zond 2 k Marsu. V průběhu letu došlo ke ztrátě spojení. |
SSSR |
| 24.2.1969 |
Start sondy Mariner 6 |
USA |
| 27.3.1969 |
Start sondy Mariner 7 |
USA |
| 31.7.1969 |
Mariner 6 prolétl ve vzdálenosti 3390 km kolem povrchu planety. Pořídil 76 snímků povrchu nad rovníkovou oblastí. |
USA |
| 4.8.1969 |
Mariner 7 prolétl ve vzdálenosti 3000 km kolem povrchu planety. Odvysílal 126 snímků jižní polokoule. |
USA |
| 19. a 28. 5.1971 |
Start sond Mars 2 a 3 |
SSSR |
| 30.5.1971 |
Start sondy Mariner 9 |
USA |
| 13.11.1971 |
Mariner 9 se stal 1. umělou družicí Marsu. Získal celkem 7329 snímků povrchu planety a obou měsíců. |
USA |
| 27.11.1971 |
Část orbitálního modulo Marsu 2 se stala 2. umělou družicí planety, druhá část se neúspěšně pokusila o měkké přistání na povrchu. |
SSSR |
| 2.12.1971 |
Sestupový modul družice Mars 3 přistál na povrchu planety jako první lidký výtvor. Místo pro přistání bylo zvoleno na jižní polokouli v oblasti Phaethontis. Po 20 sekundách bylo ztraceno rádiové spojení. |
SSSR |
| 21. a 25. 7.1973 |
Start sondy Mars 4 a 5. Obě se dostaly r. 1974 k Marsu a odvysílali snímky povrchu. |
SSSR |
| 20.8.1973 |
Start sondy Viking 1 |
USA |
| 9.9.1973 |
Start sondy Viking 2 k Marsu |
USA |
| 12.3.1974 |
Mars 6 se neúspěšně pokusil o měkké přistání. Při sestupu atmosférou planety sonda zjistila velké množství argonu, což se později nepotvrdilo. |
SSSR |
| 19.6.1976 |
Viking 1 se stal další umělou družicí Marsu. O den později přistál sestupový modul na severní polokouli v oblasti Planitia Chryse. Viking orbiter pracoval až do 6.8.1980. Viking Lander 1 (stanice dr.T.A.Mutche) pracoval jen do 11.1982. Předpokládalo se, že zůstane v činnosti až do roku 1994. K přerušení činnosti došlo následkem vyslání chybného povelu ze Země. |
USA |
| 7.8.1976 |
Viking 2 se stal další umělou družicí planety. Pracoval až do 25.7.1978 |
USA |
| 3.9.1976 |
Sestupový modul Vikingu 2 přistál na severní polokouli v oblasti Planitia Utopia |
USA |
|
| Jupiter |
|
| Saturn |
|
| Uran |
|
| Neptun |
|
| Pluto |
