Co je tedy cílovou stanicí našeho života? Kdo nám to může říci? Toužíme to vědět, nechceme přece žít v nejistotě a jít do neznáma. Někteří lidé vyjadřují touhu: Kdyby tak někdo přišel z druhé strany a řekl nám, jak to tam vypadá. Ano, velice toužíme znát pravdu! Toto přání mnohých lidí už bylo splněno. Už se tak stalo. Z druhé strany skutečně přišel k nám svědek nejpovolanější a nejkompetentnější - sám Boží Syn Pán Ježíš Kristus. Přišel, aby nám řekl jasně, srozumitelně a pravdivě jak to vypadá na druhé straně – na břehu věčnosti, v duchovním světě. Říká nám plnou pravdu: cílovou stanicí není rakev, ani krematorium, ani hřbitov, ani reinkarnace nebo nirvána, cílovou stanicí je věčná existence v duchovním světě.

Ježíš Kristus zjevuje plnou pravdu!

Na druhém břehu – v duchovním světě jsou pro lidi jen dvě možnosti. Chceme samozřejmě vědět jaké.

První možností je nebeský domov. Nádherné místo, které Pán Bůh jako Otec připravil pro své děti. Pán Ježíš praví zcela jasně: “V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo,…opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.” Jan 14,1-3. Apoštol Pavel měl možnost nahlédnout do tohoto nádherného místa a pak napsal: “Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.” 1.Kor. 2,9.

Druhou možností je věčný uděl bezdomovce v temnotě a zoufalství.

Úděl věčného bezdomovce bude tak hrozný, že ho Pán Ježíš nazývá peklem. Připomeňme si několik vět, které řekl: “ Jestliže tě tvá ruka nebo noha svádí k hříchu, utni ji a odhoď pryč. Lépe je pro tebe, vejdeš-li do života zmrzačený a chromý, než abys byl s oběma rukama či nohama uvržen do věčného ohně. Jestliže tě tvé oko svádí k hříchu, vyrvi je a odhoď pryč. Lépe je pro tebe, vejdeš-li do života jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do ohnivého pekla.” Mat.18,8-9. Mat.5,29-30. Mat.25,30. Mar.9,43. Zjev. 20,15. Zjev. 21,8.

Proč Ježíš mluví o tomto děsivém místě? Chce nás strašit, chce nám nahánět hrůzu? Rozhodně NE! Ježíš nepřišel strašit lidi, ani nahánět lidem hrůzu. On popisuje pravdivě skutečnost, která v duchovním světě existuje. Informuje nás, ale nejen informuje: On přišel na zem proto, aby nás od této děsivé skutečnosti zachránil.

Ježíš Kristus opravdu zachraňuje.

Ježíš praví o sobě: “Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.” Luk. 19,10. “Syn člověka nepřišel lidi zahubit, ale zachránit.” Luk. 9,56

Apoštol Pavel: “Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky.”1.Tim.1,15 “Věř v Pána Ježíše Krista a budeš spasen.” Sk.16,31.

Apoštol Petr: “Ježíš je ten kámen, který jste vy stavitelé odmítli. V nikom jiném není spásy. Není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni.” Sk.4,11-12.

Apoštolové nám vydávají jednoznačné svědectví, že Ježíš učinil všechno potřebné, aby každý člověk byl zachráněn před děsivou pekelnou propastí. To nejkrásnější, co slyšíme z jejich svědectví je zpráva, že Ježíš připravil záchranu pro každého člověka jako DAR. Apoštol Pavel napsal: “Spasení není z vás, je to Boží dar.” Ef. 2,9.

Je to velmi jednoduché a prosté: Dar dostává ten, kdo přijme DÁRCE – tedy Ježíše! Proto přichází vzkříšený Ježíš ke každému člověku osobně, klepe na jeho svědomí a praví: “Hle, stojím přede dveřmi a tluču. Zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu.” Zj.3,20.

K tobě, kdo čteš tyto řádky, přichází Ježíš právě nyní, v této chvíli a klepe na tvé svědomí. Dveřmi do tvé duše je tvoje vůle. Můžeš se nyní rozhodnout a Ježíše pozvat do svého srdce. Nevíš-li, jak mu to říct, můžeš použít následující slova. Řekni tato slova hlasitě jako své rozhodnutí:

“Pane Ježíši Kriste, děkuji Ti, že přicházíš i ke mně, že mě miluješ a chceš mě zachránit před věčnou  propastí. Odpusť mi, že jsem neměl o Tebe zájem. Děkuji Ti, že jsi na kříži zemřel i za mé viny, které Ti nyní vyznávám. Očisť mne od zlých myšlenek, slov i činů. Otvírám Ti své srdce i celý svůj život.. Vstup nyní do mého nitra. Přijímám Tě vírou jako svého Spasitele a Pána. Přijímám také vzácný dar věčného života, který jsi i pro mne připravil. Děkuji Ti, že budeš nyní bydlet v mém srdci. Ujmi se vlády nad mým životem. Amen.”

