Nepotřebujeme víru v Boha?
Nedávno jsem zaslechnul názor jednoho známého, jenž mi řekl, že je hrdý na to,
že je pohan a že víra mu je na h...
Setkávám se často s nelogickým myšlením kolem sebe a výše uvedený postoj k těmto úvahám zcela nepochybně patří.
Řekl bych, že se zde jedná o nepochopení celého mechanismu víry a nevíry v něco.
Věříme v něco proto, že tomu tak je nebo si to myslíme, že to tak je a nikoliv proto, že je to pro nás výhodné. Když vejdu do dobře fungujícího podniku, ačkoliv nevidím zrovna ředitele
a vedení firmy, na základě toho, co vidím, dojdu k přesvědčení (k víře), že podnik nejede na principu evoluce ale
je řízen vedením a kvalita podniku závisí hlavně na duševních schopnostech vedoucích pracovníků.
Takže věřím ve "vyšší inteligenci" v podniku nikoliv proto, že se mi to hodí nebo nehodí, ale proto,
že zdravým selským rozumem k tomuto závěru dojdu i když to pro mně není výhodné.
K podobnému závěru jsem došel poté, když jsem si začal všímat dokonalosti každé "součástky"
v přírodě včetně člověka. "Ředitele firmy" bohužel není vidět pouhým okem, protože
Bůh je Duch čili myšlenková energie a nikoliv děda s bradou.
Je to něco jako fotbalové mistrovství světa. Sejdou se fotbalisté, sejdou se rozhodčí,
diváci a divočáci zaujmou své polohy u televizních obrazovek a nikdo si nemyslí, že se
to děje náhodně evolucí. Za vším je Duch, v tomto případě myšlenková informace,
že se koná mistrovství a že se dotyčné osoby mají dostavit tam a tam dne toho a toho...
Mějte se krásně a přemýšlejte o tom.
Zdraví Vás a hezký den Vám přeje Milan, reinkarnovaný krotitel blech.
Váš názor