O smyslu života

Vážení, dovolte, abych vyjádřil svůj pohled na věc velmi závažnou a tou je nepochybně náš život a jeho smysl. Někteří říkají, že jejich smyslem života je vydělat si pěkné peníze, jiní uchovat si pevné zdraví, další postavit pěkný barák a vést spokojený život a jiní užívat si života. Většina má krásné úmysly, přesto svět nemá více spokojených a šťastných lidí, řekl bych, že je tomu spíše naopak. V psychiatrických léčebnách přibývá více a více zoufalých lidí, část planety nemá co jíst a lidstvo má větší a větší obavy z budoucnosti. Kde je ten zakopaný pes?
Jak už jsem někde uvedl, nepatřím mezi lidí, kteří si myslí, že člověk a celý vesmír vznikl bez působení inteligentní síly. Naopak, věřím, že vše kolem je důsledkem působení velmi vysoké inteligence. Až jednou člověk vyrobí uměle např. člověka, který bude přibližně stejně funkční jako normální člověk, ten člověk bude schopen vlastní reprodukce, bude se schopen zamilovat atd., pak řeknu, že člověk dosáhnul schopností téměř jako Bůh.
Myslím však, že se to nikdy nestane za stejného důvodu, jako hliněná váze nikdy nedosáhne inteligence hrnčíře. Všechny vesmírné zákonitostí jsou velmi složité a geniálně promýšlené mechanismy, které uvádějí atomy a molekuly do sestav, které vidíme kolem. Stejně, jako nevznikne počítač z ničeho, nemohl ani vesmír vzniknout z ničeho. Pokud ano, pak za tím stojí nějaká síla, protože z ničeho bez ničeho nemůže nic vzniknout. Gravitační rovnice přece také nevznikla sama od sebe, někdo ji napsal ale něco ji muselo uvést do funkčnosti.
Člověk pozorný při sledování přírody dochází dnes a denně k závěru, že je vše geniálně promýšleno a sám život má v sobě zvláštní mechanismus a jede pořád dál přes všechny protiakce lidí. Tuto vysokou inteligencí nazývám nebeským tatíčkem, protože tato inteligence obsahuje v sobě něco, co má i člověk (jinak by byl člověk chytřejší vlastního hrnčíře) a tím je láska, dobro a soucit.
Když toto kdysi malá část lidstva pochopila a uvědomila si, že jejich snažení vede nakonec ve většině případů jenom k zoufalství, v zoufalství se k této síle začali obracet, aby získali odpověď, návod, co a jak mají lidé dělat.
Odpověď, jak sami proroci uvádí, dostali a zapsali. Máme velkou šancí se k těmto informacím dostat a řídit se jimi. Člověk se totiž většinou chová jako blbá divoká husa, která se rozhodne jít proti boží moudrosti a na podzim neletět na jih za teplem. Člověk si myslí, že je chytřejší než Bůh a dělá, co považuje za správné, literatura tomu říká seberealizace. Že však může zmrznout jako blbá husa, to mu nějak ne a ne dojít. Proč se nezeptá človíček Boha, který to s ním myslí dobře a který nám díky svým prorokům zanechal jasný manuál, co dělat, abychom nebyli za určitý čas konfrontováni se zoufalstvím?
Takže můj závěr je tento:
Jediný způsob, jak nebýt konfrontován za nějaký čas se zoufalstvím, je hledat poctivě Boží vůli, tj. nedělat to, co se líbí mně - toto mně totiž často přivádí do průseru, ale to, co je libé Bohu. Poslouchat Boha je jediná cesta od zoufalství ke štěstí. Příběhy komunikace několika lidských jedinců s Bohem uvedeny v Novém a Starém zákoně mohou být tím, co se nám snaží nebeský otec sdělit. Nebo budeme věřit raději sami sobě a budeme se divit, že naše děti jsou narkomani, práce že je nejistá, nemoc nás má v hrsti celý lidský řád nás drtí jako mlýnská kola?

Pěkný den, MK.


* Kurzy * Last minute * Letenky * Kurzy akcie a burza * Reality a bydlení * Akcie * Rejstřík * Hotel Prague *