Jestli ses modlil tuto modlitbu vážně jako své rozhodnutí, pak Ježíš do tvého srdce opravdu vešel a bude v tobě stále přebývat. Nyní platí pro tebe slova: “Těm, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.”Jan 1,12.

Pán Ježíš bude nyní tvým Průvodcem, tvým dobrým Pastýřem. On ti slibuje a ujišťuje tě: “Já jsem dobrý pastýř, dobrý pastýř položí svůj život za ovce. Já jsme přišel, aby život měly a měly ho v hojnosti. Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou a já jim dávám věčný život: nezahynou na věky a nikdo je z mé ruky nevyrve ” Jan 10,17,27.28. Ježíš je opravdu tím nejlepším Průvodcem, Pastýřem, který nám zajišťuje věčný život.

Proč můžeme Ježíši věřit?

Skeptikové říkají: Je to sice krásné, co Ježíš slibuje a co je v Bibli napsáno, ale kde je záruka, že to je pravda? Nejsou to jen pěkné pohádky pro potěšení zarmoucených lidí? Když jde člověk jednou do hrobu a promění se v prach, tak je všemu definitivní konec.

V posledních desetiletích dostávají skeptici kromě Bible ještě jiný druh svědectví o tom, že život nekončí tělesnou smrtí. Před 30 lety vydal americký lékař Dr. Moody knihu Život po životě. V knize uvádí asi 150 případů lidí, kteří byli probuzeni z klinické smrti a vyprávěli, co v době klinické smrti prožívali. Mnozí z nich viděli, jak lékaři zachraňují jejich tělo, jak se jejich duše dostává při plném vědomí jakýmsi tunelem do krajiny světla. Za posledních 30 let je lidí probuzených z klinické smrti už na desetitisíce. Vydávají svědectví, že duše procházejí jakýmsi tunelem do nádherné krajiny světla, anebo do krajiny hrozného trápení. Jeden lékař, který se setkával s těmito lidmi, chtěl prověřit, zda je to pravda, co tito lidé vypravují. Rozhodl se, že to osobně prověří. Připravil si v nemocnici postel, všechny přístroje na oživení z klinické smrti i smrtící injekci. Pak zavolal svého kolegu a řekl mu, že leží na posteli v nemocnici, že jsou připraveny všechny přístroje k oživení, že si nyní dává smrtící injekci a prosí ho, aby ho přišel oživit. Když kolega přiběhl, srdce lékaře už přestalo bít. Nastal velmi usilovný zápas o jeho oživení. Když se po velkém úsilí probral k životu, byl nesmírně vyděšený. Po krátkém čase, když se cítil trochu lépe, odpojil všechny přístroje, utekl z nemocnice a běžel ihned k jednomu kazateli. Vyprávěl mu hrůzy, které prožíval v pekelném ohni a prosil ho, aby mu ukázal, co má dělat, aby se do tohoto strašného místa nedostal. Kazatel mu řekl: Jediný, kdo má moc člověka zachránit před hroznou pekelnou propastí, je Pán Ježíš Kristus. Doktor poprosil Ježíše o odpuštění a přijal Ho za svého Zachránce.Tak to popisuje film “Únik z pekla.”

Ježíš vybízí každého člověka, aby si velmi dobře rozmyslel, kde chce být, až skončí jeho zemský život. Člověk se musí rozhodnout! Kdo se rozhodne pro Ježíše Krista a přijme Ho jako svého Zachránce a Pána, má jistotu odpuštění i věčného života v nebeském domově.

Ježíš praví: “Moje ovce jdou za mnou a já jim dávám věčný život .”Jan 10,27

“Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.” Jan 11,25.

“Amen, amen, pravím vám, kdo zachovává mé slovo, nezemře navěky.”

Jan 8,51 “Kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný.”

Jan 5,24. “Kdo věří v Syna, má život věčný.” Jan 3,36.

Pán Ježíš nechce, abychom žili v nejistotě, v ustavičném strachu a vnitřním nepokoji. Jemu na tom velmi záleží, abychom měli plnou jistotu, neboť jistota je zdrojem veliké radosti. Boží lidé měli vždy v dějinách plnou jistotu spasení, jistotu věčného života. Tato jistota jim umožňovala kráčet vstříc tělesné smrti bez strachu a často i s oslavnou písní na rtech ke cti Ježíše Krista. Jistota spasení není namyšlenost, troufalost ani důvěra ve vlastní zásluhy nebo ve vlastní dokonalost. Jistota spasení je darem Božím. Duch svatý dává jistotu každému, kdo přijal Ježíše a důvěřuje Jeho slibům. Apoštol Jan napsal křesťanům tato slova: “Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život.”(1.Jana 5,13.)

Apoštol Pavel klade otázku: “Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Snad soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečí nebo meč?” A odpovídá plný jistoty: “Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.”

Žid. 13,5b. Mgr. St.Kaczmarczyk