Všichni přijímáme a uznáváme skutečnost, že každé dílo má svého tvůrce. Obraz má svého malíře, stůl svého stolaře, stroj svého konstruktéra, jídlo svého kuchaře. Je to logické a samozřejmé. Kdybych tvrdil, že obraz se namaloval sám, stůl se sám vyrobil, stroj se sám zkonstruoval a oběd se sám uvařil, pak by se na mne lidé dívali jako na člověka, který se pomátl a přestal normálně, zdravě a logicky myslet. A jistě oprávněně. Vždyť tvrdit, že stroj se sám vyprojektoval a sám zkonstruoval je proti všem zákonům, které v tomto světě platí, je to vskutku holý nesmysl.

Pojďme spolu do zahrady. Podívejme se třeba na obyčejnou jabloň. Jabloň není stroj, je to celá továrna na výrobu ovoce. Vyrábí chutné plody z pouhé hlíny, vody a slunečních paprsků. Plody jsou tak skvělé, že je my lidé nedovedeme vyrobit v žádné továrně. Jaké chemické, fyzikální a jiné procesy probíhají v jabloni, nemáme ani tušení. Takovou továrnu, jakou je jabloň, nedovede vymyslet žádný lidský génius. Jabloň se od stroje nebo továrny liší také tím, že je živá, má v sobě dokonalý program, a pracuje podle něho zcela automaticky. Kdo tuto geniální továrnu vymyslel, kdo ji zkonstruoval, kdo ji dal do provozu? Ateisté tvrdí: NIKDO! Vznikla sama, vývojem. Všichni dobře víme, že ani nejjednodušší stroj na zemi nevznikne sám - vývojem. Musí ho někdo vyprojektovat a udělat. Tedy tvrdit, že jabloň – ta super-geniální továrna - vznikla sama vývojem, je logický nesmysl. Dokonalost každé rostliny je důkazem geniality projektanta a mimořádné moudrosti a moci tvůrce.

Počítač se stává součástí běžného života mnohých lidí. Obdivujeme vynalézavost projektantů i programátorů. Většina uživatelů nemá ani tušení jak to v počítači funguje. Počítač je jistě vynikající dílo. Nutně mne to vede k otázce: Může se počítač sám zkonstruovat a sám naprogramovat, a to bez zásahu myslícího mozku člověka? To je absolutně vyloučeno. A nyní položme vedle nejmodernějšího počítače jedno zrníčko maku a zeptejme se žáků, kteří pracují s počítačem: Kde je dokonalejší program: v počítači, anebo v zrníčku maku? Byl jsem překvapen, když mi žáci odpověděli: v zrníčku maku. Na otázku proč si to myslí, odpověděli, že v zrníčku maku je program na nekonečné množství budoucích generací makových rostlin.

Kladu tedy otázku: Proč někteří lidé tvrdí, že obyčejný počítač se nemůže sám zkonstruovat ani naprogramovat a zároveň prohlašují, že daleko dokonalejší zrníčko maku, které je naprogramováno na tisíce budoucích generací, vzniklo určitě samo bez zásahu jakéhokoli projektanta a programátora? Neztratili tito lidé úplně normální, jasné a logické myšlení?

Každé semínko v přírodě je plné velmi přesného programu, podle kterého vyroste z něho nádherná rostlina. A na každé rostlině vyrostou opět nová semínka, znovu plná dokonalého programu. Není to důkaz existence mimořádně schopného tvůrce a programátora? Jen politováníhodný zatemnělý mozek může tvrdit, že geniální program v každé rostlině vzniknul sám – náhodou – vývojem.

Také jsem se učil na gymnáziu, že živá buňka vznikla v jakési pra-polévce kdesi v hlubinách moří, kde byly potřebné prvky, vhodné tlaky a teploty. Páni profesoři nám studentům tvrdili, že to trvalo velmi dlouho, ale živá buňka vznikla určitě sama, bez zásahu jakékoli inteligence, jen pohybem vody v moři. Kladu tedy otázku: Jsme schopní vytvořit ve 21. století ve vědeckých laboratořích takové podmínky jaké byly kdysi dávno v moři? Jistě ano! Jsme schopní dát dohromady v laboratořích všechny prvky potřebné ke vzniku živé buňky? Jistě ano! Jsme schopní vytvořit v laboratořích potřebné tlaky i teploty jaké byly kdysi v moři? Jistě ano! Proč tedy nevznikne v laboratořích živá buňka? Tehdy dávno nebyly v moři žádné vědecké laboratoře a buňka prý vznikla sama. Dnes máme navíc laboratoře vybavené nejdokonalejšími vědeckými přístroji, máme navíc geniální mozky tisíců vědců, dovedeme řídit a urychlovat chemické procesy, a nejsme schopní vytvořit ani jednu živou buňku. Když nemohou zástupy schopných a nadaných vědců vytvořit v nejdokonalejších laboratořích ani jednu živou buňku, jak mohla vzniknout buňka sama v hlubinách oceánu?

V čem je problém? V tom, že v každé buňce nejsou jen chemické prvky, ale také “tajemství” života, které člověk nemůže odhalit, a rovněž super dokonalý program. Podle přednášky jednoho lékaře je v každé buňce lidského těla tolik programu, že kdybychom ho chtěli přepsat na papír, tak bychom na to potřebovali 40 tisíc stran. Je to úžasné a skoro nepochopitelné. Ptáme se: Jak je možné vložit do tak maličké buňky tak obrovské množství informací? Každá buňka v těle pracuje přesně podle programu. Buňky v oku, v mozku, v žaludku a v ledvinách přesně vědí, co mají dělat. Mohly se všechny tyto buňky naprogramovat samy? Každá živá buňka na této zemi je plná geniálního programu. Podle tohoto programu vše roste a dokonale funguje. Když je program narušen, vznikají zrůdy a rakovina.

Na naší zemi stále platí neměnná pravda: Každé dílo má svého tvůrce a vydává o něm svědectví svou existencí. Geniální program v každé živé buňce, v každé rostlině, v každém živém organismu vydává jasné svědectví o svém Programátorovi a Tvůrci. Kdo to nechce vidět, je politováníhodným chudákem.

Již dávno ve starověku napsal moudrý muž - Pavel z Tarsu tato slova: “Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. Poznali Boha, ale nevzdali mu čest jako Bohu ani mu nebyli vděčni, nýbrž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich scestná mysl se ocitla ve tmě.” List Římanům 1,19-21.