Jenom abychom to nezvorali.
Milý čtenáři, nedávno jsem měl možnost vyslechnout tři starší paní, jenž hodnotily svůj život. Všechny tři si "sypaly popel na hlavu".
Jejich závěr řeči byl u všech téměř shodný a zněl přibližně takto: "Kdybych mohla vrátit čas, nikdy bych...."
Realita života je taková, že člověk za chyby platí a důsledky některých chybných kroků se nedají nazvat jinak než "zvoral si život". Bohužel výsledky našich nerozumných kroků přicházejí až za nějaký čas a jsou ve většině případů nevratné. Veškeré zoufalství ve světě je tento případ.
Jedna skupina se v zoufalsví nachází, druhá k ní směřuje. Jak nebýt konfrontován s touto bezmocí a jak rozpoznat, zdali zrovna my se tímto směrem neubíráme? Bůh v Bibli jasně říká, která činnost nás kam zavede. Do neštěstí nás zavedou všechny skutky označované pojmem hřích.
Bohužel člověk je vychytralý nikoliv však moudrý a myslí si, že když nebude respektovat Boží příkazy (jelikož v něho nevěří), nějak mu to projde. Výsledkem jsou milióny nešťasných lidí a další velká skupina, která se tímto směrem vydala.
Bůh mluví jasně - za hřích = smrt. Chápu pojem smrt šířeji než je běžně chápán.
Chápu ho jako stav zjištění a pochopení, že jsme to totálně zvorali a že nás čeká velké zoufalství.
Přesto všechno můžeme prožít ten nejš'tasnější život, jaký si vůbec umíme představit: Bůh nám nabízí své společenství a pomoc a navíc tu nejúžasnější věc, kterou nám nikdo jiný nemůže dát - tou je věc, že dal svého syna Ježíše, aby nechal na sobě vytrpět všechno zlo, které bychom si jinak museli vytrpět sami. Něco na způsob, jeden uvaří, jiný sní. Sní moc moc hořké jenom proto, že nás má rád. Naší vírou v tento akt lásky se můžeme zachránit od totálního zoufalství a navíc můžeme získat nepopsatelný stav duše - víme na 1000 procent, že Bůh se o nás postará ve všech lidských záležitostech. Nepřijmutím Boží lásky v podobě Ježíšovy oběti si skutečně můžeme zvorat život. Podle mého není většího lidského neštěstí, než takové, jenž vznikne z nepochopení Kristovy oběti na kříži. Pokud ale člověk dýchá, má ještě pořád možnost uvěřit a tím se zachránit
a navíc prožít opravdově š'tasně zbytek svého života.
MK.
PS: Článek někomu pošlete, třeba tím někomu zachráníte život a není to nadsázka....