O "oddychovkách" v České televizi a Čs. rozhlase aneb degenerace českého člověka realitou?

V poslední době jsme svědky toho, že televizní programy ČT1 a ČT2 a dále rozhlasové stanice Rádio žurnál, stanice PRAHA a RSE mění svou strukturu programů. Pořady věnující se problémům naší společností jsou vytlačovány pořady, které by se daly nazvat pojmem "oddechovky", což jsou pořady, kdy člověk nemusí přemýšlet, a kdy se člověk sice dozví, že např. herec ten a ten sice vypije denně 258 ml Cocacoly, ale už se nedozví, proč jeho dítě čeká zoufalá budoucnost související s rostoucí nezaměstnaností a se zvýšujícím se státním zadlužením. Změna struktury programů je zdůvodňována tím, že o tom rozhoduje velký bratr Koláč sledovaností a že smysluplné pořady nikdo nechce. Že toto počínání je stejné, jako vedení hovězího dobytka se zakrytýma očima na porážku, není třeba vysvětlovat. Oči se zavazují proto, aby oběť neviděla, co jí čeká, jinak by se totiž pokusila utéci. Co k tomu říci?

Na vině jsou obě strany.
První stranou jsou osoby odpovídající za obsahovou strukturu programů, které se ke škodě naší společností řídí nikoliv obsahem, ale sledovaností-známým koláčem. Větší sledovanost odpovídá větší prioritě, menší sledovanost způsobuje likvidaci programu. Když se podíváte na server www.navrcholu.cz, který zjišťuje počty navštívených stránek na internetu, zjistíte, že v první desítce jsou převážně pornografické stránky. Smutné zjištění, leč pravdivé. Jak budou odpovědné osoby reagovat na tuto poptávku? Co budou za pár let vysílat? Historie nás denně poučuje, že člověk má dělat nikoliv to, po čem je poptávka, ale to, co přináší lidem užitek, co kultivuje ducha, co přináší pokrok a šťastnější společenství lidí.

Druhou stranou jsou diváci a posluchači, kteří vytvářejí poptávku, jenž lidem přináší tupost, prázdnotu a mnhohdy násilí a brutalitu. Bohužel toto působí na společnost degenerativně, výsledkem je pak morální a materiální úpadek společnosti.
Čím to je, že většina obyvatel dává přednost informacím typu kolikrát prdne zajíc za jeden rok nebo zábavám, jenž řídí televizní či rozhlasový bavič a kde se divák směje nikoliv vtipu, ale na povel baviče před informacemi typu budou mít naše děti možnost jednou sebe samy uživit?

Zdá se mi, že pokud se náš člověk neprobudí z totální lenivosti a ignorance vůči věcem nepříjemným, avšak životně důležitým, čeká ho zoufalství a pak začne přemýšlet o tom, kam ho zavedly "oddychovky" a všechny ty zábavy, které po člověku chtějí jediné, a tím je hlavně nepřemýšlet, nedej Bože něco začít smysluplného dělat. Lenivost ducha a pasivita zatím vždy přivedla lidstvo do zoufalství, čeká nás to také?
Zdraví a těžký boj za lepší společenství přeje MK

Vaše reakce autorovi článku


* Kurzy * Akcie * Práce * Zájezdy * Zájezdy * Meteobox * Auto *